Kapr tvoří devadesát procent rybí produkce v Kraji Vysočina

rybník PohorskýPrvní rybníky se na území dnešního Kraje Vysočina objevily již ve středověku, zejména s rozvojem hornictví a okolo klášterů. Vlivem konfigurace terénu zde nebyly žádné významnější vodní toky, rybníky proto vznikaly na drobných vodotečích vhodně zakomponované do vrchovinné krajiny. Rybníků, nádrží a dalších vodních ploch se v Kraji Vysočina nachází téměř 9 000. V rámci České republiky plocha rybníků dosahuje 41 000 hektarů. I když se to číslo může zdát vysoké, koncem 16. století to bylo asi 180 000 hektarů, tedy více než trojnásobek současného stavu. Údajně se tehdy během padesáti let postavilo 25 000 rybníků a právem tak mluvíme o zlatém věku rybníkářství.

Rybníky byly pokládány za velmi výnosné investice, a proto se v jejich budování angažovala nejen šlechta, ale i svobodná města a jednotliví měšťané. Namísto jednotlivých rybníků se v té době v našich zemích začaly stavět celé rybniční soustavy. Ty byly poměrně rozsáhlé, ale zároveň i územně izolované. Nejvýznamnější takovéto rybniční soustavy Českomoravské vrchoviny byly na Telčsku a v okolí Jihlavy, na Bohdalovsku, Křižanovsku či Žďársku. Žďársko je vůbec silně spojené s vodou. Je pramennou oblastí několika významných řek, jako jsou např. Sázava, Svratka či Oslava a jeho část je také chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Nachází se zde nejvíce rybníků Kraje Vysočina a zároveň také rybníky největší co do plochy. Třemi největšími jsou Velké Dářko s rozlohou 206 hektarů, Veselský rybník s 87 hektary a Matějovský s 69 hektary. Žďársko je neodmyslitelně spojeno nejen s rybníky, ale samozřejmě i s rybníkářstvím, a to ponejvíc s kaprem. Toto spojení se datuje již více než pět století.

kaprV současnosti se v rybnících na Žďársku můžeme obvykle setkat s kaprem obecným, resp. jeho plemeny Žďárský šupinatý, Žďárský lysý a jejich kříženci. Plemeno Žďárský kapr se chová převážně v rybnících na pramenech řek s čistou vodou, ve většině případů na území Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Chov tak probíhá za přísnějších podmínek, což zajišťuje kvalitní maso této ryby. Vlivem chladnějšího počasí Vysočiny a menší úživnosti zdejších rybníků dorůstá do tržní velikosti ve čtyřech letech, tedy o rok déle než v teplejších oblastech. Je vlastně ukazatelem zdravého ekosystému a udržitelného hospodaření s vodou. Žďárský kapr má pro svoji lepší propagaci zaregistrovánu ochrannou známku. Dohodu o spoluvlastnictví a podmínkách jejího užívání podepsalo město Žďár nad Sázavou, KINSKÝ Žďár, a. s., Lesní družstvo obcí Přibyslav.

„Devět z deseti ryb vyprodukovaných v rybnících v Kraji Vysočina tvoří kapr. Kapr tedy neodmyslitelně patří do vod našich rybníků, ale zejména na náš stůl a to nejen o Vánocích. Jeho maso je velmi dobře stravitelné, má vysoký obsah bílkovin a minerálních látek a má nízký podíl tuku. Žďárský kapr je zajímavý svým genofondem a chutí, která je ovlivněná čistou vodou v čistém prostředí," uvádí radní Martin Hyský pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životní prostředí.

Martin Drápela, odbor životního prostředí a zemědělství
Krajský úřad Kraje Vysočina

Reklama
  • Městský úřad Velké Meziříčí hledá investičního technika

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve Vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.