Muzikanti dětem za devět ročníků předali víc jak milion korun
Zveřejněno 5. 5. 2016 9:43
Pořadatelé charitativní akce Muzikanti dětem letos připravují její jubilejní, desátý ročník. Proběhne 28. května 2016 od 14 hodin na náměstí ve Velkém Meziříčí. Z jejího názvu se za ty roky stala tradiční značka, na kterou slyší jak sponzoři a partneři, tak organizace, které jsou každoročně obdarovány. Vždycky tomu tak nebylo. Své o tom ví Radovan Hajný a Ondřej Duben, kteří jediní dva coby pořadatelé stojí u akce od jejího začátku.
Jak vlastně Muzikanti dětem vznikli?
RH: Myšlenka, stejně jako všechny další dobré nápady, vznikla na baru. A asi ani nevzešla přímo od nás dvou, ale spíš od kluků z kapely Pearlštejn. Hledali jsme možnost, jak si zahrát na náměstí a přitom to ještě spojit s charitou. Nikdo tady nic podobného tehdy nedělal. Oříškem bylo vymyslet název akce, aby byl uchopitelný, snadno zapamatovatelný. Což se nám snad povedlo.
Na prvním ročníku vystupovali výhradně domácí účinkující?
OD: Ano. Právě to jsme chtěli, aby si zahrály domácí kapely. Ale postupem času jsme zjišťovali, že je třeba ten stupínek pořád trochu zvedat, neboť se zvyšuje i náročnost posluchačů. Museli jsme začít vymýšlet nějaké přespolní hosty, pokud možno známější jména, aby účinkující nebyli každý rok stejní.
Zúčastnil se někdo z nich všech dosavadních devíti ročníků?
OD: V podstatě ne. Pravidelným účinkujícím je orchestr základní umělecké školy, který má největší účast ze všech.
RH: Chyběl snad pouze na dvou ročnících. Pak jsou to skupiny Pearlštejn, Nonsense a sextet 6tet, který dnes už není.
Je těžké sehnat známá jména? Slyší vůbec ještě na charitu?
OD: Známé kapely na charitu moc neslyší. Asi je v ČR „přecharitováno“.
RH: My jim nabídneme, co můžeme, a buď se dohodneme či ne. Známé kapely mají nastavené nějaké mantinely, které jsme buď schopni zvládnout, nebo ne. Filozofií naší akce je předat peníze potřebným, nikoliv utratit je za účinkující. Místní kapely vždycky hrají zadarmo.
OD: Dokonce se nám už i samy hlásí, že by s námi chtěly vystupovat. V Meziříčí totiž muzika je, a kvalitní.
Největší hvězdou jubilejního ročníku akce bude letos Vašo Patejdl?
RH: Ano, až ze Slovenska. Za těch deset ročníků je to náš největší tahák.
A co organizace, které chcete obdarovat – ty nacházíte snadno?
RH: Ne, neboť je hledáme jenom v našem regionu. Sami jsme o mnohých organizacích či službách tady ani nevěděli. Zvažovali jsme taky, zda obdarovat někoho odjinud, ale naši partneři a sponzoři slyší na místní. Znají je a vědí, kam konkrétně peníze putují. Asi by nebylo dobré dělat koncert tady a pak peníze posílat třeba do Jihlavy.
Letos výtěžek rozdělíte mezi všechny z předchozích devíti ročníků?
RH: Ano, kromě Slepíšů z Tasova. Ti se nám omluvili – zúčastnit se nemohou, mají něco jiného.
První rok ještě Muzikanty dětem nikdo neznal. Jakou měla akce mezi lidmi odezvu?
RH: Nejdřív jsme informaci o ní rozšířili hlavně mezi naše kamarády a ani jsme neočekávali, že budeme mít plné náměstí.
OD: Zpočátku panovala mezi lidmi možná trochu nedůvěra. Když ale na náměstí vyrostlo obrovské pódium, bylo to pro mnohé překvapení.
RH: Teď má návštěvnost akce vzrůstající tendenci. Alfou a omegou je samozřejmě počasí.
OD: Ale máme zkušenost, že lidé přijdou, i když je špatné počasí. Už nás znají, vědí, o co jde, a věří nám, že je nezklameme.
Z těch devíti ročníků – kolikrát vlastně nepršelo?
RH: Třikrát. Jinak každoročně sprchne aspoň trochu.
OD: Od čtvrtého – pátého ročníku jsem počasí přestal naprosto řešit. Máme prostě termín, který už je zažitý a nechceme s ním hýbat. Když jsme jej na počátku vybírali, chtěli jsme se vyhnout dětským dnům, víkendu třebíčských slavností piva, taky náš partner Music Data pro nás měli volný termín jenom koncem května.
RH: Počasí, to už je taky taková tradice. Když prší, je počasí jako stvořené pro Muzikanty dětem.
Krom nových jmen v programu postupně přidáváte i různé doprovodné akce. Asi ne proto, že byste měli zařizování málo, ale kvůli podpoře výtěžku...
RH: Ano. Myšlenek a nápadů je spousta. Některé lze realizovat, jiné hůř, něco vůbec. Oslovili jsme třeba i Šiklův mlýn, aby nám udělali nějaký program pro děti, ale neměli zájem. Vycházíme z toho, co jsme sami schopni zvládnout – skákací hrad, trampolína... Organizace, pro něž akci děláme, mají připravený svůj vlastní program, aby se lidem víc představily.
Kolik lidí aktuálně tvoří váš organizační tým?
RH: Pět. Poté, co zemřel František Pytlík, který s námi stál u zrodu akce, ozvala se nám jeho sestra Hanka Chládková. Chtěla do toho s námi jít místo něj. Od té doby tvoříme víceméně stabilní tým ještě s Irenou Tronečkovou a Pavlem Peškem.
OD: Ale samozřejmě při samotné akci pak máme pozvané další dobrovolníky, kamarády, kteří nám pomáhají.
A máte i stálé partnery, kteří s vámi spolupracují?
RH: Tři zásadní faktory jsou pro nás podstatné, bez nich bychom Muzikanty dětem vůbec nemohli dělat: jsou to město Velké Meziříčí, Music Data a sponzoři. Podpora ze strany města je za posledních čtyři až pět let maximální, za to jsme moc rádi.
Kolik času zabere příprava nového ročníku?
OD: Minimálně půl roku. Začínáme už někdy v říjnu – listopadu.
Co je na ní nejtěžší?
OD: Domluvit dopředu ty známé kapely. Nejsme pro ně až tak podstatnými pořadateli. Proto nemůžeme ani rozjet kampaň moc dopředu, protože s kapelami bojujeme do poslední chvíle. Slíbí nám účast teprve tehdy, až bezpečně vědí, že už nic jiného opravdu nemají.
RH: Musíme jednat s vícero známými kapelami nebo zpěváky. A přitom pořád musíme počítat finance. Aby nám zbylo dost peněz pro ty, pro které to děláme.
A máte sečteno, kolik jste za těch devět let vybrali peněz?
RH: Máme. Je to 1.109.261 Kč čistého zisku, který jsme předali organizacím z Velkého Meziříčí a blízkého okolí.
Martina Strnadová
