Genealogové se seznámili s bohatou literární historií na Velkomeziříčsku

KotackaMgr. Karel Kotačka, bývalý velkomeziříčský učitel, připravil cyklus přednášek s názvem Velkomeziříčsko a česká literatura. V úterý 4. dubna se v 1. dílu přednášek zabýval přehledem literární tvorby na Velkomeziříčsku od nejstarších dob po národní obrození. Výčet dosáhl úctyhodného počtu 38 osob, které se zde zabývaly literaturou. Jednalo se o spisovatele, básníky, teology, lékaře, písmáky, kronikáře, historiky.

Zmiňme alespoň významného renesančního vzdělance jménem Adam Huber Meziříčský z Riesenpachu (1546 Velké Meziříčí – 1613 Praha). Působil jako pedagog, přešel na pražskou univerzitu, kde dosáhl postu rektora a působil jako osobní lékař Rudolfa II. Je autorem odborných lékařských spisů. Zasloužil se o vydání řady lékařských příruček v češtině – Regiment zdraví, Apotheka domácí, Mathioliho herbář. Jeho krajan a kolega Jan Plachetský, též absolvent zdejšího luteránského gymnázia, byl autorem latinských básní a lékařských spisů. Beneš Optát z Telče – farář, je spoluautorem první české mluvnice, slabikáře a početnice. Matyáš Borbonius byl latinský humanistický básník, později lékař a profesor na pražské univerzitě. Kněz Mikuláš Penthamer Ledecký, který zde působil jako děkan až do své smrti v r. 1562, byl i spisovatelem, překladatelem a pokračoval v díle Beneše Optáta. Byl mecenášem hřbitovního kostela sv. Trojice. Jeho překlad díla Sebastiana Castellia „Rozmlouvání společné“ vytiskl majitel tiskařského privilegia Štěpán Šefránek.  Místní děkan Mikuláš Hrubský z Pustiměře, který zde působil v letech 1613 – 1621, sepsal kazatelskou příručku Postilla česká aneb Kázání na evangelia nedělní. V 18. století psali literaturu náboženského obsahu místní viceděkan Jakub Felix Pacher a kaplan Jan Josef Khell. Z pera židovského autora Nathana ben Šimšona pochází bohatě iluminovaná pesachová Hagada (kniha zaznamenávající řád domácích bohoslužeb během svátku Pesach). Meziříčský děkan Eliáš Libor Roblík je autorem dvoudílného protižidovského spisu. V r. 1727 sepsal městský písař František Ignác Kontek  velkomeziříčskou kroniku.

Další úterý 11. dubna se uskutečnil 2. díl cyklu, který mapuje literární činnost na Velkomeziříčsku v době národního obrození. Ve městě úspěšně působí „čtyřlístek“ národních buditelů: soukeník Antonín Kallab, mlynář Josef Škoda, lékař MUDr. František Skřivan a kněz Jan Havlíček. MUDr. Skřivan se znal s K. J.  Erbenem, F. Palackým a K. H. Borovským. Erbenovým prostřednictvím uvedl do literatury spisovatelku Františku Stráneckou. Sám publikoval odborné články v lékařských časopisech, zasloužil se o založení čtenářského spolku, o efektivní zemědělské využití pozemků za městem, nazvaných Amerika. Páter Jan Havlíček jako první ve Velkém Meziříčí učil spisovné češtině. Byl vychovatelem pozdější spisovatelky Františky Stránecké a jejího bratra Karla Všetečky.

Rovněž nedaleký Křižanov měl v době národního obrození bohatou historii. Křižanovský lékař MUDr. Jan Melichar se zabýval především otázkami výchovnými a národohospodářskými. Je autorem mnoha článků a několika publikací i divadelních her. Národohospodářským spisovatelem a politikem byl i JUDr. Antonín Mezník. Je autorem deseti právnických děl. Křižanovský rodák, učitel Václav Mezník učil v Dolní Rožínce a Velkém Meziříčí, kde se zasloužil o zřízení hospodářské školy. Na svém statku ve Lhotkách od r. 1860 pěstoval chmel.

Blízkovský rodák prof. František Vaněk přeložil dílo Život a utrpení blahoslaveného mučedníka Jana Sarkandra a napsal Vlastivědu Moravy a Slezska (1863) a Stručnou vlastivědu Moravy a Slezska (1866). Velkomeziříčský advokát JUDr. Sigmund Vašátko zachránil před zapomenutím 300 písní, které potom vydal moravský národopisec František Bartoš. Rabín Izák Hirch Weiss, vynikající znalec celé talmudské a potalmudské literatury, sepsal pětisvazkové Dějiny tradice až do vypuzení Židů ze Španělska. Netínský farář Jakub Příhoda je autorem Památní farní knihy. Rodák z Horních Borů Josef Těšík působil jako děkan, spisovatel a národní buditel v Telči. Titus Krška (12. 8. 1842 – 24. 10. 1900) byl průkopníkem hasičského hnutí, zakladatelem 1. hasičského sboru na Moravě, autorem odborných článků, Služebního řádu, Cvičebního řádu a Hasičské kroniky (1898).

Přehled literární historie na Velkomeziříčsku bude mít pokračování ve 3. a 4. díle cyklu přednášek, které se uskuteční na podzim 2017. Jste srdečně zváni.

Podle podkladů Mgr. Karla Kotačky zpracovala PharmDr. Helena Švecová.

 

Kotacka mapa

Zpět na spolek

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.
Reklama

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve Vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.