Genealogové vyslechli povídání o Banátu
Zveřejněno 3. 11. 2016 10:20
RNDr. Milan Macháček z Jihlavy přinesl svoje zážitky a fotografie z cesty po rumunském Banátu, české enklávě tvořené šesti vesnicemi v jižní části Rumunska poblíž hranic se Srbskem.
Většina vesnic má česká jména: Svatá Helena, Gerník, Bígr, Eibentál (Tisové údolí), Šumice, Rovensko.Tyto romantické obce se rozkládají v samém jižním cípu Karpat nad Dunajem poblíž soutěsky zvané Železná vrata. První čeští osadníci začali do tohoto kraje přicházet po roce 1820. Zabývali se těžbou dřeva a zemědělstvím, jako základními druhy obživy. Krajina je zvlněná, posetá mozaikou drobných políček. Pěstují se zde pícniny, kukuřice, slunečnice, obilí, zelenina; všude je mnoho ovocných stromů koření. Na úhorech podél cest se v horkém letním slunci rozvoní bylinky jako mateřídouška, dobromysl, třezalka, šalvěj, řada z nich je používána i jako koření. Rozkvetlé louky hrají pestrými barvami. Na křižovatkách prašných cest stojí obílené kříže. Ve vesnicích zní čistá čeština, hospodyňky pečou české koláče a smaží řízky.
Tradiční zemědělství je ekologické a šetrné, s respektem k přírodě, založené na koloběhu organických látek. Všude potkáme koňská spřežení, volně se pohybující dobytek a jiná domácí zvířata. Lidé jsou pracovití a přátelští. Ale populace tu stárne, mladí odcházejí pryč a vesnice se postupně vylidňují. Jejich obyvatelé mají oprávněné obavy, že vesnice v budoucnosti budou osídleny většinovým rumunským obyvatelstvem.
S případnou návštěvou tohoto podivuhodného kousku světa není radno otálet. Ubytovat se lze přímo v domcích místních obyvatel, porozprávět s nimi v rodném jazyce, poznat způsob jejich života, případně se i zapojit do každodenních prací. Návštěva nesená v duchu vzájemného respektu a pochopení může být přínosem pro obě strany. Je dobré a potřebné místním pomáhat tím, že do jejich domoviny budeme jezdit jako vstřícní a ohleduplní turisté.
Helena Švecová
Milan Macháček
Zpět na spolek
