Večer s Pavlem Hoškem, teologem a religionistou
Zveřejněno 19. 1. 2026 7:46
Ve středu 14. ledna dorazil do Husova domu vzácný host, profesor religionistiky Pavel Hošek. Přivezl s sebou 10 výtisků knihy Jako anděl s polámanými křídly, která nese podtitul duchovní profil Karla Kryla, které v závěru přednášky rozdal.
Se skromností sobě vlastní se na vyzvání ani moc nepředstavil a hned přešel k poutavému výkladu. Pavel je skvělý řečník a pedagog. Na úvod nám vysvětlil kontext Krylovy snad nejznámější písně Anděl. Vzal nás do Velkého Chvojna, kde dospívající Kryl vstoupil do kostela zruinovaného kostela a hleděl na anděla s polámanými křídly, který se tam povaloval. Vybavila se mu přitom vzpomínka na dětství. Jako šestiletý hoch sledoval, jak pohůnci socialistického režimu ničí knihtiskařské stroje v tiskárně jeho otce a dědy (v této tiskárně se tiskl také Deml a Zahradníček, Čep, Florian a mnozí další). Krylův otec je na kolenou prosí, aby si stroje klidně celé odvezli a dál na nich tiskli, ale oni dílo zkázy dokonávají tím, že stroje před zraky celé rodiny zničí. Politická a společenská totalitní zvůle se stala Krylovi materiálem k promýšlení a s každým příkořím se i jeho duchovní cesta stávala jasnější, dostávala konkrétní kontury.
Vyrostl sice v tradiční moravské katolické rodině, ale zkušenost s totalitním režimem, náročný úděl exulanta, a porevoluční přehmaty a kompromisy formovaly jeho víru velmi svérázně. Pánu Bohu říkal Šéf (často se se Šéfem musel poradit). O své víře mluvil pouze, pokud se o ní druzí zajímali, jinak jí prostě žil – účast na mši i praktická pomoc bližnímu (se zvláštním zřetelem k těm, kdo po emigraci v Německu začínali) byly jejími nedílnými projevy. Stejně jako kritika společenských a politických poměrů, která měla až prorocký ráz. Vnímal temné síly působící skrze totalitní režimy i skrze konzum a kapitalismus, který nehledí na slabé a zabíjí kulturu, která má ducha kultivovat, a ne se mu podbízet. Vážil si tradice, ale nesnášel povrchnost a zabydlenou spokojenost, která už nic nechce a nežádá. V tomto poměrně ostrém vidění mu byl oporou a inspirací duchovní otec benediktinský řeholník a posléze opat Anastáz Opasek. Kryl se celý život vracel ke kořenům, a kromě neustálého ohledávání tradice církve znal velmi dobře bibli a postavy v ní, které se staly předlohou několika písní. Pavel Hošek texty některých písní dokládal Krylovy duchovní zkušenosti a část Piety dokonce zazpíval.
Do Krylovy víry nám dávají nahlédnout především rozhovory z roku 1993: knižní rozhovor s Milošem Čermákem Půlkacíř a dva rozhlasové rozhovory s Karlem Vepřekem. A nyní nově Pavel Hošek, který dotahuje souvislosti a podává ucelenější obraz o duchovní rovině Krylova života. Knihu doporučuji k přečtení, k zapůjčení je v Husově domě.
-ms-
