Ringo je báječná hra. Ringoturnaj však mnohem víc, Říká o připravované akci Martin Balabán
Zveřejněno 10. 3. 2023 9:52
Od svých patnácti let, kdy se poznal s budoucí manželkou Ivou, se však považuje spíše za Velkomeziříčáka. S manželkou Ivou mají čtyři děti. Miluje přírodu a aktivní pobyt v ní, čemuž podřídil i svůj životní styl. Mezi své koníčky tak počítá třeba karavaning, čili toulání se krajem v karavanu. Má rád nezávislost a možnost zdržet se tam, kde se to rodině líbí. Za svoje priority považuje přímočarost a upřímnost. Pracuje v místní firmě Paramont na pozici obchodního ředitele. Pro nás je ale zajímavé, že je členem Royal Rangers a pod jejich hlavičkou již několik let organizuje celostátní akci Ringoturnaj. Co je to hra ringo, kdo jsou Royal Rangers a co vše se za turnajem skrývá, se ukáže při našem povídání.
Co to Ringoturnaj je, jaká má pravidla a jaká je jeho historie?
Ringoturnaj má čtyřiadvacetiletou historii. Původně se sešlo několik dětí na víkendovou akci, kde si na louce natáhly síť a hrály. Od té doby akce roste a vyvíjí se. Maximální účast, kterou jsme měli, byla před covidem, kde hrálo téměř 800 dětí. Pak nás covid na dva roky zastavil a vloni jsme měli asi 540 dětí. Akci máme projektovanou tak, aby zvládla pojmout 1 000 dětí. Takže máme stále ještě kam růst.
Ringo se hraje na klasickém volejbalovém hřišti, ale ve hře jsou místo míče dva gumové kroužky. Úkolem je, aby kroužek nespadl na vaši polovinu hřiště. Věk hráčů zohledňujeme tak, že na hřiště pouštíme různý počet hráčů. Zatímco velcí hrají ve dvou až třech, malých tam pustíme pět. Je to jednodušší než měnit velikost hřiště.
Koho uspořádání Ringoturnaje napadlo a proč má v logu ježka?
U začátků turnaje a přes 20 let v jeho vedení byl právě Ježek. Což není příjmení, ale přezdívka. Občanským jménem Josef Švirák ze Zlína je dnes už pochopitelně zralý muž, ale já ho mám v mysli pořád za mladého chlapa... A on mladý asi pořád je, protože si do hřiště proti opravdu mladým klidně stoupne. Takže když jsme před pár lety vymýšleli logo, nemohli jsme tam Ježka nedat.
To je tedy hra ringo a Ringoturnaj. Když jsem si ale prohlížel vaše webové stránky, nabyl jsem dojmu, že jde o něco víc než jen přijet a pokusit se zvítězit.
Máte pravdu. My se nyní nacházíme kousek za zlomovým bodem. Řekněme, že do předminulého ročníku byla stěžejní hra. Jezdili k nám zapálení hráči a bylo to především o turnaji. Stále více vedoucích se nám však ozývá, že mají spoustu dětí, které už nemají zájem o hru, nejsou tak soutěživé. Proto se poslední dva roky snažíme přizpůsobit akci i těmto dětem tak, aby mohla přijet celá skupina a všichni si přišli na své. Kdo chce hrát, hraje, kdo nechce, má nějakou alternativu. Předpokládáme, že podle toho, jak se děti vyvíjejí, bude časem tento doprovodný program dominovat. A s tím vítězením to také není tak úplně pravda. Heslem Ringoturnaje totiž je: „Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát. Ale ne tak úplně vyhrát, jako vyhrát si!"
Jak ony volnočasové aktivity vypadají?
V loňském roce jsme měli 19 stanovišť. Děti měly možnost vzít si hrací kartu a s ní stanoviště obcházet. Už to nebylo tak soutěživé, ale kdo chtěl, obcházel a plnil si různé úkoly. Připravili jsme stanoviště od rukodělných, vědomostních až po sportovní. Děti střílely ze vzduchovky, v úvazku na laně lezly na bedny od piva – taková vertical challenge, jezdily na dřevěných „motokárách", které jsme si za mých dětských let stavěli doma. Také si mohly zahrát stolní fotbálek, či navštívit kadeřnický salónek. Prostě spoustu zajímavých aktivit, kde si vybral snad každý. A kdo nasbíral 15 razítek, přišel do obchůdku a tam je vyměnil za nějakou drobnost, jako jsou propisky, omalovánky a podobně.
Příjemně nás překvapilo, že za tím ty děti šly. Vyzvedávaly si kartičky, hrály, zkoušely, něco se učily a neseděly někde s telefonem v ruce. Tohle se, myslím, velice povedlo.
Tento model byl na posledním Ringoturnaji poprvé?
Doprovodný program máme už dlouhodobě, ale vloni byl nejobsáhlejší. Je to také tím, co nám umožňuje místo, kde se turnaj koná. V Rekreačním středisku Drak Křižanov je krásný rybník, takže tam mohly být rafty. Byli tam hasiči, policisté ze Žďáru a Velkého Meziříčí s preventivním programem a ukázkou techniky. Na letošní rok máme už dohodnutou spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou České republiky, takže tam budou lidé věnující se zdraví. Prostě se snažíme, aby to bylo pro děti inspirativní a ukázalo jim to možnosti, jak trávit volný čas. V předběžném jednání máme také armádu a sportovce. Náš cíl je dávat této doprovodné části čím dál větší a větší váhu.
Letošní ročník bude mít i den otevřených dveří, kdy za účastníky budou moci přijet rodiče, kamarádi nebo lidé z okolí a na vlastní oči se přesvědčit, co to je Ringoturnaj a Royal Rangers. Vše si budou moci osahat a vyzkoušet.
Podívejme se nyní podrobněji na organizaci, která za turnajem stojí. Co je to Royal Rangers a jak jste se členem stal vy sám?
Dostal jsem se k nim přes známé, nyní již kolegy. Přiznám se, že nedovedu přesně označit ten okamžik, kdy to bylo oficiální, ale když jsem se okolo toho začal točit, bylo mně přibližně dvacet let. Organizace by se dala zjednodušeně označit jako skautského typu. Je křesťanská, což znamená, že má křesťanské základy, ale v principu je otevřená pro všechny. Nemá žádné omezující faktory. Za jednotlivými předními hlídkami, což je základní článek organizace, stojí vždy nějaká církev. Ve Velkém Meziříčí je to Apoštolská církev.
Děti se snažíme rozvíjet po všech stránkách: fyzické, osobnostní a charakterové. Vštěpujeme jim, že se nelže, nekrade, neubližuje, ale naopak pomáhá slabšímu. Přímo znak Royal Rangers tvoří hvězda, jejíž každý hrot znamená nějakou pozitivní vlastnost. A tyto zásady se snažíme dětem jednoduchou, nenásilnou formou předávat. Metod je mnoho a hodně záleží na jednotlivých vedoucích.
A přední hlídku ve Velkém Meziříčí jste založil vy, nebo tu již byla?
Nebyla, ale společně s dalšími jsem se podílel na jejím vzniku. Lidé, se kterými jsme tehdy hlídku zakládali, ji v tuto chvíli vedou. Mou hlavní náplní je, že jsem členem ringotýmu. Do místní přední hlídky chodí moje děti, ale moje aktivity směřují k Ringoturnaji. Připravujeme ho v sedmi dobrovolnících. Všichni to děláme bez nároku na odměnu ve volném čase a každý z nás v tom má více než 200 hodin práce. Takže na věnování se něčemu dalšímu už prostě není prostor.
Trošku čtenářům, prosím, vysvětlete některé pojmy. Na stránkách jsem se dočetl, že v České republice je 1 724 členů a 291 dobrovolníků. Kdo jsou ti dobrovolníci?
Členové jsou děti. To znamená 18 let a mladší. A dobrovolníci jsou vedoucí, kteří je vedou. Děti dělíme na čtyři věkové kategorie: Ranger Kids: 5 – 8 let; Discovery Rangers: 8 – 11 let; Adventure Rangers: 11 – 14 let; Expedition Rangers: 14 – 18 let. Ale v praxi je to podle potřeby. Protože u nás v 44. přední hlídce ve Velkém Meziříčí máme kolem 30 dětí, dělíme je pouze na mladší a starší. Prostě tak, aby se s nimi dalo smysluplně pracovat.
Jak vypadá program místní přední hlídky?
Jsou to především schůzky jedenkrát týdně, a pokud to počasí dovolí, jsou venku. V létě vyráží na tábor, který bývá někde v Moravském krasu. Je to různě podle toho, jaké tábořiště se nám podaří pronajmout. Je jasné, že ta nejatraktivnější jsou zamluvená na léta dopředu.
Jaká tábořiště vyhledáváte?
Bereme, co je. Já sám mám blíž k tomu polnímu, jednoduššímu, ale některým dětem zase udělá radost teplá postel ve zděné budově. Ale většina táborů byla složená ze stanů s podsadou, nějakého týpí a polní kuchyně. Protože je nás ale na tábor málo, některé děti třeba jet nemohou, přibíráme i jejich kamarády a příbuzné, kteří v Royal Rangers nejsou. Jde o to, aby se mezi námi cítili dobře a na táboře byli šťastní.
Vraťme se nyní na začátek k Ringoturnaji. Kdy a kde tedy letošní 24. ročník proběhne?
Od čtvrtka 4. do pondělí 8. května v Křižanově v Rekreačním středisku Drak. Tam spolupracujeme s panem Vaverkou. On má taková střediska čtyři. Velice se nám líbilo tábořiště v Nesměři, ale to už nás nepojme. To dokáže jedině Drak.
A protože se jedná o početně velikou akci, snažíme se do ní „namočit" celé okolí. Oslovujeme obce a organizace, které pracují s mládeží, nebo jsou pro nás jinak zajímavé a nabízíme jim možnost se přímo zapojit nebo prezentovat.
Vedlejším, ale podle mě krásným, bonusem této akce je, že se sem děti vracejí. A to i z velmi vzdálených koutů republiky. Víme to, protože jsme v kontaktu a děti nám píší, že to tu bylo krásné a že to chtějí ukázat rodičům. Takže sem jedou třeba na dovolenou. Snažíme se u dětí prezentovat jako kraj s krásnou přírodou a milými lidmi, kam je hezké se vracet.
A ještě úplně malá tečka na konec. Přišel nám velice milý mail z kanceláře předsedy Senátu České republiky Miloše Vystrčila, že nad naším Ringoturnajem převzal záštitu. Když si vyšetří čas, přijede. Krásné, ale velmi zavazující.
Děkuji za rozhovor.
Jan Uher
