Genealogové se seznámili s bohatou literární historií na Velkomeziříčsku
Zveřejněno 12. 4. 2017 12:47
Mgr. Karel Kotačka, bývalý velkomeziříčský učitel, připravil cyklus přednášek s názvem Velkomeziříčsko a česká literatura. V úterý 4. dubna se v 1. dílu přednášek zabýval přehledem literární tvorby na Velkomeziříčsku od nejstarších dob po národní obrození. Výčet dosáhl úctyhodného počtu 38 osob, které se zde zabývaly literaturou. Jednalo se o spisovatele, básníky, teology, lékaře, písmáky, kronikáře, historiky.
Zmiňme alespoň významného renesančního vzdělance jménem Adam Huber Meziříčský z Riesenpachu (1546 Velké Meziříčí – 1613 Praha). Působil jako pedagog, přešel na pražskou univerzitu, kde dosáhl postu rektora a působil jako osobní lékař Rudolfa II. Je autorem odborných lékařských spisů. Zasloužil se o vydání řady lékařských příruček v češtině – Regiment zdraví, Apotheka domácí, Mathioliho herbář. Jeho krajan a kolega Jan Plachetský, též absolvent zdejšího luteránského gymnázia, byl autorem latinských básní a lékařských spisů. Beneš Optát z Telče – farář, je spoluautorem první české mluvnice, slabikáře a početnice. Matyáš Borbonius byl latinský humanistický básník, později lékař a profesor na pražské univerzitě. Kněz Mikuláš Penthamer Ledecký, který zde působil jako děkan až do své smrti v r. 1562, byl i spisovatelem, překladatelem a pokračoval v díle Beneše Optáta. Byl mecenášem hřbitovního kostela sv. Trojice. Jeho překlad díla Sebastiana Castellia „Rozmlouvání společné“ vytiskl majitel tiskařského privilegia Štěpán Šefránek. Místní děkan Mikuláš Hrubský z Pustiměře, který zde působil v letech 1613 – 1621, sepsal kazatelskou příručku Postilla česká aneb Kázání na evangelia nedělní. V 18. století psali literaturu náboženského obsahu místní viceděkan Jakub Felix Pacher a kaplan Jan Josef Khell. Z pera židovského autora Nathana ben Šimšona pochází bohatě iluminovaná pesachová Hagada (kniha zaznamenávající řád domácích bohoslužeb během svátku Pesach). Meziříčský děkan Eliáš Libor Roblík je autorem dvoudílného protižidovského spisu. V r. 1727 sepsal městský písař František Ignác Kontek velkomeziříčskou kroniku.
Další úterý 11. dubna se uskutečnil 2. díl cyklu, který mapuje literární činnost na Velkomeziříčsku v době národního obrození. Ve městě úspěšně působí „čtyřlístek“ národních buditelů: soukeník Antonín Kallab, mlynář Josef Škoda, lékař MUDr. František Skřivan a kněz Jan Havlíček. MUDr. Skřivan se znal s K. J. Erbenem, F. Palackým a K. H. Borovským. Erbenovým prostřednictvím uvedl do literatury spisovatelku Františku Stráneckou. Sám publikoval odborné články v lékařských časopisech, zasloužil se o založení čtenářského spolku, o efektivní zemědělské využití pozemků za městem, nazvaných Amerika. Páter Jan Havlíček jako první ve Velkém Meziříčí učil spisovné češtině. Byl vychovatelem pozdější spisovatelky Františky Stránecké a jejího bratra Karla Všetečky.
Rovněž nedaleký Křižanov měl v době národního obrození bohatou historii. Křižanovský lékař MUDr. Jan Melichar se zabýval především otázkami výchovnými a národohospodářskými. Je autorem mnoha článků a několika publikací i divadelních her. Národohospodářským spisovatelem a politikem byl i JUDr. Antonín Mezník. Je autorem deseti právnických děl. Křižanovský rodák, učitel Václav Mezník učil v Dolní Rožínce a Velkém Meziříčí, kde se zasloužil o zřízení hospodářské školy. Na svém statku ve Lhotkách od r. 1860 pěstoval chmel.
Blízkovský rodák prof. František Vaněk přeložil dílo Život a utrpení blahoslaveného mučedníka Jana Sarkandra a napsal Vlastivědu Moravy a Slezska (1863) a Stručnou vlastivědu Moravy a Slezska (1866). Velkomeziříčský advokát JUDr. Sigmund Vašátko zachránil před zapomenutím 300 písní, které potom vydal moravský národopisec František Bartoš. Rabín Izák Hirch Weiss, vynikající znalec celé talmudské a potalmudské literatury, sepsal pětisvazkové Dějiny tradice až do vypuzení Židů ze Španělska. Netínský farář Jakub Příhoda je autorem Památní farní knihy. Rodák z Horních Borů Josef Těšík působil jako děkan, spisovatel a národní buditel v Telči. Titus Krška (12. 8. 1842 – 24. 10. 1900) byl průkopníkem hasičského hnutí, zakladatelem 1. hasičského sboru na Moravě, autorem odborných článků, Služebního řádu, Cvičebního řádu a Hasičské kroniky (1898).
Přehled literární historie na Velkomeziříčsku bude mít pokračování ve 3. a 4. díle cyklu přednášek, které se uskuteční na podzim 2017. Jste srdečně zváni.
Podle podkladů Mgr. Karla Kotačky zpracovala PharmDr. Helena Švecová.
