Vychází kniha Lidmily Dohnalové
Zveřejněno 6. 6. 2025 9:49
Výtvarnice Lidmila Anna Dohnalová ilustrovala řadu knih, teprve nyní svou první i sama napsala. Nazvala ji Co odnesla řeka a svěřila jí vzpomínky na dětství v papírně u řeky Oslavy, válku a její dozvuky, milovaný Tasov a jeho okolí i život ve Velkém Meziříčí.
Členka Unie výtvarných umělců České republiky Lidmila Anna Dohnalová od dětství žije a tvoří na Vysočině. V širokém okolí Velkého Meziříčí zná snad každé zákoutí řek, zajímavý kámen, výrazný strom, dokáže pojmenovat kdejakou květinu, motýla, ptáka, vyprávět o kráse přírody nejen slovy, ale hlavně svými obrazy. Zejména krajina kolem řeky Oslavy se stala její doménou, zachycuje ji ve všech ročních obdobích. Na něco už ale barevné obrazy nestačily a musela přijít na řadu slova. „Mám tolik vzpomínek, jimiž se probírám. Jako dítě jsem žila v papírně u řeky, na samotě, ale když k nám na letní pobyt jezdily děti z Brna, trávili jsme společně celé dny a já jsem z jejich povídání znala Brno, skoro jako bych tam žila taky – Lidickou ulici, náměstí Svobody, Petrov. Díky letním hostům jsem vyrůstala v takovém zvláštním prostředí, které mě ovlivňovalo ze všech stran, dávalo mi možnost nahlédnout do jiného světa. V takovém prostředí každý nevyrůstal, proto jsem si říkala, že by stálo za to zážitky a příběhy z něj sepsat," vysvětluje Lidmila Dohnalová a dodává, že právě ty dětské vzpomínky v knize jsou její nejmilejší.
Vedle nich do knihy přidala krátké pohádky, pověsti, básně i vzpomínky na svého tatínka Stanislava Vodičku. Je to taková všehochuť, která jí uzrávala v hlavě roky. „Dělala jsem si průběžně spoustu poznámek, které jsem pak uspořádala. No, určitě mi ta kniha zabrala přes deset let, než jsem to všechno utřídila," říká Lidmila Dohnalová. Mezi příběhy o Vánocích, Mikuláši či dětských hrách na řece jsou tak třeba i další o havárii německé stíhačky či podivných vojácích. Čtenář se taky dozví, jak tatínek Lidmily potají schovával do busty Stalina láhev vína se slova: Josef, hlídej! „Jsou to takové úsměvné drobnosti, na které jsem si vzpomněla," podotýká autorka. V samém závěru knihy jsou zveřejněné písničky Stanislava Vodičky, který je psal, když působil v Horáckém souboru. Hudbu k nim složil V. Šolle a M. Milostný.
Publikaci autorka doplnila svými obrázky. Některé kreslila přímo pro ni, zbytek je z její předchozí tvorby. Samozřejmě tak nechybí pohled na tasovskou papírnu, který je i na obálce knihy, řeka Oslava ve všech podobách, kostelíky a hlavně květiny, motýli rozličných druhů.
Ač je Lidmila Anna Dohnalová ročník narození 1938, činorodost a vycházky do přírody ji rozhodně neopouštějí. Vodí výpravy například ke kameni Otokara Březiny, který teď nedávno navštívila spolu s Vlastivědnou a genealogickou společností. Kámen se nachází u potoka Polomina, přístup je po cestě od Tasova nebo lesní cestou po proudu potoka od mostku na silnici směrem na Vaneč. „Kámen jsem znala, ale nevěděla jsem, proč je v něm výklenek," říká Lidmila Dohnalová a vysvětluje: „Jednou jsme seděli u bratra mé kamarádky Mařenky na chatě a on mi to povykládal. Otokar Březina, když býval na návštěvě u Jakuba Demla, rád chodíval po krajině, ale vyhýbal se lidem. Na tom kameni spolu s Demlem často odpočívali. Bylo to na stráni, která patřila bratru Jakuba Demla Antonínovi. Jakub požádal synovce Josefa Studeného, otce Mařenky z papírny, aby do kamene vysekal výklenek, že tam dá pamětní desku. Ale na tu už nikdy nedošlo. Až teprve před rokem ji tam nechala vsadit Společnost Otokara Březiny."
Knihu Co odnesla řeka vydal Jupiter club za finanční podpory Nadačního fondu Františka Podstatzky Lichtensteina. „Za to mu patří mé díky stejně jako Vlastivědné a genealogické společnosti, která vydání knihy organizačně zajistila," uzavřela Lidmila Anna Dohnalová.
Publikace bude od 18. června v prodeji v kanceláři Jupiter clubu ve 2. poschodí. Prodávat a podepisovat se bude i na slavnostním křtu v úterý 17. června od 16:30 v Jupiter clubu.
Martina Strnadová
