Starosta: Opravujeme srdce města pro další generace

Zveřejněno 10. 6. 2026 8:54

Rekonstrukce centra je největší proměnou veřejného prostoru Velkého Meziříčí za poslední desítky let. Přináší omezení, komplikace i nečekané objevy pod zemí, zároveň ale vzniká prostor, který může změnit život v centru na dlouhá léta dopředu. Starosta Alexandros Kaminaras v rozhovoru otevřeně mluví o zdržení, archeologických nálezech i kritice veřejnosti. Zároveň vysvětluje, proč bylo nutné se do rekonstrukce pustit právě teď a proč věří, že výsledek bude stát za všechny současné komplikace.

Troufnete si říct, kdy bude centrum hotové?
Pokud nenastane něco opravdu mimořádného, měl by být prostor od kostela po radnici hotový do začátku podzimu. Na závěr pak zůstanou navazující části – Radnická, Vrchovecká, Mlýnská a menší ulička směrem do Novosadů. Je ale potřeba říct naprosto otevřeně, že jde o mimořádně složitou stavbu.

Město čelí kritice kvůli zpoždění. Dalo se tomu předejít?
Komplikace jsme očekávali, ale nikdo nedokáže předem přesně odhadnout jejich rozsah. Ukázalo se například, že pod centrem města existuje obrovské množství historických vrstev, archeologických nálezů a starých sítí, o kterých nikdo nevěděl. Narazili jsme třeba na staré roury, podzemní nádrže nebo konstrukce, které nebyly nikde zakreslené. Každý takový nález znamená nové rozhodování – jestli stavbu zastavit a vše přeprojektovat, nebo hledat operativní řešení a pokračovat dál.
A to jsou přesně ty věci, které musím v roli manažera zvažovat. Zda přísně dbát na naplánovanou etapizaci, nebo raději upřednostnit, co je pro život, fungování města i samotnou stavbu důležitější. Já jsem si vyhodnotil, že než se pitvat v termínech, je podstatnější vnést do týmu operativní přístup, který může stavbu efektivně tlačit vpřed v rámci možností. Kdybychom pokaždé vše zastavili a čekali na novou úpravu projektu, nebyli bychom dnes v polovině stavby, ale možná na deseti procentech.

Takže hlavní komplikace jsou pod zemí?
Jednoznačně. Čtyřicet let se v centru prakticky nic zásadního neopravovalo a stav některých sítí byl opravdu velmi špatný. Kamerové záznamy kanalizace ukazovaly, že některé části byly na hraně zhroucení. Reálně hrozilo, že se začne propadat vozovka.
A právě proto byla rekonstrukce nutná. Možná není jednoduchá, možná přináší dočasný diskomfort, ale odkládat ji už nešlo. Naopak – myslím, že bylo potřeba mít odvahu se do tak velkého projektu pustit. Dvacet let se o tom jenom mluvilo, devět let se o architektonické soutěži hádalo zastupitelstvo, a my jsme se přes všechny tyhle nekonečné peripetie konečně dostali do momentu, kdy stavíme.

Velkou roli hraje také archeologický průzkum. Překvapil vás?
Velmi. Archeologové sami říkají, že jde o jedno z nejvýznamnějších nalezišť, na kterém kdy pracovali. Zkoumají totiž naráz celé centrum, ne jenom jednu část. Dokonce zmiňují, že větší rozsah nálezů zažili snad jen u kostela svatého Jakuba v Brně. Původně očekávali kolem kostela několik stovek hrobů, nakonec jejich počet mnohonásobně překročil původní odhady. A nejde jen o hroby. Objevují se historické zdi, konstrukce nebo předměty, které vypovídají o dávné historii města.
Na jednu stranu to stavbu komplikuje, na druhou stranu je to nesmírně cenné poznání. Díky výzkumu dnes víme věci, které sahají až před první písemné zmínky o Velkém Meziříčí.
Máme štěstí, že archeologové, kteří u nás pracují, jsou nejen velcí profesionálové, ale současně chápou i potřeby investora, stavby a obyvatel, kterým se snaží vyjít vstříc.

Jak vy sám archeologický výzkum vnímáte?
Přestože stavbu zpomaluje, považuji ho za strašně důležitý. Už dnes víme například to, že se v okolí dnešního centra pohybovali pravěcí lovci tisíce let před naším letopočtem. Potvrzuje to, že místo mezi dvěma řekami bylo odjakživa ideální pro život a Velké Meziříčí tu není umístěno náhodou. Naší snahou je, aby tomu tak bylo i nadále.
Až bude stavba hotová, výkopy zmizí a centrum bude krásně upravené, právě archeologické objevy zůstanou jednou z nejzajímavějších stop celé rekonstrukce. Už teď hledáme vhodný prostor, kde budou některé nálezy trvale vystavené.

Mohlo se město připravit lépe?
Myslím, že ne v takové míře, aby to zásadně změnilo průběh stavby. Samozřejmě jsme věděli, že rekonstrukce historického centra bude složitá. Ale přesně předpovědět, co se pod zemí nachází, prakticky nejde. Abychom měli jistotu, museli bychom roky dopředu dělat rozsáhlé sondy po celém náměstí. To by stavbu výrazně prodražilo, prodloužilo a stejně bychom neodhalili všechno. Situace se totiž mění doslova po několika metrech – někde narazíte na skálu, jinde na historickou zeď nebo starou klenbu.

Proč neuplatníte vůči firmě sankce?
Protože naším hlavním cílem je stavbu dokončit co nejrychleji a co nejlépe. Samozřejmě bychom mohli vést právní spory o termíny a sankce, ale výsledkem by pravděpodobně bylo jen další výrazné zdržení. Musíme si uvědomit, že firma pracuje v prostředí, které se od původního projektu v mnoha směrech liší. A ne proto, že by někdo něco zanedbal, ale protože ty informace jednoduše neexistovaly.
Proto jsme zvolili cestu spolupráce a operativního řešení problémů přímo na stavbě. Každý týden trávíme hodiny na kontrolních dnech, řešíme změny s projektanty i jednotlivými investory a správci sítí. Město je totiž investorem jen jedné ze čtyř staveb, další jsou Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko, EG.D (elektřina) a Gasnet (plyn) a nezapomeňme na Cetin, který obnovuje sdělovací (optické) kabely. Na tyto investory vliv nemáme. Město je tak i v pozici mediátora, který všechny propojuje a koordinuje jejich postup. Je to každodenní práce a jsem přesvědčený, že právě tento přístup nás dovede k cíli nejrychleji.

Jak město pomáhá podnikatelům v centru?
Od začátku se snažíme držet centrum co nejvíce přístupné. Pro stavební firmu by bylo jednodušší celé náměstí uzavřít, ale pro podnikatele by to znamenalo mnohem větší problém. I když to přináší komplikace, snažíme se zachovat průchodnost a přístup k provozovnám. Schválili jsme také snížení nájmů v městských objektech. Finančně pomoci, třeba dorovnáním tržeb, město podnikatelům nemůže. Je to nelegální a ověřili jsme si, že k tomu nepřistoupila ani jiná města.
Je potřeba si uvědomit, že po dokončení rekonstrukce budou mít provozovatelé výrazně lepší podmínky než dnes. Opravené centrum přivede do prostoru více lidí, více života a vytvoří prostředí, kde budou chtít lidé trávit čas.

Co by měla rekonstrukce městu přinést?
Především skutečně živé centrum. Ne místo, kterým lidé jen projdou nebo projedou autem, ale prostor, kde budou chtít zůstávat. Náměstí nabídne více zeleně, kvalitní mobiliář, prostor pro kavárny, kulturní a společenské akce i odpočinek. Velkou změnou budou i nové prvky pro děti a rodiny. Na náměstí budou vodní trysky, přibude více laviček a celý prostor bude otevřenější a příjemnější pro pohyb. Na Rozkoši vznikne dětské hřiště přímo v sousedství kavárny.
Obrovskou proměnou projde také okolí soutoku řek, které bylo dosud zcela opomíjené, a přitom dává našemu městu jméno. Vznikne nová náplavka, pobytové schody k řece, nové osvětlení i místa k posezení. Řeky se konečně stanou přirozenou součástí života města.

Myslíte, že si lidé nové centrum oblíbí?
Věřím tomu. Už teď, když se dokončují první části, se reakce lidí začínají měnit. Mnozí si dřív výsledek neuměli představit, teď ho začínají vidět na vlastní oči.
Na druhou stranu chápu, proč rekonstrukce vyvolává tolik emocí. Náměstí je nejdůležitější veřejný prostor ve městě a lidé ho denně používají, takže každé omezení velmi intenzivně vnímají. Přitom si všimněte, kolik dalších velkých staveb ve městě současně probíhá, aniž by se o nich téměř mluvilo. V součtu jsou to často investice za větší peníze než samotná rekonstrukce náměstí. Jenže pokud vše běží bez problémů, bere se to jako samozřejmost. To je asi přirozené. Náměstí má ale obrovskou sílu – je to srdce města a každý si k němu vytváří osobní vztah i názor.
Dřív byla řada ulic v centru hlavně dopravním prostorem. Na většině náměstí se parkovalo, na velké části jezdilo a jen na malém kousku se mohl pohybovat chodec. Uvědomme si, jak všechny ty ulice Komenského, Radnická, Kostelní byly nepříjemné pro pohyb chodců, temné, kudy chtěl člověk jen rychle projít. Dnes už je vidět třeba zrovna v Kostelní ulici, jak moc se prostředí proměnilo. Lidé najednou vnímají, jak široký a příjemný prostor tam vlastně je. Jsem přesvědčený, že za rok si většina lidí na současné komplikace ani nevzpomene. Budou vnímat hlavně to, že město získalo kvalitní veřejný prostor pro další generace.

Šel byste do tak velké rekonstrukce znovu?
Určitě ano. Kdybych si myslel opak, neměl bych v této funkci co dělat.
Rekonstrukce centra byla podle mě nutná. Naše náměstí bylo dlouhé roky zanedbané a bylo potřeba s tím něco udělat. Ano, přináší to komplikace a kritiku, ale možnost posunout město dopředu za to stojí. Moje práce je o tom snažit se měnit veřejný prostor k lepšímu. A i když je to někdy náročné, pořád věřím, že až bude vše hotové, lidé budou na své město hrdí.

Na co se vy sám těšíte nejvíc?
Těším se, až se město bude moci posunout k dalším projektům. Velkým tématem jsou pro mě sídliště. Tam má město obrovský dluh a lidé ten veřejný prostor používají každý den.
Často se mluví o atraktivních a snadno uchopitelných projektech, které jsou dobře vidět – sportovní hala, zimní stadion nebo koupaliště.
To všechno je důležité. Ale stejně důležité je opravovat běžný veřejný prostor a infrastrukturu, které lidé využívají mnohem víc a častěji než například to koupaliště.
Rekonstrukci náměstí proto nevnímám jen jako samostatnou stavbu, ale jako začátek širší snahy postupně obnovovat veřejný prostor ve městě.
Až zvládneme tento největší projekt, který tu kdy byl, můžeme se víc soustředit právě na obnovu sídlišť a dalších částí města.

Martina Váchová

•  Poslat článek příteli