V Jupiteru měl premiéru film o Josefu Pěnčíkovi
Zveřejněno 5. 3. 2025 8:21
Pan učitel, historik, vlastivědný badatel, spisovatel, milovník přírody, ale především skvělý člověk, to byl Josef Pěnčík, který se neodmyslitelně zapsal do duše našeho kraje. Josef Pěnčík oslavil kraj v povodí Oslavy slovem, Libor Smejkal jej oslavuje pohyblivými obrázky.
V úterý 4. března měl před zaplněným kinosálem velkomeziříčského Jupiter clubu premiéru nejnovější film Libora Smejkala s názvem Pan učitel Josef Pěnčík. Libor Smejkal tak uzavřel trilogii, kterou věnoval třem umělcům, a především skvělým lidem – Jakubu Demlovi, Stanislavu Vodičkovi a Josefu Pěnčíkovi.
Josef Pěnčík se narodil roku 1925 v samém srdci Moravy v Uhřicích u Morkovic, v kraji, kde se vrchy Chřibů a Drahanské vrchoviny snoubí s černozemí úrodné Hané. Osud ho ovšem zavál na západ Moravy do kraje, jemuž ráz a řád dává staroslavná řeka Oslava, do kraje lesů, luk, strání, studánek a poctivých a pracovitých lidí. Tady našel svůj nový domov a kraji mezi Náměští nad Oslavou a Velkým Meziříčím se odvděčil tím, že ve svých knihách poodhalil krásu a historii svého nového domova. Svou lásku ke krajině, přírodě a historii předával svým žákům na školách v Jinošově, Tasově, Vícenicích a v Náměšti nad Oslavou. Dodnes na něj jeho žáci s láskou vzpomínají a řada z nich promluvila i ve filmu.
„Demla, Vodičku a Pěnčíka spojovala nejen láska k tomuto kraji, ale i to, že všichni tři si zažili komunistickou persekuci," řekl v úvodním slově před filmem Libor Smejkal. Autor filmu připomněl, že při přípravě musel projít spoustu materiálu a přečíst spoustu literatury, ale práce to byla podle jeho slov krásná. „Pan učitel Pěnčík byl člověk, kterého musel mít každý rád," říká Libor Smejkal a dodává: „Byl dobrou duší kraje na pomezí Velkomeziříčska, Velkobítešska a Náměšťska."
Samotný film je profesionálně zpracován, a to jak po technické, tak po obsahové stránce. Ze svými vzpomínkami do něj přispěli například MUDr. František Dvořáček z Třebíče – znalec a milovník umění, Jiřina Suchardová, za svobodna Papírníková – jeho bývalá žačka a bývalá starostka Hrotovic, Emil Dračka – starosta Kralic a řada dalších. Prostě a krátce řečeno – i tento film se Liboru Smejkalovi opět nadmíru povedl. A kdo neviděl film teď v úterý, nemusí smutnit, promítat se bude během roku v Kralicích, Tasově i v Jinošově a 16. prosince opět v Jupiter clubu.
Na premiéře nechyběli ani synové Josefa Pěnčíka. „Je to nádherný film, jsem úplně dojatý. Moc panu Smejkalovi děkuji," řekl bezprostředně po skončení filmu syn Rostislav Pěnčík, který na premiéru dorazil i s manželkou Romanou a dětmi.
Po skončení filmu dostali prostor i diváci, kteří mohli přidat nějakou tu vzpomínku na Josefa Pěnčíka. A tak zazněla celá řada další nových informací. Na závěr si dovolím i já malou vzpomínku na pana učitele. Seznámil jsem se s ním ještě jako mladík v roce 1995. Měl jsem to štěstí, že jsem s ním mohl několikráte posedět na lavičce nedaleko kostela sv. Klimenta nad Jasenicí, tam kde dnes roste pamětní lípa. Spojoval nás zájem o historii, a tak jsme dlouhé minuty mudrovali o dávných časech. Josef Pěnčík mě naučil milovat tento kraj.
Petr Chňoupek
