Legionářem klidně i po čtyřicítce
Zveřejněno 13. 1. 2026 12:52
Malíř a natěrač Ignác Kupka rukoval do války, když už mu bylo skoro čtyřicet. Dostal se do legií a domů se vrátil jako invalida. Pojďme se seznámit s jeho osudem.
Ignác Kupka se narodil ve Velkém Meziříčí 28. července 1875 v domě číslo 417. Jeho otcem byl velkomeziříčský měšťan a řezník (později i hrobař) František Kupka, jenž byl synem řezníka ve Velkém Meziříčí Františka Kupky a jeho ženy Kateřiny rozené Záviškové. Matkou Ignáce byla Johanna, dcera mlynáře v Osové Bítýšce Josefa Lišky a jeho ženy Marie rozené Hollasové.
Ignác se vyučil malířem a natěračem a usadil se na Bezděkově v domě číslo popisné 155 a později na Novosadech v domě číslo popisné 107. Dne 17. února 1903 se oženil s Antonií Pokornou, dcerou cestáře z Dolní Bobrové Karla Pokorného a jeho ženy Anny rozené Slámové. Postupně se jim narodila dcera Blažena (manželka legionáře, obchodníka a poválečného starosty Velkého Meziříčí Viléma Součka) a synové Adolf a Alois. Jenže 13. listopadu 1912 Antonie podlehla rakovině. Ignác se oženil znovu, a to 27. října 1913, a vzal si Kateřinu Pavlíčkovou, dceru rolníka z Louček Josefa Pavlíčka a jeho ženy Rosálie rozené Polákové. Ta žila ve Velkém Meziříčí v Zámecké ulici číslo popisné 518 u majitelky lomu Františky Kadlecové.
Rukoval 3. září 1914 a na frontu odešel dva dny před Štědrým dnem 1914, a to s 37. domobraneckým pěším plukem, ale později bojoval s jihlavským 81. pěším plukem. Připojil se k němu v bojích u Janowic. Do ruského zajetí padl 17. března 1917 u Rychvaldova v Karpatech. V zajetí pobýval v Syzrani, kde pracoval na parní pile. Do legií se přihlásil v srpnu 1917 a přijat byl 23. srpna 1918. Sloužil u 9. střeleckého pluku „Karla Havlíčka Borovského“. S ním bojoval u Ivaščenkova. Domů se vracel jako částečný invalida na lodi Archer, která z Vladivostoku vyplula 24. června 1919.
Na začátku července tato loď zakotvila v americkém přístavu San Diego, odkud 7. července Ignác Kupka napsal rodině: „Právě jsme přijeli nedávno z Ruska a nalézáme se na cestě domů. Kdy přijedeme, kterou dobu, určitě ještě nevíme,“ napsal mimo jiné. Legionáři dále pokračovali po souši na východní pobřeží do Norfolku. Tam se znovu nalodili a na evropskou půdu vstoupili 15. srpna 1919 ve francouzském přístavu Brest.
Ignác pak v legiích skončil 29. prosince 1919. Vrátil se do Velkého Meziříčí a věnoval se dál své malířské a natěračské živnosti.
Petr Chňoupek
