Občanská válka

Že z toho Garland neudělá blockbuster bylo jasné. Nejasné ale bylo, co svým mistrným balancováním mezi realitou a dimenzemi mimo lidské vnímaní vnese do filmu, který má stát pouze na syrové realističnosti. Civil War obsahuje i velké scény s tanky a vrtulníky, ale bez úžasného kameramanského konceptu, kterým nás dostal Alfonso Cuarón v Children of Men a který tu bylo potřeba. V jádru je Civil War pouze komorní “road movie” napříč rozbitou Amerikou ve třech zkušených a jedné juniorní žurnalistce, která svou neviností kontrastuje s jejich otrkaností a profesionálním odstupem. Naše otázka, proč tak mladá holka dělá takovou práci, je nám hned zodpovězena: “I've never been so scared in my entire life. And I've never felt more alive.” ___ Civil War se vyhýbá sentimentu a temný tón příběhu odlehčuje americkým oldies popem, ale Garlandovu uměleckou optiku, pro kterou ho máme tak rádi, postrádá. Vysloveně děsivou scénu, z jakých měl být film poskládaný celý, obsahuje pouze jednu. Reflektuje jednorozměrnost myšlení americké redneck populace a exceluje v ní Jesse Plemons. Syrovost režisér neumocňuje temnou instrumentální hudbou, ale intenzivním zvukem střelných zbraní. A přestože vtáhne a zaujme postavami, chybí mu více vytříbených a nečekaných konfliktů i myšlenkový přesah, který by sahal dál, než k varování před Donaldem Trumpem. To finále je doslova úsměvné. (17.04.2024)

Mám rád tvorbu Alexe Garlanda a ikdyž tvoří né úplně divácky vdečné filmy, tak zatím u mne nešlápl ani jednou vedle, takže jsem byl zvědav jak si poradí s trochu jinou látkou, divácky vděčnější, s blockbusterovým formátem a na velmi aktuální téma a je to super, ikdyž ne bez výtek. Jde o válečné road movie zpustošenou Amerikou s apokalyptickým nádechem, které má většinu času hodně pomalé tempo, ale díky přesvědčivým hercům, slušným dialogům a nepříjemné atmosféře to naštěstí funguje. Trochu mi vadilo, že nevidíme zrod konfliktu, ale jsme vrženi někde doprostřed a taky, že je celý film jen z pohledu novinářů, rád bych viděl, co se děje v jiných částech Ameriky, či nějaké zákulisí z vlády, co zrovna řeší/plánuje prezident, ale nevadí. Vrcholem jsou dvě scény a to střet s Jesse Plemonsem, kde panuje hodně mrazivá atmoška a tahle scéna je vygradována opravdu par excellence a pak samotné finále ( Bál jsem se, že Garland nám dá finále ve stylu 3 minutové přestřelky, ale překvapil) Dostanem totiž víc jak 20 minutový military akční nářeeeeez! Masivní útok na bílý dům a má to všechno. Úžasné ozvučení zbraní, perfektní kamera, strhující atmosféra, zkrátka to vypadá fakt hutně a autenticky, perfektně akční válečné finále jak ze snu. Samozřejmě potěší i těch pár naturalistických záběrů, ale klidně jich mohlo být více. 80% (20.04.2024)

Skvěle natočená (už dlouho jsem v kině tak intenzivně nevnímal podobně zdařilé propojení zvuku - a hudby zvláště - s obrazem) iniciační jízda, která se sice nevyvaruje několika klišé (včetně jednoho, které jsem očekával od samého začátku), ale nesoudí, nabízí ne snad ty nejpravděpodobnější, ale přitom určitě ne nemožné varianty budoucího vývoje a zároveň je v některých ohledech nepříjemně jasnozřivá a realistická, včetně samotného závěru, který se může odehrát nikoliv jen "někde v Africe", ale v podstatě kdekoliv. A rozhořčené výkřiky naivků, kteří vidí svět (nebo alespoň tu jeho "vzornou" část) růžovými brýlemi, na tom nic nezmění. (19.04.2024)

Asi nejhorší (a nejděsivější) na filmu je to, že vlastně nemusí být tak daleko od reality, jak bychom si možná mysleli. Kdo ví, co se tam těm některým pomatencům bude příštích pár let v USA honit v hlavě a co budou ochotni udělat pro svoje zásady. Z toho je taky patrné, že film jede po jasné sociální kritice s vizí varovat před tím, co by mohlo přijít. A jde na to velmi dobře. Vlastně hodně malý film o partě novinářů, velkou válečnou vřavu si užijeme až v samotném závěru (a i ten přechod z v podstatě roadmovie do válečného spektáklu se povede na jedničku). Jedna mrazivá scéna střídá druhou a film tak pořád drží diváka v mnohdy až nepříjemném napětí toho, co ještě může přijít. Ano, dá se určitě vytknout, že film vlastně nic moc nevysvětluje a hodí diváka do rozjetého vlaku, ale s dostatečnou představivostí se dá vše v hlavně diváka dovysvětlit. A kdo ví, jestli nás třeba ještě nečekají další díly... (21.04.2024)

Stovky mil dlouhá jízda týmu novinářů do Washingtonu DC přes občanskou válkou rozvrácené "Spojené" státy mi více evokovala anarchistické postapo, nežli seriózní politickou predikci – ovšem zatímco takový Návrat do Cold Mountain dokázal šokovat a z alegorické odysey ždímat hutné emoce, Alexu Garlandovi se toto úplně nedaří. Nemá zde opravdu silné scény (možná s výjimkou Jesseho Plemonse), jednotlivé střípky neskládají epický obraz děsivého konfliktu (větší – hlasitou a efektní – akci nabídne až ve finále), přičemž nad vyobrazenou úlohou fotografů v přední linii bych dnes již také polemizoval. Unavená Kirsten Dunst je výborná, jenže osud její postavy ve vztahu ostřílený profesionál – horlivý začátečník nebetyčné klišé nad klišé. [CineStar Anděl] (06.05.2024)