Město bez architekta je jako operační sál bez lékaře, říká urbanistka Barbora Zemanová

cb31Ve své práci se snaží architektka Barbora Zemanová vytvářet taková území, která uspokojují potřeby současné generace a zároveň neohrožují podmínky pro život těch budoucích. S velkomeziříčskou radnicí spolupracuje na tvorbě integrovaného plánu rozvoje města a připravuje novou studii Čechových sadů II. Lokalita Svitu by podle jejího názoru mohla být v budoucnu výstavním klenotem města.

Co vás nasměrovalo k urbanismu? Jaká je náplň vaší práce?

Když jsem se v posledním ročníku gymnázia rozhodovala, na jakou vysokou školu půjdu, váhala jsem mezi třemi obory - architekturou, sociologií a právem. Nakonec padl finální výběr na architekturu. Záhy jsem však pochopila, že právě urbanismus a územní plánování tyto tři obory spojuje.

Vytvořit územní plán znamená být nejenom dobrý architekt, ale být také schopen rozumět potřebám společnosti, jejím pochodů, proměnám v čase a pak sepsat právnicky čistý text.
Já osobně se zaměřuji především na větší měřítko - urbanistické studie, územní plány, strategie měst. Ale jelikož jsem před rokem spojila síly s dlouholetou kolegyní, se kterou jsme založily ateliér TAM architekti, jsou mojí prací také architektonické práce občanských a rodinných staveb.

Dnes bývá běžnou praxí, že města zaměstnávají v rámci úřadu své architekty. Také jste v minulosti spolupracovala s jihlavským magistrátem a dodnes působíte jako poradce města Humpolec v oblasti architektury a urbanismu. Jaké má pro město výhody zaměstnávat vlastní architekty?

Z mých zkušeností je největší výhodou pohled a názor odborníka na prosazování kvalitních architektonických a urbanistických projektů. Architektura a urbanismus jsou nádherné široké obory, jejich smyslem je tvořit podle kvalitních plánů města z domů a ulic. Samozřejmě velmi zjednodušeně řečeno. Sídla jsou podstatou tohoto oboru, a tak mám pocit, že bez architekta ve struktuře města je to jako být na operačním sále bez lékaře.
Architekt by měl ale především být pomocí pro vedení měst a veřejnosti v porozumění principům a detailům tohoto oboru, které mnoho lidí nevidí či nevnímá. Pro dosažení cíle, kterým je pro každé město fungující sídlo s navazující krajinou, jsou zásadní.

Jaké má městský architekt nejčastější pravomoci?

To je velmi rozdílné město od města. Ale podle mě by to měl být člověk, který architektuře rozumí a umí do tvorby města přizvat kvalitní ateliéry, nastavit a naplňovat strategie rozvoje jak města jako celku, tak jeho dílčích projektů. Nevnímám městského architekta jako osobního projektanta, ale spíše manažera, který edukuje, spojuje všechny aktéry, vytváří komunikační mosty a je pomocí při hledání nejlepších řešení.

Jak důležitá je z pohledu urbanismu krajinářská architektura?

Zásadně. Sídla jsou součástí krajiny, jejím malým prvkem, vzájemně se ovlivňují. Bez řešení krajiny nemůžete nikdy dobře vyřešit sídla. Krajina je základním kamenem při budování sídel.

Pokud byste měla vyjmenovat největší hříchy ve veřejném prostoru, kterých se města často dopouští, co vás napadne mezi prvními?

Jednoznačně parkování, se kterým si většina měst neví rady a často to dopadá tak, že naše automobily požírají veřejný prostor. Dále bych zmínila umístění popelnic na separovaný odpad, kterým často neumíme najít místa plánovaně, a tak jsou mnohdy stavěny na nejexponovanější části veřejných prostranství. Vynechat rozhodně nemohu ploty. Potřeba zabarikádovat se za betonovým oplocením, aby nikdo nezahlédl ani kousek mého života, je patrná hlavně v satelitní výstavbě rodinných domů. Výsledkem jsou betonové tunely nahrazující klasické ulice.

Když zmiňujete satelitní zástavby, jsou dnes součástí většiny měst. Ve Velkém Meziříčí je nyní hodně diskutovaná lokalita Čechovy sady II, jejíž první studie je podle vedení města nekoncepční. V čem se bude lišit vaše zpracování studie od té původní?

Nejzásadnějším úkolem urbanistické studie je propojení stávajícího sídla s novou zástavbou tak, aby vznikla komplexní, funkční městská část. Město nelze rozvíjet přilepováním slepých ulic. Je důležité definovat charakter sídla, vztah města a krajiny. Stávající studie postrádá jakékoli rekreační zelené plochy v blízkosti bydlení. Navrhuje pouze zbytkové plochy v místech kolem parkovišť. Důležitým úkolem je také propojení přírodní rokle se zástavbou, která je obrovským potenciálem území, stejně tak jako údolí za zády základní školy a domova pro seniory. Tyto stavby spolu s nově postaveným domem vytváření pohledově vyloučenou část území, ke které se otáčí zády. Tento prostor musí být pojítkem, ke kterému se stavby otáčí, ne územím, které se snažíte co nejrychleji přeběhnout, protože se v něm bojíte.

Více jak rok připravujete pro město Integrovaný plán rozvoje města (IPRM) na období 2021 – 2028. Co tento dokument městu přinese?

Zásadní strategická rozhodnutí o rozvoji města, ochraně jeho hodnot a řešení problémů. IPMR je pokladem pro odpovědné rozhodování vedení města a rozdělení prostředků do oblastí, které je třeba řešit prioritně. Cílem dokumentu je koordinovat aktivity a soustředit zdroje na řešení nejzávažnějších identifikovaných problémů na území města. Jeho příprava vyžaduje zapojení a spolupráci partnerů z veřejného, soukromého i neziskového sektoru. Já osobně připravuji podklady k oblastem podnikání, udržitelného rozvoje, cestovního ruchu a města pro život.

Budoucí využití lokality Svitu budí v současné době mezi občany také velké emoce. Jaký má podle vašeho názoru tato bývalá průmyslová zóna pro město potenciál?

Je to poklad ukrytý v zemi, který čeká, až ho někdo vykope, opráší a bude moct být výstavním klenotem města. Pro každého urbanistu je takhle velké ucelené území, jímž prochází řeka a přímo navazuje na historické centrum města, nejhodnotnějším územním celkem, který by mohl řešit. Je to místo, které může být nádhernou rekreační lokalitou s vodním prvkem nabízející nejširší škálu kvalitního bydlení v centru města. Velké Meziříčí nemá jemu podobné.

Radnice již roky usiluje také o rekonstrukci náměstí. Bohužel se dlouhodobě nedaří najít shodu, jakým směrem se ubírat. Doporučila byste městu vypsat novou architektonickou soutěž, která by řešila prostor náměstí společně se Svitem, nebo byste se nebránila spolupráci s architektem, který se soutěže o budoucí podobu náměstí v minulosti zúčastnil?

Já osobně vnímám lokalitu Svitu, stejně tak jako náměstí, jako dvě urbanistické úlohy, které spolu úzce souvisí, ale není je nezbytné řešit jedním ateliérem. Myslím, že by bylo skvělé vidět rozvahy řešení území Svitu, a pro to je architektonická soutěž nejlepším nástrojem.
Soutěž vypsaná na náměstí vygenerovala kvalitní návrhy, které lze dál rozpracovávat a nemyslím se, že je nezbytné ji opakovat.

M. Hudková

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.
Reklama

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve Vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.