Noc s Andersenem
Zveřejněno 5. 5. 2017 11:12
Mělo-li dítko bradavice, muselo se:
a) potírat za modlení Otčenáše slaninou později zakopanou do hnoje
b) namazat olejem ze šneků a soli zrajícím po dva týdny v mraveništi
c) vykoupat v lázni z bylinek, hrachu a čerstvých drštěk z jalovice
Co myslíte? Odpovědět by vám mohla 4. B ZŠ Oslavická, která prožila NOC S ANDERSENEM. Jde o knihovnickou akci na podporu dětského čtenářství zrozenou před lety na Moravě. Ovšem potom se to poněkud vymklo kontrole. Letos se poslední březnový den vyřádilo už neuvěřitelných 98 655 dětí i dospělých na 1 695 místech po celém světě (také v Austrálii, Finsku, Kanadě nebo na Novém Zélandě).
Ale vraťme se domů. My se ocitli ve středověku díky Myšpulínově stroji času dovedně skrytém v zeleném klobouku (podle Čtyřlístkového speciálu vydaného přímo k této příležitosti). Vyrazili jsme na kostelní věž. Potkali se tam s manželkou věžníka a ochutnali křížaly, povidla i maz při povídání o životě na tak zvláštním místě. Podívali jsme se na večerní město z ochozu, poslechli si přímo ve zvonici zvony a vyzkoušeli na vlastní kůži vynášet z chlívku pod bytem kozu na pastvu. Poté nás v katovně přivítal sám mistr ostrého meče a přihlíželi jsme (nakonec nezdařené) popravě. Nad ohněm se opékaly špekáčky, hrál se kořeněný kvíz (čímpak se toho času asi dochucovalo?). Došlo i na šprýmovnou scénku z hospody v podání dorostu šermířské skupiny, která nás ve svém sídle takto přivítala.
A honem k Moráňskému hřbitovu. Už z dálky byl viděn krejčík, který tam dle pověsti uvízl v bráně. Než jsme ale dorazili blíž, byl pryč. Po jednom projít pěšinkou mezi náhrobky a ještě najít pod nohama čamrdu, byla díky tomu poněkud strašidelná výzva. Ale zvládli to všichni a za chvíli už hráli s těmi nalezenými knoflíky u knihovny čáru. Před půlnocí došlo ještě na kvíz nazvaný: Jak se na Velkomeziříčsku kdysi pečovávalo o děti. Kolem půlnoci do spacáků čekajících ve výstavním sále a internetové studovně. Ráno nasnídat, umýt, sbalit a hybaj domů.
Do příprav se zapojili všichni zaměstnanci knihovny. Program vedla ředitelka a dvě začínající kolegyně, děti krotily jejich třídní učitelka a paní družinářka. Ale neobešlo by se to ani bez obětavých manželů, pana kaplana, vedoucího odboru kultury a hlavně bez šermířů. Nejmenuji, nechtěla bych na někoho zapomenout. Moc děkuji za pomoc.
Jen pro úplnost: správnou odpovědí na úvodní doptávání je varianta a). Věděli jste? A co tohle:
Opruzená miminkovská prcinka se ošetřovala sádlem, práškem z vaječných skořápek nebo sušenými červotoči?
Ivana Vaňková
