Trenér Martin Kasálek vidí v týmu perspektivu
Zveřejněno 10. 7. 2025 12:41
Na začátku právě skončené sezony převzal FC Velké Meziříčí trenér Martin Kasálek. Bývalý fotbalový obránce prošel prvoligovými soutěžemi nejen v České republice, ale i na Slovensku. V první sezoně ve Velkém Meziříčí se mu podařilo udržet divizní příslušnost a už pomalu plánuje strategii na sezonu příští. S trenérem Martinem Kasálkem jsme si povídali přímo na velkomeziříčském pažitu.
Máte za sebou první sezonu na lavičce Velkého Meziříčí, jaká byla?
Zaplaťpánbůh jsme ji zvládli. Ambice byly skončit výš, ale myslím si, že naše postavení odpovídá realitě. O záchranu bychom samozřejmě bojovat neměli.
Jak důležitý nebo nedůležitý byl jarní návrat Antonína Plichty do Velkého Meziříčí?
Byl to důležitý moment, a to z toho pohledu, že byl vnímán jako posila, což některé hráče nakoplo. Trochu na něj padla tíha odpovědnosti, že nám přichází pomoci, a tak chvilku trvalo, než protrhl něco jako střeleckou smůlu. Tonda je velmi platný hráč nejen na hřišti, ale i v kabině. Je to prostě profík. Přišel úplně na poslední chvíli, ale moc nám to pomohlo.
Podzimní část sezony za moc nestála, jaro bylo lepší. Kdy přišel ten zlom?
Myslíte? Jsou na to dva pohledy, jeden je pocitový a druhý jsou čísla, která nelžou. Na podzim jsme získali sedmnáct bodů, teď na jaře jich máme jednadvacet. Ale podle mě bylo herně jaro horší. Na podzim jsme sbírali body doma, venku jsme měli jen jeden. Na jaře se to obrátilo a více bodů jsme přivezli z venku. Měli jsme sérii asi šesti zápasů, kdy jsme se dali herně do pořádku, šlápli jsme do toho a zadařilo se. Úvod jara nebyl vůbec dobrý a domácí utkání s Velkou Bíteší bylo skandální. Pocitově byl pro mě osobně herně lepší podzim, ale ve finále jsme získali víc bodů na jaře.
Nová sezona tu bude co nevidět, tak co s tím?
Jako každý klub budeme řešit nějaké odchody, nějaké příchody. Je tedy otázka, koho se podaří udržet a koho se podaří přivést. Ideální by bylo do každé řady přivést minimálně jednoho kvalitního hráče.
Letos se do sestavy často zapojovali i mladí hráči z dorostu. Jak se osvědčili? Mají šanci se prosadit i v příští sezoně?
To je jenom na nich, jak se k tomu postaví. Za mě by tomu mohli dát ještě o něco víc. Řešili jsme záchranářské problémy, takže jsme tým nemohli postavit úplně na mladých hráčích, ale jestli do toho šlápnou, šanci mají. Máme některé posty, na kterých nebyla celou sezonu stabilita, mohli se o ty posty porvat. Za mě se mohli porvat víc.
Teď jsme to trochu nakousli. Které posty vás teď nejvíc trápí?
Kolikrát musíme improvizovat, přeskládat mužstvo. Takže to není o konkrétní bolístce, ale jak jsem už říkal – každou řadu by chtělo doplnit o jednoho kvalitního hráče. Pak se můžeme bavit o tom, že tady bude nějaká konkurence a že se hráči budou bít o místo v sestavě.
Můžeme potvrdit informaci, že ve Velkém Meziříčí zůstáváte i pro příští sezonu?
Zůstávám.
Vy jste odkojený Svratkou. Začínal jste v žácích Moravské Slavie. Snad kromě Líšně není jediný brněnský klub, kterým jste neprošel. Je to tak?
Asi jich bude víc, ale bylo jich hodně.
Nejlepší vzpomínky na Brno asi budou ty na Zbrojovku.
Tam jsem naskočil až v chlapech. Rád vzpomínám na Královopolskou, kde jsem prošel celou mládeží až do mužů. Nemám žádný klub, o kterém bych si řekl, sem už nikdy více. Ve Zbrojovce jsem byl rok a jsem za to rád.
Nejvyšší soutěž jste poprvé okusil na Slovensku. Jak jste se dostal do Trenčína?
Tenkrát jsem hrál v Kunovicích a tehdy fotbal v Kunovicích končil a klub zanikl. Asi tři nebo čtyři kluci jsme šli do Trenčína na zkoušku. Tak jsem se tam dostal.
V České republice jste hrál první ligu v Hradci Králové. Tam jste dal i svůj jediný ligový gól. Pamatujete si, komu to bylo?
Baníku Ostrava, vyrovnával jsem na 1:1. Bylo to z přímáku.
Vy jste do míče kopal nejen na trávě, ale i v hale. Máte na svém kontě dokonce čtyři starty za futsalovou reprezentaci. Jaký je rozdíl mezi fotbalem a futsalem?
Pro mě byl futsal vůbec ten nejlepší doplňkový sport, který mohl být. Rychlá hra, rychlé střídání rytmu hry mi hodně pomohlo ve velkém fotbale. Futsal jsem přestal hrát, protože za to začaly být velké pokuty, už se to nedalo platit, ale jsem za futsal moc rád, hodně mě bavil. V Helasu jsme tenkrát hráli o titul a byla tam skvělá parta.
Podle internetu jste kariéru zakončil v Soběšicích. Je to pravda nebo si ještě chodíte zahrát?
Ze Soběšic jsem šel do Vilémovic, tenkrát tam hráli I. B třídu a tam jsem dodnes. Už tam kroutím devátý nebo desátý rok. Podařilo se nám postoupit do I. A třídy (v sezoně 2024/25 Martin Kasálek vsítil osm branek – pozn. aut.). Takže hraju to, co tady naše béčko, akorát v jiném kraji.
Trenérské angažmá ve Velkém Meziříčí je vaše první působení ve funkci hlavního trenéra?
Byl jsem půl roku hlavním trenérem v Bystrci. Přišel jsem tam ve fázi, kdy z předchozí sezony zbylo jen asi šest hráčů, a ještě začali hrát vyšší soutěž. Přišel jsem tam na poslední chvíli. Chyběla tam trpělivost. Byl jsem tam asi devět zápasů. A také ve Vilémovicích jsem byl hlavním trenérem.
Vy jste trénoval i s legendárním panem Půlpitem. Je to tak?
Ano, v Blansku. Příběh Blanska je dobře znám. Já jsem tam přišel v zimě, kdy se postupovalo z divize. Dělal jsem tam asistenta Zbyňkovi Zbořilovi. Pak jsme spolu byli ve třetí lize. Po podzimu jsme byli první a pak přišel covid a rozhodnutí, že se zachová pořadí po podzimu. Takže jsme postoupili do druhé ligy. Zbyněk Bořil se stal generálním manažerem a přišel Oldřich Machala, kterému jsem dělal asistenta. Po něm přišel Martin Půlpit a já tam zůstal s ním.
To byla asi velká škola?
Určitě. Já jsem Martina Půlpita znal už dřív jako hráč. Proběhly tam nějaké námluvy s Pardubicemi a absolvoval jsem pod ním část přípravy. Je to velký profík.
Vy jste hrával první ligu, nyní trénujete divizi. Jaký je po fotbalové stránce rozdíl mezi těmito dvěma soutěžemi?
Už během fotbalové kariéry jsem studoval Fakultu tělesné výchovy a sportu v Brně na Masarykově univerzitě, takže jsem mířil tímto směrem. Rozdíl v tom samozřejmě je. Jsem rád, čím jsem si prošel a snažím se do trénování vnést to všechno, co se mi líbilo.
Pojďme zpátky k fotbalu ve Velkém Meziříčí. Má tým, který vedete, perspektivu?
Určitě ano, ale je to o přístupu. Mohli bychom do toho dát o trochu víc, to je věc, na které musíme zapracovat, a hlavně na tom musí zapracovat každý hráč individuálně. Perspektiva tady určitě je. Hráči z béčka jsou příslibem, ale je to o každém z nich. Ten progres je za mě zatím pomalý.
Takže příští sezonu hlavně nehrát o záchranu.
To si říká každé mužstvo. Každý trenér chce vyhrát všechny zápasy. Každopádně chceme mít příští sezonu klidnější, rádi bychom se pohybovali v horní části tabulky.
Jak se vám líbí ve Velkém Meziříčí?
Když to vezmu po fotbalové stránce, tak je tu opravdu skvělé zázemí. Lidi, co se tady motají kolem fotbalu jsou normální a vidí fotbal reálně. Co se týče města samotného, tak jsem ještě neměl moc času si ho prohlédnout, ale líbí se mi tady.
Petr Chňoupek
