| Historie Velkomeziříčska |
|
Velkomeziříčsko vychází již od roku 1919 První číslo týdeníku Velkomeziříčsko spatřilo světlo světa v sobotu 1. března 1919 jako neodvislý krajinský týdeník pokrokově-demokratický. Jeho vydavatelem byl Politický klub Velké Meziříčí a zodpovědným redaktorem Bedřich Erbs. Tiskl se vtiskárně u Aloise Šaška ve Velkém Meziříčí vrozsahu osmi stran, ovšem stránky nebyly takového formátu jako ty dnešní, byly poloviční. Redakční poštu podle archivních pramenů vedl Antonín Večeř. Týdeník si mohli čtenáři předplatit na celý rok za 8 korun anebo si ho kupovali podle jednotlivých čísel za dvacet haléřů. Během dvacetiletého působení týdeníku zastávali funkci vedoucích redaktorů Bedřich Erbs, Rudolf Dočkal, Jan Obšil, Vilém Rosendorf a Jan Zmrzla, který na této pozici setrval nejdéle. Poté ho opět vystřídal V. Rosendorf. Celých dvacet let noviny vydával Politický klub VM, ale jubilejní číslo (25. 2. 1939) vydal už advokát dr. Karel Rosendorf z Velkého Meziříčí. Odpovědným redaktorem byl znovu Vilém Rosendorf. Poté začal týdeník vydávat JUDr. K. Rosendorf mladší a odpovědným redaktorem se stal Václav Kotek. S většími či menšími obtížemi Velkomeziříčsko vycházelo až do roku 1940, kdy vyšla ještě všechna čísla jednotlivých ročníků. V roce 1941 však spatřilo světlo světa už jenom devatenáct čísel, přičemž poslední vyšlo 10. 5. 1941. Devatenáctého května roku 1945 vyšlo Velkomeziříčsko už jako Informační list Okresního národního výboru (ONV) ve Velkém Meziříčí. Jeho vydavatelem a zodpovědným redaktorem byl Václav Kotek, tisk zajiš?oval stále Václav Šašek. Toto znovuobnovené vydávání však nemělo dlouhé trvání a skončilo 16. června 1945, kdy vyšlo poslední dvojčíslo. V. Kotek odešel do Znojma, kde se potom novinařině věnoval i nadále. V našem městě však noviny s jeho odchodem skončily. V padesátých letech začal Okresní národní výbor (ONV) ve Velkém Meziříčí vydávat týdeník nové vesnice okresu Velkomeziříčského Vesnické noviny, které vycházely od 24. 3. 1951 do 29. 12. 1958. Řídila je redakční rada a odpovědným redaktorem byl Jan Altman. Od 10. 1. 1959 pak byly nahrazeny týdeníkem Hlas Velkomeziříčska, řídila ho opět redakční rada sodpovědným redaktorem Janem Altmanem. Po sdružení okresu tento týdeník přestal dne 12. 3. 1960 vycházet a až do roku 1990 nastala dlouhá pauza. Mezeru na tomto poli v uvedeném období vyplňovala okresní (žďárská) Vysočina a kulturní zpravodaje našeho města. Od února 1961 vycházel Velkomeziříčský kulturní zpravodaj, který vydávala školská a kulturní komise, komise filmová a rada Městského národního výboru (MNV) ve Velkém Meziříčí za redakční spolupráce Marie Benešové, Petra Horáka, Bohumila Ptáčka a Josefa Šabackého. Od roku 1969 vycházel Kulturní zpravodaj, vydávaný Jednotným klubem pracujících (JKP) Velké Meziříčí, od roku 1973 do prosince 1985 už vycházel pouze Zpravodaj města Velkého Meziříčí, nositele Řádu Rudé hvězdy, pod patronací MNV a Městským výborem Komunistické strany (MěVKSČM). Od ledna 1986 až do prosince 1993 vycházel Zpravodaj, nejprve pod SK ROH, a poté pod Jupiter clubem, kde byla poslední zodpovědnou redaktorkou Renata Doležalová. Posledně jmenovaný zpravodaj vycházel přes dva roky souběžně už s Velkomeziříčskem, které po nucené přestávce od roku 1960 začalo vycházet po sametové revoluci, která proběhla 17. 11. 1989 a došlo při ní k politickým změnám v ČR. První číslo znovuobnoveného vydání Velkomeziříčska vyšlo 28. září 1990. Vydavatelem bylo od 28. 9. 1990 do 31. 3. 1993 Muzeum silnic a dálnic Velké Meziříčí a vedoucím redaktorem jeho tehdejší ředitel Bohuslav Mikulášek. V období od 15. 4. 1993 do 24. 11. 1993 převzalo vydavatelství město Velké Meziříčí, které jmenovalo odpovědným redaktorem Jiřího Junka. Ten vykonával tuto funkci do 31. 12. 1993. Po něm od 1. 1. 1994 nastoupil MVDr. Vladimír Zeman. Od 24. 11. 1993 až dodnes Velkomeziříčsko vydává Jupiter club Velké Meziříčí (nyní pod vedením Mgr. Milana Dufka). Na postu šéfredaktora se po V. Zemanovi od 1. 8. 1995 objevila Mgr. Jiřina Kácalová, která pracovala v redakci do ledna 1996. V témže měsíci ji vystřídal Petros Martakidis, pod jehož vedením týdeník fungoval tři měsíce – do dubna 1996. S číslem 15/96 opustil redakci a na jeho místo nastoupila ing. Iva Horká, která působí ve funkci dodnes. Stejně tak jako se měnili pracovníci vredakci, změn doznala i tvář novin – nejprve vycházely s černobílou lištou o čtyřech stránkách, poté byly zabarveny dozelena a nakonec v modrém provedení o osmi stránkách, jejichž počet se později zredukoval na šest, stejně tak z původního čtrnáctideníku se stal týdeník. Od 1. 1. 2001 však došlo opět k rozšíření rozsahu na osm stránek a od 1. ledna 2006 byl rozšířen na stránek deset. Obsahově se noviny též mírně měnily. Například byl jejich součástí televizní program. Ten se ale u většiny lidí nesetkal s příznivým ohlasem, nebo? podle průzkumu, který redakce prováděla, čtenáři uváděli, že televizní program si kupují současně sněkterými celostátními novinami či časopisy, a tudíž ho už nepotřebují v regionálních novinách. Proto se stránka využila k jiným účelům a obsah novin je zhruba tento: první, druhá a třetí strana patří aktuálnímu zpravodajství, důležitým sdělením a v omezené míře také inzerci pro ty zákazníky, kteří mají zájem na tom, aby jejich inzerce byla co nejúčinnější a jsou ochotni si za tuto službu připlatit. Na čtvrté straně je vymezen prostor pro pravidelné rubriky a pro příspěvky od dopisovatelů. Občas je ale využita ještě ke zpravodajství, které se nevešlo na předešlé strany. Pátá a šestá stránka je inzertní, na sedmé je prostor pro zábavu, včetně autorské křížovky, a příspěvky ze sportu, jež se nevydaly na sportovní stranu číslo 10. Osmá a devátá strana patří kulturním oznámením, ale také ostatním článkům (například různé cestopisy, seriály na pokračování apod.). Desátou (a sedmou) stranu plní externí sportovní dopisovatelé, kteří stejně jako redaktoři a ostatní dopisovatelé, přivítali rozvoj nových technologií, jenž se pochopitelně nevyhnul žádnému médiu ve světě. Snástupem internetu se zjednodušil a zároveň zrychlil přenos informací. Týdeník Velkomeziříčsko se též na internetu prezentuje, základní informace o něm lze nalézt na adrese web.velkomeziricsko.cz, ale stručně také na www.jupiterclub.cz. Cena novin byla vroce 1990 dvě koruny, do konce roku 2000 pak 5,50 Kč a od 1. 1. 2001, kdy došlo k rozšíření na osm stran, se cena zvýšila na 7 korun. Při rozšíření na stran deset se cena zvýšila na osm korun. Ke změně nedošlo co se týče tiskárny, noviny se tisknou v tiskárně Karla Charváta na Náměstí. Důležitá změna se ale odehrála po 1. 1. 2003, kdy byl vrámci reformy státní správy ustanoven správní obvod města Velkého Meziříčí s rozšířenou působností (tzv. třetí stupeň), což znamená, že vznikl tzv. „malý okres Velké Meziříčí“, čili týdeník se stal svým způsobem i okresními novinami, protože v této oblasti žádný jiný tohoto typu nevychází. V současné době je distribuován do zhruba osmdesáti prodejních míst na Velkomeziříčsku, Velkobítešsku, Křižanovsku, Měřínsku a Tasovsku (nově Tasov patří pod Velké Meziříčí a už ne pod Třebíč) v nákladu cca 3500 kusů. Ing. Iva Horká, šéfredaktorka týdeníku Velkomeziříčsko (Zdroj: Archivní čísla Velkomeziříčska, Vesnických novin, Hlasu Velkomeziříčska, Kukátka, zpravodajů a Bibliografie periodik vydávaných na Moravě) Týdeník Velkomeziříčsko v roce 2007 Den vydání: středa Vydavatel: Jupiter club sr. o., Náměstí 17, Velkomeziříčsko, jednatel: Mgr. Milan Dufek Šéfredaktorka: ing. Iva Horká Zástupkyně šéfredaktorky: Martina Strnadová Autor novinové lišty na titulní straně: výtvarník Jaroslav Vyskočil, Velké Meziříčí Stálí externí dopisovatelé: zajiš?ují příspěvky o sportovním dění ve městě a okolí Tisk a sazba: Tiskárna Karla Charváta, Velké Meziříčí Rozvoz novin: Miloslav Čech, Jitka Kočí -ivh- |


Historie