Tóny, barvy, oheň: Ateliéry otevřely své dveře
Zveřejněno 6. 10. 2025 13:45
Zvuk ravanhaty, výpal keramiky technikou raku, malba vaječnou temperou, kovové sochy, to všechno mohli vidět a zažít návštěvníci ateliérů, které se na Velkomeziříčsku otevřely o uplynulém víkendu.
Dny otevřených ateliérů na Vysočině ve dnech 4. a 5. října nabídly pestrou směsici výtvarného umění a řemeslných dovedností. Lidé měli z čeho vybírat, co prohlížet a na mnoha místech i vlastníma rukama tvořit. „Můžu si zkusit zahrát na to didgeridoo?“ tázaly se návštěvnice, které dorazily k výrobci netradičních hudebních nástrojů Tomáši Dufkovi až z Brna. Krom toho pak vyzkoušely i ravanhatu, kamennou harfu či rámové bubny, takže malá modrá chaloupka v Dolních Radslavicích byla stále plná více či méně harmonických zvuků.
To nad statkem v Radostíně nad Oslavou se neustále vznášela oblaka dýmu. Jana Mikysková tu totiž předváděla přírodní výpaly keramiky. Kouřilo se nejen z ohniště na dvoře, ale také z několika sudů, kde doutnaly piliny či šlehaly plameny, zatímco výtvarnice představovala početné skupině přihlížejících již hotové kousky. „Tady ty černé tečky vznikly po posypání výrobku cukrem, tyhle jsou od soli a tady ty vzory vytvořily koňské žíně,“ vysvětlovala různé techniky jako třeba raku či zakuřování v pilinách. „Přírodní výpaly ovlivňuje tolik věcí, že výsledek je pro mě vždycky překvapením, a to se mi na tom líbí,“ dodala.
V Jupiter clubu se sešly ateliéry dva. Výstavní síň rozzářili malbami, plastikami, akvarely, kovovými šperky a prostorovými objekty, grafikou a mýdlovou poezií Bořivoj, Eva a Igor Pejchalovi, Miroslav Štěpánek a Ivana Bíbrová, zatímco vedle v koncertním sále své sochy, portrétní plastiky, figurální a abstraktní obrazy i malbu prezentovali Petr, Eliška a Quirin Jedličkovi. Lidmila Anna Dohnalová svými obrázky zútulnila faru v Budišově, kde ukazovala i svoji vzpomínkovou knihu Co odnesla řeka, jejíž dotisk se chystá, zatímco Jana a Jan Hikešovi zvali návštěvníky do svého oslavického ateliéru, jenž vznikl z původního chléva. Prostoru, vyzdobenému kolem dokola keramikou pro radost, vévodil hrnčířský kruh z Kamenné vyrobený na zakázku, aby lidé věděli, na čem všechna ta hlína dostává svůj tvar.
Po celé Vysočině své dveře otevřelo na sto dvacet ateliérů, takže vybrat si, kam nahlédnout, mohl každý.
Martina Strnadová
