O studiu architektury snila Jasna Zemánková už od dětství

já klagenfurtNová posila zaměstnanců města Velké Meziříčí, Jasna Zemánková, nastoupila na pozici architektky (urbanistky). Její nadšení a odhodlání zvelebovat město je obdivuhodné, při výchově ročních dvojčat má v úmyslu na poloviční úvazek pomáhat s rozvojem města. Zásadní vliv přinese v otázkách budoucích stavebních záměrů. Přečtěte si o jejích zkušenostech, kterých nabyla ve svém mladém věku mnoho, o stážích i o velmi zajímavé diplomové práci týkající se areálu bývalého Svitu.

Od dubna jste se stala posilou Městského úřadu Velké Meziříčí. Na poloviční úvazek zastáváte pozici architektky (urbanistky). Můžete nejprve uvést, proč jste se rozhodla pracovat na částečný úvazek a proč právě pro úřad?

Vlastně to celé byla shoda náhod. Když jsem dokončila magisterské studium na fakultě architektury, tak jsem do práce nenastoupila, protože se mi dva měsíce před státnicemi narodila dvojčata. Zrovna minulý týden jsme slavili jejich první narozeniny. Byla jsem tedy celý rok mámou opravdu na plný úvazek a díky velké pomoci mojí rodiny se mi podařilo v prvních týdnech po porodu dopracovat diplomku a udělat státnice. Už v lednu, když bylo dvojčatům 9 měsíců, jsem ale zatoužila vrátit se k architektuře a nabrala jsem několik zakázek. Kromě strachu z toho, že mi brzy ujede profesní vlak, už mi nesmírně chybělo něco tvořit a být občas sama sebou a ne stále mámou. Zjistila jsem, že rodičovství mě naučilo vážit si času a být mnohem efektivnější než dřív, proto se mi i přes velmi málo volného času dařilo produkovat nějaké návrhy. No a v této době jsem se ozvala panu starostovi, že mám doma výstupy z diplomové práce, kde jsem se rok zabývala návrhem areálu Svitu a městské knihovny, a zda by se na něj nechtěli na radnici podívat. Domluvili jsme se tedy na schůzku a po prezentaci diplomky mi pan starosta řekl, že vytvořili nové pracovní místo, které ale rozdělili na dva poloviční úvazky - jeden pro krajinářskou architektku, která již nastoupila, a druhé pro architekta/urbanistu, na které stále hledají vhodného uchazeče. Sdělil mi, jaká by byla asi náplň práce a ať o tom popřemýšlím. Najednou mi připadalo, že je to pro mě příležitost, o kterou se musím alespoň zkusit ucházet. Ve Velkém Meziříčí znám každý kout, vyrostla jsem tam a stále se tam ráda vracím. Práce pro město mě vždycky lákala, ráda jsem na fakultě jezdila na workshopy do různých obcí, kde jsme komunikovali s místními obyvateli a radními a řešili problémy ve veřejném prostoru. Také mi utkvěla v hlavě promluva pana architekta Mrvy, který nás na fakultě externě vyučoval a který nám říkal, jak je důležité vrátit se zpátky do své domoviny a zkusit svoje nabyté znalosti a dovednosti uplatnit tam. Podpořil mě manžel i ostatní členové rodiny, začala jsem tedy hledat paní na občasné pohlídání prcků, poslala jsem přihlášku a portfolio na radnici a ozvali se mi, že místo je stále volné a můžu nastoupit prakticky ihned.

Vystudovala jste Vysoké učení technické v Brně, obor Architektura a urbanismus. Co vás vedlo k výběru fakulty architektury?

O studiu architektury jsem snila už od dětství. Byla jsem kreativní dítě, bavila mě kresba, ale také cokoliv tvořit a stavět. Také mě bavila matematika a geometrie. Fascinovaly mě stavby a to, jak ovlivňují každodenní život lidí. O jiné vysoké škole jsem tedy nikdy nepřemýšlela. Podala jsem si proto přihlášku na architekturu v Brně i Praze a taky na stavební fakultu v Brně. Brno pro mě byla láska od prvního momentu, jezdila jsem tam na přípravné kurzy kreslení a strašně jsem doufala, že se tam dostanu. No a ono se to povedlo.

Vaše bakalářská práce se týkala zástavby brněnských nábřeží, právě nábřeží je v poslední době velmi skloňované i v Meziříčí. Myslíte, že znalosti z této konkrétní oblasti využijete i tady?

V bakalářce jsme navrhovali urbanistické řešení území u řeky Svitavy v Brně, součástí bylo obytné nábřeží, bytové domy a park. Snažili jsme se navrátit řeku zpátky do města blíže lidem. Typově to vlastně byla podobná situace se Svitem ve VM, také zde dlouhé roky sloužila řeka hlavně jako průmyslový zdroj vody a nyní je znepřístupněna v hlubokém korytě. Práce pro mě byla zkušenostmi určitě velice cenná a třeba by některá řešení mohla sloužit jako inspirace i ve Velkém Meziříčí.

Kamkoli přijedete, jistě na vás působí stavby a místní urbanismus. Je nějaké místo či stavba, která vás nejvíce oslovila a proč?

IMG 8132_copyStejně jako jednoho nejoblíbenějšího architekta nemám ani jednu nejoblíbenější stavbu. Platí ale přesně to, co říkáte – kamkoliv jedu, tak na mě intenzivně působí místní architektura. Z různých cest za architekturou ve mně zanechala nejintenzivnější stopu cesta do rakouského Vorarlberska a taky pobyt na stáži v Klagenfurtu. Mám samozřejmě obrovský respekt a obdiv ke všem architektům a stavařům, kteří dokáží navrhovat obrovské mostní konstrukce nebo mrakodrapy, osobně mě ale fascinuje nejvíce jednoduchost a logika stavby, respekt k jejímu okolí a přírodě a také využití přírodních a obnovitelných materiálů. A toto všechno jsem ve Vorarlbersku a Korutanech viděla.


Ve Vorarlbersku jsme s panem architektem z fakulty, Petrem Šmídkem, navštívili mnoho inspirativních menších i větších staveb a obytných souborů. Bylo úchvatné, že ať už se jednalo o muzeum, kavárnu, rodinný dům či autobusovou zastávku, tak bylo obrovské procento staveb navrženo od místních architektů a postaveno z materiálů z regionu. V této oblasti působí různé velmi kvalitní architektonické kanceláře, mnoho z nich jsou místní rodáci, kteří se po studiu a praxi vrátili zpátky domů. Byla zde prostě cítit velká důvěra v architekta a respekt k regionálním řemeslům, ať už se jednalo o veřejné nebo soukromé stavby. Jeden den jsme dokonce celý projezdili skrz různé horské vesničky po originálních autobusových zastávkách, to byla úžasná inspirace. Využití místních materiálů a především jedlového dřeva mě nadchlo i proto, že se v posledních letech nejenom u nás ladí do dokonalosti obálka budovy a její zateplení, to ale vůbec nevypovídá o reálné ekologické stopě dané stavby. Jde pouze o úspory energií při užívání stavby a to je podle mě škoda. Ve Vorarlbersku jsme třeba navštívili budovu pily, která byla navržena architekty Cukrowicz Nachbaur, zpracovávalo se zde místní dřevo pro lokální výstavbu a ještě se zde vyráběla elektřina – to bylo úžasné.

Pracovala jste pro společnost MKarch jako designérka, máte ještě jiné pracovní zkušenosti?

Když jsem nastoupila na školu a nějak překonala první dva náročné ročníky, chtěla jsem si najít brigádu v oboru, abych nahlédla do praxe. Nejdříve jsem byla krátce na brigádě u paní architektky Dítětové ve Žďáře nad Sázavou, potom jsem šla do MKarch v Brně, kde jsme navrhovaly interiéry. Zde jsem zůstala nejdéle a s kolegyněmi jsme stále v osobním i pracovním kontaktu. V posledních letech na škole jsem hodně spolupracovala s kamarádkou a kolegyní Táňou Kantor, spolu jsme navrhovaly interiéry a studie rodinných domů. Úžasná zkušenost pro mě ale byla praxe v Rakousku v Klagenfurtu, kde jsem působila v ateliéru Spado architects. Byl to pro mě vhled do úplně jiného světa architektury a navrhování, než jsem doposud byla v práci zvyklá a poznala jsem zde spoustu inspirativních lidí. V ateliéru fungovala skvělá spolupráce krajinářů, architektů a stavařů a vládl zde velký respekt k přírodě, přírodním materiálům a řemeslům. Řešila jsem zde například přemístitelné obchůdky pro produkty lokálních farmářů, ale i projekt rodinného domu v horách. Navíc architektka, která mě u návrhů v práci vedla, byla bývalou stážistkou v ateliéru Marte.marte, což je jedna z velmi úspěšných architektonických kanceláří právě ve Vorarlbersku, o které jsem mluvila před chvílí. Za příležitost jet na stáž jsem strašně ráda a Klagenfurt ve mně zanechal silnou stopu.

Na jakých urbanistických projektech jste se doposud podílela?

Image26 matNejvětší urbanistické projekty, které bych zde ráda zmínila, jsou projekty na moji bakalářskou a potom na diplomovou práci. O bakalářce jsem se již zmiňovala. V diplomce jsem se zabývala možným využitím území Svitu ve Velkém Meziříčí, které by se mohlo stát plnohodnotnou součástí centra města, a navíc ulevit dopravě a parkovacímu přetlaku na náměstí. Navrhovala jsem zde park u řeky s dětským hřištěm, parkovací dům, polyfunkční a obytnou zástavbu, ale také novou budovu městské knihovny s kavárnou. Snažila jsem se území co nejvíce zpřístupnit lidem, cyklistům a vytvořit různorodé příjemné veřejné prostory. Je škoda, že zrovna naše srdce města slouží hlavně pro parkování a chodec zde nemůže trávit moc příjemně čas. Město by mělo být přívětivé úplně pro všechny, ať už se jedná o matku s kočárkem, slepce, cyklistu nebo důchodce. Náměstí by si určitě co nejdříve zasloužilo opravu podle jednoho z vítězných návrhů architektonické soutěže.

Jako urbanistka budete pomáhat s přípravou architektonických a urbanistických řešení jednoduchých staveb, s rozmístěním obytné výstavby, občanské vybavenosti a služeb. Co všechno bude náplní vaší práce?

Zaměstnání to bude určitě rozmanité a hodně bude záležet na požadavcích a úkolech od vedení města, které mi bude práci zadávat. Náplň práce městského architekta by měl být komplexní výkon služby architekta při rozvoji města či obce – jak je definováno na stránkách České komory architektů.


Zjednodušeně řečeno bych měla především chránit město před nevhodnými stavebními záměry a pečovat o jeho architektonické a urbanistické hodnoty. Důležitá úloha městského architekta je zajišťovat logiku a komplexnost jednotlivých zásahů v kontextu celého města. Dále bych měla vytipovávat a připravovat různé lokality pro zpracování studenty nebo vypsání architektonických soutěží a iniciovat kroky města ke zlepšování kvality prostředí. To by mělo zahrnovat i aktivní spolupráci a diskuzi s veřejností a studenty. Také bych měla společně se zastupiteli chránit zájmy města při projednávání nadřazené dokumentace širšího území. Znamená to tedy, že moje úloha často nebude přímo navrhování, to se bude týkat převážně vyzvaných ateliérů a účastníků architektonické soutěže. Aktivně bych se měla podílet na návrzích menších jednoduchých staveb a zásahů, kde by se investice do architektonické soutěže městu nevyplatila. Moc se těším, že se díky této práci dostanu do týmu aktivních lidí, kteří se snaží v našem městě reálně něco změnit.

Pomoc pro město v urbanistických otázkách je zřejmá, budete nabízet i konzultace jako servis ze strany města pro občany?

Pokud se bude jednat o konzultace stavebních záměrů, které budou mít vliv na urbanisticko­‑architektonický rozvoj města, tak určitě ano. Jiné konzultace ale určitě patří do rukou dalších architektů ve městě, protože na takové nebude v takto malém úvazku prostor.

Zuzana Najtová

 

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.
Reklama

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve Vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.