Seriál Ze zámku: Josef Chlubna v archivním fondu muzea

Zveřejněno 12. 6. 2026 8:42

Rok se nám dostává do své poloviny a červnové počasí nabádá ke sportovním aktivitám hlavně na čerstvém vzduchu. Další zajímavou osobností, kterou nám poodhalí jeden z archivních fondů muzea, je sportovec tělem i duší, člen Československé obce sokolské i hasičského spolku Josef Chlubna.

Narodil se 4. května 1853 jako nemanželský syn služebné Františky Dvořákové v Blízkově. Jeho otec Josef se v roce 1857 přihlásil k otcovství a několik let žili v domě č. 41. Josefova matka zemřela na choleru, když chlapci bylo dvanáct let. Krátce na to se vydal do učení obuvnickému řemeslu do Velkého Meziříčí. Následoval vandr v rakouské Vídni. Jak se dále dozvídáme z článku „Vzácné jubileum“, zveřejněném v 11. čísle Hasičské ochrany - Odborného listu hasičského, vydaném v Brně dne 1. června 1943, „byl odveden, bojoval při okupaci Bosny a Hercegoviny, po návratu v r. 1879 pracoval v továrně Tita Kršky.“ Ve stejném materiálu čteme, že „při jednom z velkých požárů stodol na Horním Městě opálil mu oheň obličej tak, že nejen dlouho nemohl pracovat, ale ztratil i dlouhé vousy, které se tenkrát nosily, a od té doby nosí jen bradku.“ Za svou obětavou činnost obdržel několik vyznamenání, jako např. malou hasičskou medaili, stříbrnou medaili dobrovolných hasičů zemského ústředí v Brně či zlatou za 50letou činnost hasičskou s trikolorou v modrém pouzdře, udělenou v roce 1930.
Odkazem Jindřicha Fügnera a Miroslava Tyrše se jako člen Sokola řídil od roku 1912, kdy v místní sokolovně trénoval mladé ženy i muže v duchu sokolského hesla „Paže tuž, vlasti služ!“ Jeho zápal pro sokolskou organizaci můžeme sledovat až do vysokého věku, kdy v roce 1926 navštívil VIII. všesokolský slet v Praze. Z této události se nám dochovala Sletová legitimace s číslem 75202 opatřená razítky Tělocvičné jednoty Sokol Velké Meziříčí a Slavnostního výboru v Praze či Vstupenka doplatková ze dne 5. července 1926, která „umožňovala členům v kroji stání na tribuně, členům v obleku občanském stání na ochozu.“
O tom, že byl Josef Chlubna drahým otcem svým čtyřem dcerám, svědčí také několik srdečných a vroucně psaných gratulací ke kulatým narozeninám. Dcera Anda se např. v roce 1933 vyznává slovy: „Byl jste nám dobrým a starostlivým otcem, a proto dnes, kdy nemohu se Vám jinak lépe odměnit za vše, aspoň jsem Vám vděčnou dcerou, která Vás s láskou a v dáli vzpomíná.“
Zemřel sešlostí věkem 8. listopadu 1946 ve svém domě na ulici U Klihárny č. 863. Tento dům, jakož i název ulice, bychom však dnes v našem městě hledali marně. Někteří pamětníci si možná vybaví řadu domků na místě dnešního minigolfového hřiště na Ostrůvku.

Všeobecná občanská legitimace
Ve dvojjazyčné Všeobecné občanské legitimaci z doby protektorátu se uvádí, že posledním povoláním dobrovolného hasiče Josefa Chlubny bylo kontrolor nemocenské pojišťovny. Tuto funkci zastával poté, co vlivem průmyslové výroby ustoupilo obuvnické řemeslo do pozadí a on se musel rekvalifikovat. Zde působil plných 36 let, než v 74 letech odešel do výslužby. Legitimace je opatřena otiskem palce pravé ruky a obsahuje mj. údaje, že jmenovaný vdovec byl malé postavy, měl modré oči, šedivé vousy a souměrné rty.