Počet vykázaných násilných osob roste
Zveřejněno 6. 2. 2020 8:46
Policisté Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina v průběhu loňského roku vykázali ze společného obydlí celkem 73 osob, které se dopouštěly různých forem domácího násilí. Možnosti podat si proti vykázání námitky využilo celkem šest násilných osob, které byly z obydlí vykázány, avšak ani v jednom z případů nebylo po vyhodnocení zjištěno, že by vykázání bylo neoprávněné, o čemž byly násilné osoby následně dle zákona vyrozuměny. Co se týče podání návrhu na předběžné opatření, jímž je možno tzv. desetidenní lhůtu „policejního vykázání" prodloužit, tento návrh byl podán celkem v 22 případech, kdy dle zjištěných skutečností bylo z tohoto počtu celkem 17 návrhů schváleno a násilné osobě tak byl nařízen zákaz vstupu do společného obydlí minimálně na další měsíc od vydání tohoto opatření. V dalších 5 případech byl návrh na předběžné opatření zamítnut.
Na území Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina policisté v loňském roce zaevidovali celkem 421 případů s incidentem se znaky domácího násilí, kdy z tohoto počtu bylo právě 73 případů vyhodnoceno jako incident se znaky domácího násilí, kdy na základě toho byla násilná osoba vykázána. Z tohoto počtu bylo opakovaně vykázáno deset osob. Na rozdíl od roku 2018, kdy policisté na Vysočině vykázali celkem 64 osob, se počet vykázání loni zvýšil o devět případů. Z celkového počtu 73 vykázaných osob se jednalo ve čtyřech případech o ženy a v 69 případech byli vykázáni muži.
„Věková hranice vykázaných osob nepřesáhla pětašedesát let, v jednom z případů vykázání se jednalo o osobu mladistvou. Vykázali jsme ženu ve věku patnácti let, která byla po provedených úkonech potřebných k vykázání ve spolupráci s orgánem sociálně - právní ochrany dětí umístěna do diagnostického ústavu," doplnila kpt. Mgr. Miroslava Holubová, vrchní komisařka odboru služby pořádkové policie, která je současně metodičkou v oblasti domácího násilí.
Institut vykázání je velmi dobrý způsob jak ihned pomoci ohrožené osobě. Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroženou osobou, jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její nepřítomnosti.
Psychické násilí, slovní napadání, fyzické násilí, neustálé kontrolování ohrožené osoby a přítomnost alkoholu nebo drog u osoby agresora. To bývají nejčastější faktory, které se objevují při domácím násilí. Je to chování, které v partnerském soužití nebo v rodině u jedné osoby vyvolává strach z osoby druhé. Přitom jsou tito lidé na sobě většinou citově, sociálně a ekonomicky vzájemně závislí. Domácí násilí může probíhat mezi manželi, dětmi a rodiči, obětí mohou být senioři.
Domácí násilí je velice nebezpečným jevem, neboť často zůstává před zraky veřejnosti i státních orgánů skryté. Narůstá pozvolna, ohrožená osoba obtížně pozná okamžik, kdy již vztah není bezpečný. Lze se před ním těžko bránit, protože ohrožená osoba s násilníkem sdílí řadu společného, a to včetně obydlí, ze kterého nemá kam odejít. Má špatný dopad na děti, které jsou násilí přítomné. Tyto pak získávají negativní vzory a považují je za normální. Domácí násilí má většinou vzrůstající tendenci. Zpočátku se jedná o útoky proti lidské důstojnosti, jako jsou urážky, vydírání nebo ponižování. Pak následují útoky proti zdraví. Facky, bití nebo škrcení. Toto jednání může vyústit až v útoky proti životu.
„Mezi typické znaky domácího násilí patří skutečnost, že probíhá mezi blízkými osobami v soukromí, tedy většinou beze svědků a často jsou u těchto incidentů přítomny i děti. Násilí není jednorázový incident, dlouhodobě se opakuje, jde o násilí, které různými formami pokračuje. Domácí násilí se většinou stupňuje a přechází od jednotlivých útoků v pravidelné násilí, od urážek k fyzickému napadání, až k možnému ohrožení života," vysvětluje plk. Mgr. Richard Krejčí, vedoucí odboru služby pořádkové policie.
Obětí domácího násilí bývají většinou ženy, ale není výjimkou, že se obětí může stát také muž. Oběť domácího násilí mnohdy otálí s oznámením útoků. V těchto případech by měli pomoci přátelé a příbuzní oběti a napadání oznámit. Útoky agresora se většinou časem zintenzivňují. Pomoci oběti mohou také sousedé nebo kolegové v práci. Další možností jsou organizace zabývající se řešením těchto případů, např. Intervenční centrum či Bílý kruh bezpečí. Vždy je nejdůležitější, aby oběť nezůstala na problém sama a případ oznámila policistům. „Chování agresora může začít v zamezování oběti ve styku s přáteli a s rodinou, vulgárními nadávkami a ponižováním, až dospěje k prvním fyzickým útokům, které obvykle začínají fackami či ranami pěstí. Ty ale mohou velmi rychle vystřídat i útoky se zbraní, nejčastěji nožem. Problém je třeba začít řešit včas a nenechat jej přerůst v závažnější zločiny, které v nejkrajnějším případě skončily i smrtí oběti. Je také třeba, aby okolí nebylo k jednání agresora lhostejné. Někdy se bohužel při vyšetřování takových případů setkáváme s netečným postojem svědků - sousedů, známých a někdy i příbuzných, kteří neradi s policií spolupracují a raději před domácím násilím zavírají oči", dodává kpt. Mgr. Miroslava Holubová.
Poté co je násilí na oběti oznámeno policistům, většinou cestou linky tísňového volání 158, je na místo okamžitě vyslána nejbližší policejní hlídka. Policisté zabrání útočníkovi v dalším napadání oběti a zajistí pro ni lékařské ošetření. Policisté provedou na místě šetření a zjistí všechny nezbytné skutečnosti, zejména vyhodnotí, zdali chování násilné osoby nese znaky domácího násilí.
V odůvodněných případech, obecně pokud se osoba dopustí závažného jednání, policisté tuto osobu zadrží a umístí do policejní cely. V obou případech by se ale mohl útočník v poměrně krátké době vrátit zpět za obětí. Policisté mají ale velmi účinné oprávnění a to útočníka na deset dní vykázat ze společného obydlí a tím mu okamžitě zamezit přiblížit se k ohrožené osobě, což je pro ni po napadení to nejpodstatnější. Tato doba je optimální na to, aby si oběť zvážila další postup, vyřešila nejdůležitější záležitosti anebo aby kontaktovala a požádala o radu odborníky.
Lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že se osoba dopustí nebezpečného útoku proti životu, zdraví anebo svobodě nebo zvlášť závažného útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn vykázat tuto osobu z bytu nebo domu společně obývaného s útokem ohroženou osobou, jakož i z bezprostředního okolí společného obydlí. Policista je oprávněn tuto osobu vykázat i v její nepřítomnosti.
Vykázání trvá po dobu 10 dnů ode dne jeho provedení. Tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby. Podáním návrhu na vydání předběžného opatření v průběhu vykázání se doba vykázání prodlužuje do dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o tomto návrhu. Součástí potvrzení o vykázání je mimo jiné vymezení prostoru, na který se vykázání vztahuje. Územní rozsah prostoru, na který se vykázání vztahuje, určí policista podle míry požadavku účinné preventivní ochrany osoby ohrožené útokem.
Vykázaná osoba je povinna opustit neprodleně prostor vymezený policistou v potvrzení o vykázání, zdržet se vstupu do tohoto prostoru, zdržet se styku nebo navazování kontaktu s ohroženou osobou a vydat policistovi na jeho výzvu všechny klíče od společného obydlí, které drží. Vykázaná osoba má právo vzít si ze společného obydlí věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a osobní doklady a věci nezbytné pro její podnikání nebo pro výkon povolání; právo lze uplatnit jedenkrát a pouze v přítomnosti policisty. Policista poskytne vykázané osobě bez zbytečného odkladu informace o možnostech jejího dalšího ubytování a v souvislosti s tím nezbytnou součinnost. Ohrožená osoba má možnost využit psychologických, sociálních nebo jiných služeb v oblasti pomoci obětem násilí. Kontakty na tyto organizace předají ohrožené osobě policisté, kteří se zabývají konkrétním případem.
mjr. JUDr. Dana Čírtková, tisková mluvčí
Krajského ředitelství policie Kraje Vysočina
