Seriál ze zámku: Sbírka artefaktů z 1. světové války
Zveřejněno 17. 5. 2023 10:17
Jak je patrno z minulých dílů seriálu, jsou muzejní sbírky velmi pestré. Nejen že se vážou k regionální historii, ale jsou spojeny i s událostmi ovlivňující historii světovou. Do této kategorie samozřejmě spadají i obě světové války. Tentokrát se zaměříme na první světovou válku a na sbírky s ní související.
Ačkoli si možná hned představíme vojáka se zbraní, existuje množství dalších zajímavých artefaktů, které s touto dobou souvisí. Součástí výstroje byly i ryze praktické a nepostradatelné předměty, jako je třeba jídelní vybavení. Ve sbírkách tak nalezneme smaltovanou polní láhev s korkovým uzávěrem a oddělitelným pítkem vyrobenou brněnskou firmou Brüder Gottlieb und Brauchbar v roce 1916. Nechybí ani smaltovaná jídelní miska skládající se z misky a horního krytu, který mohl plnit funkci talíře. Esšálek, jak se této misce také říkalo, se do muzea dostal darem v roce 1933. Z jídelního vybavení se dochovala také plechová hranatá láhev, kterou měli ve výstroji českoslovenští legionáři na Rusi.
Hned v několika typech a kusech nalezneme ve sbírkách tašky a menší taštičky na munici. Často se jednalo o malá kožená pouzdra, která se připínala na opasek. Máme ale i větší zásobnici, která je potažena zvířecí srstí. V roce 1934 daroval Vilém Hiršberg do sbírek také ruský vojenský tlumok z roku 1914.
Během první světové války se začaly používat chemické bojové plyny, a tak bylo třeba vojenskou výstroj rozšířit i o protiplynové masky. Obličejová část naší masky je vyrobena z jemného hustého plátna se skleněnými očnicemi a s popruhy pro upevnění. Součástí masky je samozřejmě plechová válcovitá krabička s filtrem.
Jelikož moderní válka s sebou přinášela zvýšenou míru smrtelných zranění, při kterých nebylo možno padlého identifikovat, byli vojáci vybaveni identifikačními štítky. Nejednalo se přímo o známku s vyraženými údaji, ale byl to spíše kovový medailonek s malým pantem, kdy byl uvnitř umístěn papírový identifikační štítek, kde se nacházelo jméno, rok narození, adresa, rok narukování a další potřebné údaje. Jedna ze známek patřila velkomeziříčskému profesoru Heindlovi, který dle záznamu ve vloženém lístku měl narukovat v roce 1915.
Z první světové války se také dochovaly pamětní skříňky či malé pomníčky, které připomínají jednotlivá tažení či boje. Skříňka uložená v depozitáři obsahuje památky na boj 33. pěšího pluku v roce 1918 na italském bojišti u Doss Alto. Nalezneme zde kameny z bojiště, obratel, granátové střepiny, náboj a nábojnice. Východní frontu připomíná malý sádrový pomníček, kde je uvedeno, že se jedná o upomínku na polní tažení Zlotniki v březnu 1916.
Zákopové umění
V souvislosti s válečnými událostmi pak nesmíme zapomenout ani na zákopové umění. Na bojišti se totiž nejen bojovalo a umíralo, ale také tvořilo. Příkladem lidské činorodosti jsou výrobky z materiálů posbíraných na bojišti. V našem případě se jedná o několik předmětů vyrobených z nábojnic, mezi kterými se nachází i stojánek na pera s kalamářem, který vyrobil jeden z ruských legionářů.
Ve sbírkách nalezneme také soubor prstenů a náramků připevněných na tvrdém kartonu. Na štítku je uvedeno, že předměty vyráběli za první světové války vojáci a ruští zajatci z aluminiových zapalovačů a podobných materiálů.
Lucie Pavelcová
