Chudáčci

Ohromně okouzlující a divoce rozverný filmový bildungsroman, který s dětsky nespoutanou vervou rozdupává bábovičky genderových rolí a patriarchálních bludů, při čemž ještě pompézně odhaluje jejich absurditu. Zatímco "Barbie" stavěla na společném sesterském povzdechu s úsměvem a při glorifikaci plastového kýče setrvávala vzorně v ohrádce konzumní konformity, "Chudáčci" se sympaticky prořízlou pusou valí na publikum krajkově opulentní a obrazoborecký riot grrrl pamflet. Bella Baxter představuje uhrančivý monstrózní role-model. Její pouť světem sice nevyhnutelně vede k jejímu dospívání, nikoli však ve smyslu opouštění bezprostřednosti a sešněrování se do oddaného přijmutí údělu, který ji nalajnovali ostatní. Bella poznává svět s jeho bolestivými paradoxy, aby se ale okolím nenechala jakkoli omezovat a mohla si naopak uprostřed veškeré té společenské nesmyslnosti vybudovat místa osobní svobody ve svém nitru i bezprostředním okolí. To vše film zpracovává jako secesní ornament, který je současně rozkošně nádherný, ale také nevyhnutelně hořkosladký, protože steampunková stylizace i groteskní vyšinutost neustále zpřítomňují jeho fantazijní, a tedy nerealistickou podstatu. (19.02.2024)

Nenapíšem nič prekvapivé, čo by si človek neprečítal už v iných komentároch a tak len zopakujem, že "Poor Things" je dosť podivná záležitosť, akurát, že keby chcem podotknúť, ako pre svoj svojský spôsob spracovania, nesadne každému, tak by som bol vzhľadom na tunajšie hodnotenie, za celkom solídneho dementa. Ja osobne neviem, čo kto na tomto vidí, no za mňa nie - "ďakujem".  (30.04.2024)

Zatím nejextravagantnější Lanthimos, a to už je dost co říct. Jeden z nejosobitějších filmařů současnosti se pořádně utrhl ze řetězu a navíc měl na realizaci svých originálních ujetých vizí hodně peněz. Výsledkem je komplexní, nehorázně zábavný a významy přetékající komediální bizár s frankensteinovskými motivy o emancipační cestě jedné ženy za poznáním světa i sebe sama. Ženy s dospělým tělem a mozkem vlastního nenarozeného dítěte, kterou skrze vyprávění řazené do kapitol sledujeme na cestě po Evropě, jak porušuje všechny myslitelné společenské konvence, postupně podráží patriarchátu nohy a ve finále mu bodá kudlu do zad a prochází si kompletním zrychleným vývojem od zvídavého batolete přes naivní dospívající dívku až po výmluvnou intelektuálku s jasným názorem na stav věcí. Inteligentní dialogy, promyšlený koncept, aktuální téma, vizuálně opojné obrazy, strhující herecké výkony, ďábelsky morbidní nápady, spousta nahoty, umělecký film jak víno, oscarové nominace jsou nevyhnutelné. (12.10.2023)

"Fuck you Anatomy of Fall!!" Tenhle duel dvou evropských filmů, které sbírají ocenění a mají podobné nadšené ovace, tak Poor Things vyhrává na plné čáře, tohle se pomalu ani nemůže rovnat s tou divácky nevděčnou, extrémně dlouhou a nezáživnou, nechutně levnou a doslovnou kopíračkou Staircase pro zapšklé knihomoly a artové nerdy nejhlubšího zrna. Poor Things je vyjímečný v tom, že uspokojí jak normální diváky, tak i kritiky, což se stává málokdy. Yorgos Lanthimos tvoří netradiční a zajímavé filmy ( Líbil se mi Humr i Zabití Posvátného Jelena), takže jsem šel na film připraven, ale ten chlap režijně dozrál natolik, že natočil hned z kraje roku dost možná nejlepší film roku. Takhle bezchybnou filmařinu, která by excelovala a dominovala úplně v každém filmovém aspektu jsem neviděl ani nepamatuji. Poor Things je formálně absolutně urvané z řetězů. Nádherný Steampunk svět ve Viktoriánské éře s nádherně namalovaným podnebím ( opravdu z některých scén by si divák nejradši udělal doma obraz), má to originální myšlenku i spousta zajímavých nápadů ( ty křížence zvířat jsou dokonalé), má to velmi silný herecký cásting. Willem Dafoe v roli vědce velmi inteligentní a působivý, Mark Ruffalo dost možná nejlepší role v kariéře a Emma Stone, tak ta tu absolutně kraluje, jakýsi kříženec Harley Quinn, naprosto neskutečný herecký výkon ne li nejlepší ženský výkon, co jsem kdy viděl, zahrála Bellu naprosto šíleně, že bych se divil, kdyby po skončení neskončila na práškách či v blázinci. Jako bonus je zde i spousta černého a cynického humoru, kde se smálo téměř celé kino, humor dokáže film vždy pořádně rozproudit a neslušnost a nevychovanost Belly ve společnosti bylo zkrátka to nejlepší. Film si mne získal téměř od úvodu ( ikdyž ze začátku jsem se bál, že nám snad pustili černobílou verzi), ale jakmile začne Bella cestovat po světě, tak je to jedna velká paráda, kde funguje výborný scénař, skvělí herci, parádní kamera, úžasný vizuál, humor, dialogy a ještě je to správně pervérzní a úchylné, jelikož souloží se zde jakože o sto šest! ( Epizodka z pařížského bordelu se všemi těmi creepy a uchyláky vyloženě skvost). Tleskám ve stoje, brečím nadšením, shazuji klobouk. Masterpiece jak blázen. Bezchybné a Magnificent! Frankensteinova dcera jak víno ! :) 10/10. (13.01.2024)

Reálně i filmově odporná Ema Kamenná s fungl novým mozkem a mentálním věkem předškolačky freudovsky objevuje svou kundu, přičemž na všechny strany ventiluje černobíle bezelstné dětské zmrdsví, sobectví a sociální nevyspělost ve fantaskním Dalího světě, snímaném vypouklou čočkou. A já musím konstatovat, že se jedná snad o historicky první snímek Jirky Latimérie, podivného to řeckého ufona, po kterém nemáte znuděni xmrti až tak kompulzivní chuť rozšlapat hlavu nějakému uhrovitému rozumbradáčskému pozérskému panici s mastnými vlasy a Kierkegaardem v podpaždí. Možná je to tím, že Jirka tentokrát vypustil své scénáristické ambice, možná proto, že trochu méně fetoval jsoucno, a možná je to Mejbylyn. Nicméně uhrančivé obrazy jsou tentokrát doplněny i vcelku zábavným, místy až dekadentně mrdavým příběhem s kupodivu hlavopatoidními dialogy a poměrně satirickým pseudofilozofováním, z nichž by se sice panna Shellyová asi dvakrát funivě nevyprstila, avšak já tasím vcelku plnotučnou trojku, i když mi z té bestiálně ohavné šišlavé ropuchy Emy zase dvě hodiny zděšeně zalézaly koule do břicha. (29.02.2024)