Seriál ze zámku: Svatební tematika
Zveřejněno 23. 1. 2025 8:56
Slavnostní atmosféra, sváteční oděv, ale také nezbytné oznámení, následné fotografování či velká hostina. Určitě jste poznali, že řeč bude tentokrát o svatbě. O důležité události, která znamená významnou změnu jak pro život novomanželů samotných, tak i pro širší rodinu.
Svatební oděv byl vždy chápán jako oděv výjimečný, kterému se věnovala náležitá pozornost. Bílá barva však pronikala do nevěstina oblečení ve vesnickém prostředí až ve druhé polovině 19. století. V některých případech si ženy svatební šaty přešívaly nebo barvily, čímž oděv později přebíral funkci společenské róby.
Jedny ze svatebních šatů obohatily muzejní sbírky na počátku tisíciletí a mají svůj původ v nedalekých Borech. Jedná se o dvoudílné šaty světle hnědé barvy, kdy ke kompletu v tomto případě patří také nízká světlá šněrovačka, jejíž švy jsou vyztuženy rákosem. Šaty se skládají z rozšířené sukně se vsazenou kapsou a ozdobené pásem světlé krajky. Kabátek se stojáčkem má vpředu naznačené zapínání na malé kovové knoflíčky, dlouhé rukávy stejně jako límec jsou lemovány krajkou. Zajímavostí u tohoto sbírkového předmětu je fakt, že k němu máme rovněž kopii oddacího listu. Takže i po více než sto letech víme, že nevěsta se v šatech vdávala 20. května roku 1919.
Z dalšího svatebního šatu se dochoval pouze kousek mušelínu vyšívaný stříbrným dracounem, kdy se v šikmých proužcích střídá motiv meandru a větviček s lístky. Podle inventáře se jedná o kousek z roku 1790.
Svatební oděv 19. století nám dokreslí také dva a půl metru dlouhý bílý tylový vyšívaný závoj, který byl nepostradatelnou ozdobou křesťanské nevěsty. Jeho okraje jsou lemovány ozdobnými zoubky, kdy v každém je vyšita stočená větvička rozmarýnky zakončená kytičkou. Oba konce jsou pak zdobeny vyšitými květy karafiátů a kopretin.
Díky archivním fotografiím se můžeme vrátit zpět v čase a zavítat na svatbu velkomeziříčské rodačky Zdenky Vorlové, která se v srpnu 1906 provdala za Josefa Vlčka.
Svatební oznámení s plastickou květinou nám zase sděluje, že Marie Šašková se ve čtvrtek 7. září 1899 v kostele v Polné provdala za berního adjunkta Josefa Svobodu.
Zajímavostí v muzejním archivu je drobná kartička, díky níž můžeme pomyslně ochutnat menu jedné svatební hostiny. Ta se konala 2. února 1947 v Hotelu Pavelka na náměstí a novomanželé a svatební hosté si mohli pochutnat například na tradiční svíčkové omáčce s knedlíkem a řízku s bramborami, nechyběla ani káva s nezbytným dezertem.
Svatební šaty
Jedny z dochovaných svatebních šatů darovala do muzea 28. srpna 1963 Ladislava Němečková. Šaty mají svůj původ v nedalekém Budišově, protože, jak je uvedeno v přírůstkové knize, patřily matce řídícího učitele tamní školy paní Tvarůžkové. Jedná se o dvoudílné šaty z těžkého hedvábného taftu skořicové barvy, jejichž historie se začala psát již někdy okolo roku 1850. Sukně je vepředu hladká, vzadu naopak bohatě nabraná a prodloužená ve vlečku. Horní díl má hluboký kulatý výstřih, který je lemován zlatožlutou krajkou se zoubky, zapínání je tvořeno řadou háčků a oček. Celkový dojem pak umocňují krátké a bohatě nabírané rukávy.
Lucie Pavelcová