Ubitý zedník na Sibiři
Zveřejněno 1. 7. 2025 11:32
Tomáš Láznička byl rodákem z Vídně, v rodné vesnici prožil dětství, ale za prací odešel do Velkého Meziříčí, kde se nakonec usadil. I do jeho života zasáhla válka, a to velmi tragicky. Pojďme se seznámit s jeho osudem.
Tomáš Láznička se narodil 24. února 1886 ve Vídni v domě číslo popisné 58, a to jako syn domkáře Tomáše Lázničky (narozen 8. listopadu 1836), který byl synem domkáře Josefa Lázničky a jeho ženy Josefy rozené Dvořákové. Matkou Tomáše byla Marie (narozena 13. března 1852), dcera domkáře z Pavlova Františka Součka a jeho ženy Marie Doležalové.
Tomáš měl staršího bratra Václava (narozen 17. září 1880) a mladší sestru Marii (narozena 2. února 1895, dne 20. ledna 1920 se provdala za Josefa Prudíka). Otec Tomáš zemřel na zápal plic 11. září 1901 a malé rodinné hospodářství převzal bratr Václav (dne 18. listopadu 1912 se v Netíně oženil s Marií Klimešovou z Olší nad Oslavou).
Tomáš odešel do Velkého Meziříčí, kde se vyučil zedníkem, našel si práci v oboru a usadil se ve městě nad Oslavou a Balinkou. Zvláště v létě se ovšem často vracel do rodné vesnice, aby mamince a bratrovi pomohl na hospodářství.
Přišla ovšem válka a k armádě musel rukovat i Tomáš Láznička. V lednu 1915 odjel ke svému jihlavskému 81. pěšímu pluku a s ním pak v březnu 1915 na ruskou frontu, konkrétně na východní Slovensko, kde se pluk 21. března zapojil do bojů nad Výravou. Tomáš Láznička se na frontě dlouho neohřál, protože během několika dnů, 30. března 1915, padl do ruského zajetí. To trávil v Permské gubernii a pracoval v lese při těžbě dříví.
Na jaře roku 1917 se přihlásil do československých legií a přijat byl 27. září 1917. Sloužil pak u 7. střeleckého pluku Tatranský. Blížilo se léto roku 1918 a 7. střelecký pluk se pohyboval v blízkosti města Tomsk, kde u stanice Orljuk na kolčuginské dráze narazil na bolševické vojsko. Do jejich spárů se dostal František Hrdý z Kolkočova a také Tomáš Láznička z Velkého Meziříčí. Nepřítel s nimi neměl soucit a ubil je k smrti.
Pohřben byl na katolickém hřbitově v Tomsku. Hrob ovšem už dnes neexistuje. Jeho jméno je uvedeno i na památníku padlým vojákům ve Vídni.
Petr Chňoupek