Velké Meziříčí si připomnělo konec druhé světové války
Zveřejněno 7. 5. 2026 18:24
Jako každý rok, i letos si občané Velkého Meziříčí v předvečer státního svátku Dne vítězství uctili památku obětí druhé světové války a tragických událostí, které zasáhly naše město v květnových dnech roku 1945.
U památníku padlých na hřbitově na Karlově se sešli a věnce k památníku položil starosta města Alexandros Kaminaras, místostarosta Martin Kaman, senátor Josef Klement, poslanci Eva Decroix, Vítězslav Schrek, krajští radní Pavel Řehoř, Jiří Horký a Andrea Peňáz a další zástupci politických a společenských organizací ve městě.
„Pietní akty, jako je tento, mají svůj hluboký význam. Nejsou jen připomínkou historie. Jsou také varováním. Mír není samozřejmost. Svoboda není samozřejmost. A demokracie není samozřejmost. To vše musí být chráněno odvahou, odpovědností a ochotou postavit se zlu," uvedl ve svém projevu starosta města Alexandros Kaminaras.
S projevy vystoupili i senátor Klement, poslanci Decroix a Schrek, krajská radní Peňáz a za pozůstalé Jitka Rousová. Báseň Josefa Čapka Až na dně života přednesla studentka velkomeziříčského gymnázia Zora Hladká. Pietní akt byl ukončen minutou ticha a státní hymnou České republiky.
Projev starosty Velkého Meziříčí Alexandrose Kaminarase
„Vážený pane senátore, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, představitelé Kraje Vysočina, pane místostarosto, radní, zastupitelé, a v neposlední řadě vážení pozůstalí, dámy a pánové,
setkáváme se dnes, abychom uctili památku obětí druhé světové války a připomněli si také tragické události května roku 1945, které se nesmazatelně zapsaly do historie našeho města jako Velkomeziříčská tragédie. Sto nevinných lidských životů tehdy vyhaslo ve chvíli, kdy se válka chýlila ke konci a lidé očekávali návrat míru.
Každým rokem si připomínáme, jak strašlivé důsledky přináší válka, nenávist a ztráta lidskosti. Dlouhou dobu jsme měli pocit, že podobné hrůzy patří minulosti, že jsou jen vzpomínkou zaznamenanou v knihách, archivech a vyprávění pamětníků. Dnes ale víme, že tomu tak není. Válka se znovu stala realitou našich dnů. Každodenně ji sledujeme ve zpravodajství, vidíme zničená města, utrpení civilistů i zmařené lidské životy. A to vše už se odehrává jen přibližně sedm set kilometrů od místa, kde právě stojíme.
Právě proto mají pietní akty, jako je tento, svůj hluboký význam. Nejsou jen připomínkou historie. Jsou také varováním. Mír není samozřejmost. Svoboda není samozřejmost. A demokracie není samozřejmost. To vše musí být chráněno odvahou, odpovědností a ochotou postavit se zlu.
Mějme dnes také na paměti, že zatímco zde stojíme v bezpečí a svobodě, lidé na ukrajinské frontě denně umírají při obraně hodnot, na kterých stojí i náš svobodný svět. Čelí ruské agresi, která přináší smrt, utrpení a ničení. O to důležitější je nepodléhat falešné rétorice těch, kteří konflikt zlehčují, zpochybňují nebo dokonce hledají omluvu pro napadení suverénního státu. Mlčet před zlem nebo jej relativizovat znamená oslabovat hodnoty, na kterých stojí naše společnost.
Vážení přítomní, nezapomínejme na oběti minulosti ani na odpovědnost, kterou máme dnes. Pečujme o mír, važme si svobody a buďme pevní v obraně pravdy a lidské důstojnosti. Jenom tak bude odkaz těch, na které dnes vzpomínáme, skutečně živý.
Děkuji Vám za účast a za to, že společně uchováváme památku těchto událostí."
Petr Chňoupek
