Počet dopravních nehod se od začátku roku v našem kraji mírně zvýšil

crash-1308575 960_720Od začátku letošního roku do konce října policisté Krajského ředitelství policie kraje Vysočina vyšetřovali celkem 3 983 dopravních nehod, což je o 187 dopravních nehod více než za stejné období v loňském roce a tento počet představuje mírný nárůst, a to ve výši pěti procent.

Závažné jsou následky letošních dopravních nehod. Při letošních dopravních nehodách zemřelo 21 osob bezprostředně při dopravní nehodě, což je o třináct osob méně než za deset měsíců roku 2020. Dalších pět osob zemřelo na následky dopravní nehody později ve zdravotnickém zařízení. Při letošních dopravních nehodách se dalších 59 osob těžce zranilo, což představuje pokles o 31 těžce zraněných osob (pokles o 34 procent) oproti počtu těžce zraněných v roce předchozím. Dalších 980 osob se při letošních nehodách zranilo lehce, což představuje nárůst o 27 lehce zraněných osob – vyjádřeno procenty jde o nárůst o tři procenta ve srovnání se stejným obdobím roku 2020.

Při letošních nehodách vznikla hmotná škoda na havarovaných vozidlech a ostatním majetku v celkové výši 248 988 000 korun – tato částka představuje téměř stejnou výše ve srovnání se stejným obdobím roku 2020. Při vyšetřování letošních dopravních nehod policisté zjistili, že 129 řidičů usedlo za volant pod vlivem alkoholu a dalších osm bylo pod vlivem jiných omamných a psychotropních látek. Počet podnapilých řidičů, kteří letos havarovali, se v porovnání s rokem předchozím snížil o 17 procent. Policisté v letošním roce dokumentují také několik dopravních nehod, kdy řidiči, kteří s vozidlem havarovali, usedli za volant v silně podnapilém stavu, kdy výjimkou nebyly ani hodnoty přesahující dvě promile alkoholu v krvi.

Policisté Krajského ředitelství policie kraje věnují a v dalším období budou věnovat zvýšenou pozornost v rámci běžného výkonu služby i v rámci vyhlašovaných dopravně bezpečnostních akcích kontrolám řidičů, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Rozsáhlé dopravně bezpečnostní akce zaměřené na všechny účastníky silničního provozu budou probíhat také v listopadu a prosinci.

Mezi nejčastější příčiny letošních dopravních nehod řadíme v našem kraji nesprávný způsob jízdy (1 498 nehod), nepřiměřená rychlost (519 dopravních nehod) a nedání přednosti v jízdě (261 nehod) a nesprávné předjíždění (46 dopravních nehod). Celkem 1 642 dopravních nehod byly nehody nezaviněné řidičem, když se ve většině případů (1 605 nehod) jednalo o střety vozidel s lesní zvěří, kdy právě střety s lesní zvěří tvoří v letošním roce téměř 40 procent z celkového počtu dopravních nehod.

Za prvních deset měsíců letošního roku jsme v našem kraji vyšetřovali dopravní nehody, při kterých mělo účast 76 chodců, kdy ve 20 případech jsou chodci viníkem nehody. Pět chodců při nehodě zemřelo, devět dalších se těžce zranilo a 56 jich bylo zraněno lehce. Pouze šest chodců vyvázlo z dopravní nehody bez zranění. Tři chodci, kteří byli účastníkem nehody, byli pod vlivem alkoholu.

Za prvních deset měsíců letošního roku jsme v našem kraji vyšetřovali dopravní nehody, při kterých mělo účast 130 motocyklistů, kdy v 80 případech jsou motocyklisté viníkem nehody. Dva motocyklisté při nehodě zemřeli, čtrnáct dalších se těžce zranilo a 97 jich bylo zraněno lehce. Pouze sedmnáct motocyklistů vyvázlo z dopravní nehody bez zranění. Ve dvou případech policisté u motocyklistů, kteří byli účastníkem dopravní nehody, zjistili požití alkoholu.

Od začátku letošního roku do konce října letošního roku jsme v Kraji Vysočina šetřili příčiny dopravních nehod, na kterých mělo účast 141 cyklistů, kdy v 97 případech cyklista nehodu zavinil. Čtyři cyklisté při nehodě zemřeli, sedm se jich těžce zranilo a 114 dalších utrpělo lehké zranění. Pouze šestnáct cyklistů vyvázlo z dopravní nehody bez zranění. Ve 24 případech policisté u cyklistů, kteří byli účastníkem dopravní nehody, zjistili požití alkoholu.

V této souvislosti je zapotřebí připomenout, že cyklista je účastník silničního provozu, pro kterého platí stejná pravidla silničního zákona o provozu na pozemních komunikacích jako pro řidiče. Řidič – tedy i cyklista - nesmí požít alkoholický nápoj nebo užít návykovou látku během jízdy. Požitím alkoholu a omamné látky ohrožuje sebe i ostatní a vystavuje se právnímu postihu. V případě zjištění požití alkoholu do jednoho promile mu hrozí pokuta ve správním řízení od 2 000 do 20 000 korun, nad jedno promile v částce 2 000 až 50 000 korun. Odmítne-li dechovou zkoušku, může mu být ve správním řízení uložena pokuta od 25 do 50 tisíc korun. Jediný rozdíl od postihu hrozícímu řidičům je ten, že cyklista nepřichází o svá řidičská oprávnění.

Pro další podzimní období všechny účastníky silničního provozu upozorňujeme, že zejména v ranních hodinách nebo v podvečer se často v blízkosti silnic tvoří mlha, která představuje pro všechny účastníky silničního provozu možné riziko. Vjede-li řidič do úseku s mlhou, měl by okamžitě snížit rychlost vozidla, samozřejmě s ohledem na vozidla jedoucí za ním. Měl by zvětšit vzdálenost od vozidla, které jede před ním, zapnout mlhová světla, zvýšit svoji pozornost a plně se věnovat řízení.

Pro jízdu v mlze by si měli řidiči zajistit dobrý výhled z vozidla, tedy na bezpečném místě zastavit a očistit přední i zadní sklo a očistit přední i zadní světla. Zákon o silničním provozu stanoví, že řidič musí rychlost jízdy přizpůsobit mimo jiné i povětrnostním podmínkám, a smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Musí jet takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit před nenadálou překážkou, a tou může být například odstavené vozidlo, předmět na silnici, chodec, cyklista.

Velice opatrně by se měli řidiči chovat při předjíždění a v mlze raději vůbec nepředjíždět. Mohlo by se totiž stát, že se nestačí včas a bezpečně zařadit před předjížděné vozidlo a pak hrozí velké nebezpečí čelního střetu s protijedoucím vozidlem. V mlze je také mnohem obtížnější orientace, řidič může snadno přehlédnout dopravní značku nebo minout odbočku. Řidiči se také mohou orientovat podle vodorovného dopravního značení sledovat střední dělící pruh, protože při jízdě těsně při pravém okraji vozovky hrozí nebezpečí, že se tam může objevit chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka.

Mezi další zásady patří dodržovat bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, které právě kvůli nenadálé překážce může prudce zabrzdit. Dojde-li při jízdě v mlze k poruše vozidla, doporučuje se dojet pokud možno na parkoviště nebo zastavit zcela mimo silnici. Pokud to není možné, měl by se řidič snažit odstavit vozidlo co nejvíce vpravo na krajnici, na dálnici v odstavném pruhu a měl by nechat rozsvícená světla včetně mlhových, zapnout výstražné světelné zařízení a umístit v předepsané vzdálenosti výstražný trojúhelník.

Mlha může výrazně znepříjemnit také jízdu na kole nebo chůzi chodcům. I pro chodce představuje podzimní počasí při zhoršené viditelnosti nebezpečí. Zvláště opatrní by měli být chodci při pohybu po komunikacích za soumraku a za svítání. Chodci jsou v silničním provozu ti nejzranitelnější. Vidět a být viděn, je základní pravidlo bezpečnosti na silnicích, které platí pro všechny účastníky silničního provozu. Za snížené viditelnosti platí dvojnásob. Mnoho řidičů vozidel, kteří zranili chodce, se shodují na tom, že ho neviděli vůbec nebo příliš pozdě.

Reflexní prvek umístěný na viditelném místě musí mít každý chodec, který se za snížené viditelnosti pohybuje po pozemní komunikaci, na níž není chodník ani veřejné osvětlení. Tuto povinnost stanovil zákon o provozu na pozemních komunikacích: Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z reflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.

Za nesplnění povinnosti dané novelizovaným zákonem lze uložit pokutu až 2 000 korun. Každý chodec by měl pamatovat na to, že reflexní prvky používá proto, aby chránil sám sebe před případnou kolizí s vozidlem, jehož řidič chodce v tmavém oblečení bez reflexních prvků spatří mnohdy na poslední chvíli.

Snímek obrazovky_16

mjr. JUDr. Dana Čírtková, tisková mluvčí
Krajské ředitelství policie kraje Vysočina

Reklama

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve Vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.