Občanská válka

Skvěle natočená (už dlouho jsem v kině tak intenzivně nevnímal podobně zdařilé propojení zvuku - a hudby zvláště - s obrazem) iniciační jízda, která se sice nevyvaruje několika klišé (včetně jednoho, které jsem očekával od samého začátku), ale nesoudí, nabízí ne snad ty nejpravděpodobnější, ale přitom určitě ne nemožné varianty budoucího vývoje a zároveň je v některých ohledech nepříjemně jasnozřivá a realistická, včetně samotného závěru, který se může odehrát nikoliv jen "někde v Africe", ale v podstatě kdekoliv. A rozhořčené výkřiky naivků, kteří vidí svět (nebo alespoň tu jeho "vzornou" část) růžovými brýlemi, na tom nic nezmění. (19.04.2024)

Asi nejhorší (a nejděsivější) na filmu je to, že vlastně nemusí být tak daleko od reality, jak bychom si možná mysleli. Kdo ví, co se tam těm některým pomatencům bude příštích pár let v USA honit v hlavě a co budou ochotni udělat pro svoje zásady. Z toho je taky patrné, že film jede po jasné sociální kritice s vizí varovat před tím, co by mohlo přijít. A jde na to velmi dobře. Vlastně hodně malý film o partě novinářů, velkou válečnou vřavu si užijeme až v samotném závěru (a i ten přechod z v podstatě roadmovie do válečného spektáklu se povede na jedničku). Jedna mrazivá scéna střídá druhou a film tak pořád drží diváka v mnohdy až nepříjemném napětí toho, co ještě může přijít. Ano, dá se určitě vytknout, že film vlastně nic moc nevysvětluje a hodí diváka do rozjetého vlaku, ale s dostatečnou představivostí se dá vše v hlavně diváka dovysvětlit. A kdo ví, jestli nás třeba ještě nečekají další díly... (21.04.2024)

Vybavte si tři roky starou událost, kdy trumpovská lůza se vehnala do Capitolu. Garland tohle téma, tenhle společenský rozkol, citlivou a promyšlenou režií rozvádí do takových oddělených minipříběhů, s náhodnými lidskými jedinci, kteří zabíjejí, protože „pravá Amerika, kurva“, a všechno to sledují hlavní hrdinové, novináři, na své cestě do Washingtonu. Dokud je film poctivou road movie, se spoustou ikonických scén, je to skvělé. Bohužel v závěru Garland přehodí výhybku a s příchodem do D.C. se z toho stane regulérní válečný film, který svým vyústěním a zúčtováním mi přišel jako Garlandova manýra. Nejenom, že mě to v závěru nechalo chladným, ale dokonce jsem si řekl „a to je všechno, Alexi?“. Škoda, tady byl náběh na filmovou událost roku, no a není. Za působivou tíseň a rozčarování z lidského pokolení v prvních dvou třetinách ale pořád poctivé 4 hvězdy (bez pruhů). (19.04.2024)

Tohle je neskutečně hutný kino zážitek. Garland je frajer, dokáže totiž natočit věci od scifi robotů, přes Anihilaci, mind-fuck Men až k postapo Civil War a musím říct, že i tak "všední" námět dokáže rvát koule. Příběh se zaměřuje na partu novinářů, kteří se vydají na cestu do Washingtonu s touhou být první, co udělají rozhovor s prezidentem a sklidit credit, a tak se vydáváme na putování Amerikou skrze několik nástrah. Největím tahounem je naprosto precizní vizuál, který je barvitý, na pohled nádherný a realistický zároveň a stejně tak musím vyzdvihnout jakousi odtažitost celého filmu, který se nesoustředí na všechny postavy, co ve filmu dostaneme, jako na středobod celého snímku, ale spíše jen jako jedny z mnoha postav v onom světě, čímž se do popředí nedostávají herci a charaktery samotné, ale spíše celá spoušť okolo, takže si divák může vychutnat příběh naplno a dumat, "co že se to asi stalo". Líbila se mi rozmanitost všeho kolem, kdy dostaneme základní náčrt hlavních postav a pak už jdeme rovnou na cestu, na které nás překvapí několik situací od snipera, rabování či scénu s vojáky, kdy jakmile přijde na scénu Jesse Plemons, tak věřte, že se budou dít sakra věci a tady musím přiznat, že v tomhle momentě jsem na 5 minut nedýchal a po skončení celé situace mi bylo vnitřně úzko a nevolno, jak už opravdu dlouho ne. Dojde i na akční finále naplněné bojem ve městě, takže i tohle si film může škrtnout ze seznamu. Co je ale největší síla, je audio stránka filmu, protože tohle se tady povedlo naprosto bezchybně - tyhle kontrasty mezi naprostým tichem, zvláštní hudbou a pak extrémně hlasitými výstřely dělají z filmu naprostý záhul na všechny smysly diváka a za mě jde o jeden z NEJLÉPE nazvučených filmů současnosti a pro tenhle faktor si budu Civil War pamatovat. Zajímavostí pak je, že ve filmu byly všechny výstřely "opravdovými slepými" náboji, což se ve filmu běžně nepoužívá a místo nichž se používají o třídu méně zvučné slepé náboje, což si Garland odůvodnil tím, že chtěl mít herce v akci a v pozoru. Neskutečné. Abych jen nechválil, určitě bych viděl raději seriálovou podobu, jelikož jsme zde vlastně vůbec nedostali důvod "proč se to děje", "jak dlouho se to děje" a vlastně ani "kdo proti komu" to tady stojí, což by mi za normálních podmínek dost vadilo, ale tím, že si mě film naprostou upoutal vším okolo, nemám ani potřebu tohle řešit a prostě jsem jen seděl zavrtaný v sedačce a hltal tenhle audio-vizuální masterpiece okořeněn o dechberoucí finále a scénu s Plemonsem, u které se mi málem zastavilo srdce. ŠÍLENOST. (21.04.2024)

Paradoxné že Garland týmto filmom hlási odchod do režisérskeho dôchodku, keďže sa jedná o asi jeho najlepšie zvládnutý počin, na ktorom je vidieť zúročenie jeho doterajšej práce a stále istejšia ruka. Mal som pocit, že si mohol ešte trochu viac veriť, a dej ešte kus vyostriť (ale nie spôsobom, aby skĺzal k lacnej shock value ako v Men) a postavy prepracovať viac do hĺbky - vlastne sa o nich veľa nedozvieme, nevieme skoro nič z ich osobnej histórie, čo by pomohlo niektorým momentom vyniknúť viac. Alebo trošku pridať popisnosť v tom čo konkrétne k Občianskej vojne viedlo, aké sú ideologické protipóly a pod. Ak by sa týmto rozkladom americkej spoločnosti Garland zaoberal podobne umelecky expresívne a silno, ako napríklad svojho času Coppola, Cimino, či Stone analyzovali vojnu vo Vietname, mohla to byť nová klasika, lebo ingrediencie na to byť klasikou film má. Takýto silný pocit, že to má šťavu sa ale dostaví len raz, v scéne s Jessem Plemonsom a v na nej nadväzujúcej jazde horiacim lesom (ktorá je nasnímaná výborne). A možno to chcelo vymyslieť údernejšiu pointu, lebo výsledný dojem je viac-menej priamočiara road movie cez alternatívnu Ameriku, ktorá je sled epizódiek, na konci ktorých nemá človek pocit že povedali v súhrne niečo zásadné či viac. Zase na druhú stranu celok ladí, funguje, nič v ňom neprekáža, má zaujímavé momenty a o pár rokov neskôr, keď aktuálna kríza a nálady odznejú, môže film získať niečo navyše. (22.04.2024)