S Tomášem Bobem Fleckem o Fajtfestu: Když je realita silnější než sen

Na velkomeziříčském kopci se letos již podeváté uskuteční třídenní hardcore, metalcore a nu-metal festival. Příběh o tom, jak se z pár stovek návštěvníků stala velká rodina o tisících členů, vypráví Tomáš Bob Fleck, autor, organizátor a bušící srdce hudebního festivalu Fajtfest.

Jaké byly začátky Fajtfestu? (Jak se stala z nápadu realita, jak reagovali přátelé a rodina, koho jste oslovil při hledání týmu, kapel…?)

Vidím to jako dnes… Byl to začátek roku 2009 a já seděl v malé kanceláři Ski clubu na Fajtově kopci s Jirkou Pálkou (provozní areálu) a představoval jsem mu svůj trochu šílený plán na první open air festival ve Velkém Meziříčí. Bylo tam hodně pochyb ze strany Ski clubu a ani se nedivím, ale nakonec jsme si plácli a já měl to nej místo. Název měl být prvně Family Fest, ale až teď si uvědomuji, jak jsme se k tomu po devíti letech přiblížili. Nakonec vznikl jednoduchý název Fajtfest. Jako prvního jsem oslovil Despa (Jiří Fialka), hodně jsme toho spolu prožili a hlavně je to geniální a nedoceněný grafik, a ten se mnou zůstal do dneška. Problémy mezi námi sice byly, ale láska k hudbě vše dobře otočila. Co se týče rodiny, tak to bylo tak na půl. Od svého bratra (Fajtfest Crew od roku 2015) a mamky jsem dostával obrovskou podporu, ale od manželky to bylo horší… Byla vždycky anti Fajtfest, a to byl jeden z důvodů, proč je situace taková, jaká je, ale to je zas jiný příběh. První ročníky navštívilo okolo 250 lidí, což není žádné velké číslo, ale taky rozpočet byl minimální. Zlom nastal při 4. ročníku, kdy jsme se rozhodli postavit velkou stage, profi světla a hlavě pozvat naši srdcovku s Despem – kapelu The.Switch. Na ten moment jsme čekali tři roky a vše dopadlo skvěle, až na červená čísla po festu, ale bylo to tam. A já v té chvíli věděl, že už nebude cesta zpět, jen nahoru… Ale kdyby mi někdo řekl, že za čtyři roky tady bude superstar Caliban, tak ho pošlu rovnou do pekla… A stalo se loni, opravdu přijeli Caliban, kapela, co odehrává největší festy v Evropě!

Byl někdo, kdo řekl: „Ty to nezvládneš, nemáš na to!“?

Samozřejmě byl. Hodně lidí se protočilo ve Fajtfest Crew, ale vždy jsme to řešili až s chladnou hlavou po festu. Někteří měli velké sliby, velké oči, velké sebevědomí, ale Fajtfest nikdy nebyl o penězích, ale o rodině a přátelství! Je pro nás hodně zakletý post provozního manažera na FF, ale teď máme tu pravou a snad ji zdraví dovolí být na kopci s námi! Čas vše ukáže a odhalí všechny chyby.

Jaké jsou vaše vztahy s týmem? Rozumíte si, jste přátelé? Jak vám pomáhají?

Nejužší tým má šest členů, už to nechceme moc měnit a doufám, že v tomhle složení zůstaneme co nejdéle. Naše vztahy? Jeden z Crew, jak jsem zmínil, je můj bratr Milan, další dlouholetí přátelé Despou (Jirka) a Ondra (Izag), pak Lukáš Cory Korbela (momentálně žije v Praze) a Markéta Labajová je z Olomouce. Cca každé tři měsíce máme pravidelně meetingy a od jara je to třeba i každý měsíc, podle potřeby. Ano, všichni jsme dobří přátelé a máme v srdci a hlavě jen jedno – udělat FF co nejlepším! Každý má svůj úsek – jeden dělá grafiku, druhý web, třetí sponzory a účetnictví, další vše kolem stage, booking,… Je toho opravdu hodně, co musí každý z Crew udělat, aby to fungovalo, jak má.

Fajtfest je také podporován mnoha sponzory, je jejich pomoc zásadní?

Neřekl bych mnoha, ale spíše máme hodně partnerů. Tady nás trochu tlačí bota, protože stále nemůžeme od sponzorů sehnat finance, které by nám výrazně pomohly, posunuly fest mnohem dál a my si mohli dovolit kapelu za 20.000 euro, ale je tady samozřejmě výjimka! Náš mnoholetý sponzor a přítel Hendrik Van der Tol (majitel firmy Envitec Biogas) – bez jeho pomoci by už FF dávno zanikl a určitě bychom spolu tady neseděli a nebavili se o rostoucím festu. Je to stále skvěle naladěný a usměvavý Holanďan! Hendriku, díky za vše a respekt největší!!

Podle čeho oslovujete kapely s nabídkou účasti na Fajtfestu? Jaké je jednání se slavnými?

Kapely většinou vybírám já a oslovujeme je s naším booking manažerem (Markéta). Jednání nejsou lehká a většinou trvají třeba i tři měsíce. Řeší se finance, dostupnost, termín, catering, pojištění, stage, plán, světla, zvuk… Je to spíše hra nervů. Problém je v tom, že i když máme peníze na větší kapelu, tak nemáme vyhráno, protože v létě je osm víkendů. Ty větší kapely chtějí všichni a už hraje velkou roli, kolik lidí je na festu a to jsme stále mini oproti Rock for People nebo Brutal Assault. Rozpočet našich headlinerů už je někde mezi 5.000–10.000 euro, a to nemluvím o dalších věcech – hotel, catering… Mnoho lidí si myslí, že takový fest má rozpočet 50.000 Kč, ale pravda je mnohem, mnohem krutější.

Povězte mi nejlepší a nejhorší zážitek ohledně práce s lidmi a Fajtfestu celého.

Nejlepších zážitků je mnoho a asi bych řekl dva. Úplně hlavní je ten, když vám návštěvník festivalu řekne, jak mu Fajtfest změnil pohled na hudbu a ovlivnil mu pozitivně život. A takových reakcí máme opravdu hodně. A to druhé, když bubeník ze slavných Caliban řekne ve video rozhovoru, jak byl celý Fajtfest skvělý a že by ho doporučil každé americké nebo evropské kapele! A pro tyhle okamžiky miluju svůj život a to, co dělám! A nejhorší? Hodně často bojujeme s větrem a deštěm na FF a můžu říct, že kolikrát to vůbec nebyla sranda… Na kopci je to prostě velký, když něco takového přijde!

Pokazilo se někdy něco, byl nějaký průšvih?

Vždy je co zlepšovat a vždy se něco pokazí! Chceme určitě zvednout úroveň cateringu pro návštěvníky a asi nej průser byl, když nám v roce 2015 páteční headliner Rise of the Northstar z Francie odřekli show kvůli zranění zpěváka. Naše skvělá Markétka sice urychleně sehnala adekvátní náhradu, ale nešlo se hodně nespokojených fans. Nebyla to lehká situace… Lidský faktor tam prostě stále je.

Jaká je průměrná návštěvnost?

Nerad mluvím o přesných číslech, protože jsme v ČR a lidi hned násobí vstupným a nevidí vůbec náklady. Ale můžu prozradit, že v roce 2016 už jsme se přiblížili ke zlaté metě. Naplnění areálu. Sold out (vyprodáno).

Co plánujete na 10. výroční Fajtfestu?

Na desáté? To je příští rok! Chceme něco velkého! Třeba KORN. Ne, vážně, ti to nejspíš nebudou, ale je to náš velký sen… Ale cítím, že jdeme pomalu za ním. Snít je krásné, ale málokdo je ochoten pro sny něco obětovat. Já teď žiju svůj sen. Amen.

Moc děkuji za zájem a pozitivní přístup, bylo mi ctí! S respektem, Bob

I já velmi děkuji Bobovi za jeho čas, ochotu a důkaz, že věci jdou dělat i pro radost a pro druhé. Společně s celou FF Crew může být inspirací pro každého z nás. Nepodlehli nátlaku vývoje festivalu, zůstali sví a to je hlavní důvod, proč se Fajtfest stal oblíbený i mezi fanoušky jiného hudebního žánru. Spolupráce mezi nimi má za důsledek nejen nezapomenutelné zážitky z koncertů, ale také nová přátelství, novou rodinu. A pokud nevěříte, přijeďte se podívat na letošní ročník a přidejte se k Fajtfest Family!

Michaela Horná