K odkladu školní docházky musí být skutečný důvod, jinak nemá význam
Zveřejněno 3. 4. 2019 8:23
Kdy s dětmi navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu? Jaké jsou nejčastější důvody odkladu školní docházky? Co znamená vyšetření školní zralosti? Na otázky, které rodiče často řeší před zápisem dětí do první třídy, odpověděla psycholožka Jana Lišková z detašovaného pracoviště žďárské pedagogicko-psychologické poradny ve Velkém Meziříčí.
Z jakých důvodů doporučujete navštívit s dítětem předškolního věku pedagogicko-psychologickou poradnu (PPP)?
Důvody není jednoduché vyjmenovat, neboť jich může být nepřeberné množství a mohou se týkat nejrůznějších oblastí (např. emoční a sociální zralost, osobnostní vyspělost, tělesný vývoj a zdravotní stav dítěte, pracovní /činnostní zralost, rozumový vývoj, potíže s hrubou a jemnou motorikou, grafomotorika, mluvený projev a výslovnost...). Každopádně by se měli rodiče obrátit na PPP vždy, když si sami nejsou jisti zaškolením dítěte v řádném termínu (avšak první informace o tom, jak je jejich dítě připraveno pro zvládání školních požadavků mohou získat od paní učitelky v MŠ).
Jaké podmínky jako rodič musím splnit, aby mé dítě dostalo odklad povinné školní docházky. Jaké jsou nejčastější důvody odkladu?
Rodič nemusí splňovat žádné podmínky. Odklad školní docházky se týká dítěte. Jde tedy o to, zda je dítě zralé či nezralé, připravené či nepřipravené pro zahájení povinné školní docházky. Pokud rodič žádá o odklad školní docházky (OŠD), musí u zápisu do ZŠ doložit doporučení k OŠD z Pedagogicko-psychologické poradny nebo Speciálně-pedagogického centra a vyjádření lékaře (nejčastěji pediatra).
Odklad školní docházky (OŠD) je nejčastěji udělen dítěti z důvodu osobnostní, činnostní, emoční, sociální, znalostní, percepční či grafomotorické nezralosti. Nezralost se může týkat jedné, dvou či více oblasti. Často nejde o izolovaný projev, ale o kombinaci více oblastí a problémů. Velmi častým důvodem k OŠD jsou také různé vady řeči, především pak nesprávná výslovnost.
Co obnáší vyšetření školní zralosti?
Vyšetření školní zralosti zahrnuje anamnestický pohovor s rodiči. Následuje vyšetření dítěte, které je zaměřeno na všechny, výše uvedené oblasti - osobnost dítěte, schopnost zvládnout novou situaci samo, bez rodičů, sociální a emoční vyspělost, komunikační dovednosti (plynulost a srozumitelnost verbálního projevu, schopnost reagovat na otázky, správná výslovnost, slovní zásoba, apod.), schopnost pracovat, respektovat pokyny, plnit samostatně zadané úkoly a také se na úkoly adekvátně soustředit, zajímá nás úroveň percepcí (zraková p. - jak dítě vidí a rozlišuje různé tvary a obrázky /nutná podmínka pro učení se čtení/, sluchová p. - rozlišování první a poslední hlásky ve slovech, rozlišování hlásek sluchově podobných, rytmizace /důležité pro výuku psaní/), všeobecné znalosti, které odpovídají předškolnímu období, početní představy (zahrnují jmenování číselné řady do deseti a matematické přiřazování) a samozřejmě nás také zajímá jemná motorika a grafomotorika, včetně úchopu tužky a určení laterality. Mnohdy a nemalou měrou přispívá k odkladu školní docházky i zdravotní stav dítěte.
Je pravdou, že Vás stále častěji navštěvují rodiče, kteří odkládají nástup potomka do první třídy jen kvůli věku nebo z důvodu prodloužení dětství.
Dovolím si s tímto tvrzením nesouhlasit. Rodiče přichází do PPP s různými důvody, ale nebývá to věk, ani „prodloužení dětství".
Je ovšem pravda, že častěji dostávají odklad školní docházky děti, které se narodily v červenci či v srpnu. Vzhledem k tomu, že školní zralost je záležitost vývojová, je tedy velmi individuální a u každého dítěte jiná. Opravdu se stává, že děti tzv. prázdninové, jsou pro školu méně zralé, často zcela nezralé. Ale neplatí to automaticky, pro každé dítě (i dítě narozené 31. 08. může být a také bývá pro zahájení školní docházky zralé a připravené). Odborná literatura uvádí, že je vhodné, aby dítě, které nastupuje do 1. třídy ZŠ bylo staré alespoň 6 let a 3 měsíce. Častěji rovněž dostávají odklad chlapci než dívky. „Prodloužení dětství" je lety zakořeněný mýtus a absolutní nesmysl. V naší PPP jsme se s podobným důvodem již dlouho nesetkali.
V současné době se objevují spíše opačné snahy a tendence – zaškolit dítě ještě dříve, než dosáhne 6-ti let (tzv. předčasné zaškolení nešestiletého dítěte).
Podle údajů Asociace logopedů ve školství má vadu výslovnosti téměř polovina dětí v předškolním věku. Vidíte zde souvislost mezi každodenním využíváním moderních technologií v rodinách a vysokým procentem logopedických vad u dětí? Jak byste hodnotila úroveň vyjadřování současných budoucích prvňáčků?
Ano, moderní technologie vývoji řeči, výslovnosti a všeobecně komunikace nenapomáhají. Nyní do škol nastupuje mnoho dětí (někdy se uvádí, že až 60 % s nějakou vadou řeči). Posuzovat úroveň vyjadřování je kompetence spíše logopedů. V PPP se setkáváme převážně s vadnou výslovností jedné, dvou, ale často více hlásek (nejčastěji – L, -R, -Ř, sykavky).
