Celkový počet dopravních nehod se meziročně mírně zvýšil o šest procent

3. DN_-_KONTROLY_3Na silnicích kraje Vysočina, včetně úseku dálnice D1 procházejícího Vysočinou, policisté Krajského ředitelství policie kraje Vysočina v loňském roce vyšetřovali celkem 4 760 dopravních nehod, při nichž bezprostředně (do 24 hodin) po dopravní nehodě zemřelo 24 osob, což je výrazný pokles ve srovnání s rokem 2020, kdy při dopravních nehodách zemřelo o třináct osob více, vyjádřeno procenty jde o pokles v tragických následcích nehod o 35 procent v porovnání s rokem 2020. Současně se jedná o nejmenší počet zemřelých osob od vzniku krajského ředitelství v roce 2010.

Vývoj dopravní nehodovosti v našem kraji zaznamenal v meziročním srovnání mírný nárůst o 268 dopravních nehod, což vyjadřuje šestiprocentní zvýšení. Následky vykazují meziroční snížení v především v počtu úmrtí i počtu těžce zraněných.

Některé loňské dopravní nehody nemusely ale mít tak tragické následky, kdyby řidiči dodržovali všechny povinnosti dané jim zákonem o provozu na pozemních komunikacích, v některých případech také důležitou povinnost být za jízdy připoután bezpečnostním pásem. Dalších pět osob zemřelo později na následky těžkých zranění. Při loňských dopravních nehodách se dalších 68 osob těžce zranilo, což je ve srovnání s rokem předešlým výrazný pokles o 36 procent. Dalších 1 155 osob utrpělo při nehodě lehká zranění, což představuje meziročně mírný nárůst o šest procent.

Hmotná škoda způsobená na havarovaných vozidlech a dalším majetku dosáhla částky 334 045 000 korun a byla vyšší o 15 procent ve srovnání se škodou způsobenou při nehodách v roce 2020.

Vloni policisté při vyšetřování 159 dopravních nehod zjistili, že řidiči před jízdou požili alkoholické nápoje a ve 12 případech byli řidiči pod vlivem omamných a psychotropních látek. Poměrně časté byly případy, že dechové zkoušky u řidičů vykazovaly hodnoty vyšší než dvě promile alkoholu, kdy výjimkou loni nebyly ani hodnoty přesahující tři promile alkoholu a dokonce také téměř čtyři promile alkoholu v dechu.

Řízení vozidla nebo jízda na jízdním kole pod vlivem alkoholu jsou velmi nebezpečné. Opilý řidič i opilý cyklista ohrožuje nejen život svůj, ale také život a zdraví ostatních účastníků silničního provozu. Alkohol za volantem je v mnoha případech příčinou dopravních nehod, a to i s velmi vážnými následky na životech a zdraví účastníků nehody. „Osoba, která řídí vozidlo pod vlivem alkoholu, se vždy dopouští protiprávního jednání. Podle množství alkoholu se jedná buď o dopravní přestupek, nebo o trestný čin. Obecně lze říci, že pokud policisté naměří u řidiče hodnotu menší než jedno promile alkoholu, tak se řidič dopouští přestupku. Za tento přestupek lze uložit pokutu do dvaceti tisíc korun a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku. Pokud je u řidiče zjištěna hodnota nad jedno promile alkoholu, řidič se dopouští trestného činu, za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky může být řidič potrestán odnětím svobody až na jeden rok, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti. Pokud způsobí řidič ve stavu vylučujícím způsobilost dopravní nehodu, za spáchaný trestný čin mu hrozí přísnější trest, a to odnětí svobody na šest měsíců až tři léta, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti" upozorňuje plk. Mgr. David Jirák, vedoucí odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.

Hlavní příčiny dopravních nehod jsou na silnicích našeho kraje dlouhodobě neměnné. Na příčinách dopravních nehod se loni v největší míře podílel nesprávný způsob jízdy (1 753 nehod), nepřiměřená rychlost jízdy (656 nehod), nedání přednosti v jízdě (307 nehod) a v neposlední řadě také nesprávné předjíždění (52 nehod). Na 20 dopravních nehodách se podílela technická závada. Největší počet dopravních nehod zavinili loni v našem kraji řidiči osobních vozidel. Za nimi následují řidiči nákladních vozidel. V roce 2021 došlo opět k vysokému počtu dopravních nehod zaviněných zvěří. Loni policisté dokumentovali celkem 1 933 případů střetů vozidel s lesní zvěří. V působnosti Krajského ředitelství policie kraje Vysočina se jedná o dlouhodobý jev, kdy dopravní nehody – střety vozidel s lesní zvěří – tvoří čtyřicet procent z celkového počtu nehod,

V průběhu loňského roku se také stalo velké množství dopravních nehod proto, že řidiči zbytečně hazardovali, při jízdě se nechovali dostatečně ohleduplně a nepočínali si opatrně. Typickým příkladem jsou zbytečné dopravní nehody, které se stanou za snížené viditelnosti, zejména při ranních a večerních mlhách. Vjede-li řidič do úseku s mlhou, měl by okamžitě snížit rychlost vozidla, samozřejmě s ohledem na vozidla jedoucí za ním. Měl by zvětšit vzdálenost od vozidla, které jede před ním, zapnout mlhová světla, zvýšit svoji pozornost a plně se věnovat řízení. Při jízdě v mlze je více než jindy důležité mít zajištěný dobrý výhled z vozidla, a také být dostatečně viditelný pro ostatní účastníky silničního provozu. To předpokládá mít v naprostém pořádku osvětlení vozidla.

„Zákon o provozu na pozemních komunikacích stanoví, že řidič musí rychlost jízdy přizpůsobit mimo jiné i povětrnostním podmínkám, a smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Musí jet takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit před nenadálou překážkou, a tou může být odstavené vozidlo, předmět na silnici, chodec, cyklista," upozorňuje plk. Mgr. David Jirák.

4. DN_-_KONTROLY_2Velice opatrně se musí řidiči chovat při předjíždění a nepředjíždět v případě, kdy nemohu bezpečně dokončit předjíždění. Mohlo by se totiž stát, že se nestačí včas a bezpečně zařadit a pak hrozí nebezpečí čelního střetu s protijedoucím vozidlem. V mlze je mnohem obtížnější orientace, řidič může snadno přehlédnout dopravní značku nebo minout odbočku. Řidiči se také mohou orientovat podle vodorovného dopravního značení. Při jízdě těsně při pravém okraji vozovky ale musí počítat s nebezpečím, že se tam může objevit chodec, cyklista, odstavené vozidlo nebo jiná překážka,

Mezi další zásady patří dodržovat bezpečnou vzdálenost od vpředu jedoucího vozidla, které právě kvůli nenadálé překážce může prudce zabrzdit. Dojde-li při jízdě v mlze k poruše vozidla, doporučuje se dojet pokud možno na parkoviště nebo zastavit zcela mimo silnici. Pokud to není možné, měl by se řidič snažit odstavit vozidlo co nejvíce vpravo na krajnici, na dálnici v odstavném pruhu a měl by nechat rozsvícená světla včetně mlhových, zapnout výstražné světelné zařízení a umístit v předepsané vzdálenosti výstražný trojúhelník.

mjr. JUDr. Dana Čírtková, tisková mluvčí
Krajské ředitelství policie kraje Vysočina

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.
Reklama

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve Vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.