Válečnému hrdinovi vzdává hold nová pamětní deska
Zveřejněno 29. 10. 2025 6:41
Osud plukovníka Karla Rybníčka, navigátora 311. československé bombardovací perutě RAF za druhé světové války, připomíná od neděle 12. října na jeho rodném domě v Kozlově u Křižanova na Vysočině nová pamětní deska. Postarala se o ni na vlastní náklady jeho rodina.
Odhalení se uskutečnilo v Kozlově 80 let od tragické smrti válečného hrdiny. K tomuto výročí vydala jeho neteř Renata Rábová také knihu fotografií, osobní korespondence, záznamů letů a dalších dokumentů z jeho pozůstalosti. Kniha o bezmála 230 stranách je cenným svědectvím o životě nejen Karla Rybníčka, ale i dalších československých letců RAF v době druhé světové války.
„Karel byl můj strýc. Neměla jsem možnost ho poznat, ale můj tatínek, jeho bratr, nám o něm stále vyprávěl. Když se přiblížilo 80.výročí jeho smrti, rozhodli jsme, že je nejvyšší čas umístit pamětní desku na jeho rodném domě, který už několik let opravujeme. Současně jsem připravila knížku, v níž jsem chtěla archivovat některé fotografie a vzácné dokumenty z jeho pozůstalosti. Je to způsob, jak zachovat jeho památku a připomenout si, že i po tolika letech může jeho příběh stále oslovovat," řekla Renata Rábová.
Knihu, nazvanou Karel Rybníček, navigátor 311. perutě RAF, připravovala neteř hrdiny téměř půl roku. Vycházela přitom nejen z pečlivě uchovávaných dokumentů. Také čerpala z poznámek svého tatínka Otty Rybníčka, který si zapsal vše, co mu jeho bratr Karel vyprávěl při krátkém setkání s rodinou po skončení války.
Karel Rybníček, účastník Bitvy o Atlantik, se sice konce války dožil, v říjnu roku 1945 však ve věku 26 let tragicky zahynul při havárii letounu Liberator, s nímž mířil z Velké Británie do Prahy. Letoun se zřítil při startu z letiště Blackbushe u obce Hartley Wintney z výšky zhruba 100 metrů. Zahynulo všech 23 cestujících na palubě.
„Patřil mezi muže, pro které odvaha nebyla slovem, ale činem," zdůraznil při odhalování pamětní desky nadpraporčík Aleš Nesvadba z 22. vrtulníkové základny v Náměšti nad Oslavou. Památku válečného hrdiny přijeli uctít také příslušníci Armády České republiky z Krajského vojenského velitelství v Jihlavě a z odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany České republiky.
„Ti, kteří se nepoučí z historie, jsou odsouzení ji opakovat," připomněla slova Winstona Churchila z roku 1948 Brigita Petrášová, starostka obce Morkůvky a předsedkyně Sdružení Kořeny, která zhruba hodinu trvající pietní akt provázela slovem.
Na akci přišlo přes 100 lidí. Nechyběla mezi nimi řada významných osobností. Dostavili se také příbuzní letců RAF, pamětníci a obyvatelé obce.
Při odhalení pamětní desky nechyběl ani známý aktivista John Bok, syn československého válečného letce ve Velké Británii a kamaráda Karla Rybníčka Bedřicha Boka. Johnu Bokovi předala Karlova neteř dochovanou dávnou korespondenci mezi jejich rodinami.
„Tehdy tito hrdinové ani na okamžik nezaváhali," zdůraznil Hynek Jurman, synovec letce RAF, pplk. Adolfa Jurmana. Jan Kratochvíl, zakladatel a ředitel Muzea českého a slovenského exilu 20. století v Brně a RAF připomněl, že pronásledovány byly také rodiny mužů, kteří za druhé světové války odešli za hranice bojovat proti Hitlerovu Německu.
Během akce přítomným zahrál na skotské dudy Petr Velan. Po odhalení pamětní desky a položení věnců uctili přítomní památku Karla Rybníčka minutou ticha. Celé odpoledne pak završily tři hymny - československá, britská a francouzská.
Cesta Karla Rybníčka k československé bombardovací peruti RAF byla sama o sobě velkým dobrodružstvím. Narodil se v Kozlově 5. února roku 1919. Na konci července roku 1939 odjel jako posluchač Vysoké školy zemědělské v Brně na stipendium do Francie. Ačkoliv neměl sebemenší vojenské zkušenosti, vstoupil hned po vypuknutí války do československých jednotek na jihu Francie. Zařazen byl nejdříve k 9.rotě, pak k jezdeckému oddílu. Když byly francouzské jednotky poraženy, dostal se až do Maroka, kde byl zatčen jako uprchlík bez dokladů a poslán na nucené práce na Saharu. Po několika dnech se mu ale podařilo uprchnout. Přihlásil se britským úřadům a v roce 1940 odplul s dalšími uprchlíky do Velké Británie.
Po absolvování výcviku v řadě vojenských dovedností včetně parašutistického kurzu se v roce 1942 dobrovolně přihlásil k letectvu. Odvelen byl do letecké školy pro navigátory do Kanady. V červnu roku 1944 se vrátil k 311. peruti, která v srpnu 1944 přesídlila do Tain ve Skotsku a stala součástí pobřežní obrany. Bombardéry odsud prováděly hlídkové lety, ničily ponorky a nepřátelské lodě, doprovázely spojenecké konvoje a zajišťovaly zaminování německých pobřežních vod. Letci absolvovali dlouhé a obtížné lety nad oceánem v extrémních povětrnostních podmínkách Bitvy o Atlantik. Lety často trvaly až 16 hodin. Někdy vojáci létali ve velkých výškách s kyslíkovými přístroji, na ponorky pak útočili z výšky 50 až 100 metrů.
Od září roku 1944 Karel Rybníček absolvoval celkem 73 bojových letů.
Po skončení druhé světové války, v srpnu roku 1945, se po šesti letech setkal se svou rodinou. Po týdenní dovolené se vrátil do Británie a znovu létal. Přepravoval repatrianty a léky z Velké Británie do Prahy až do dne 5. října 1945, kdy jeho život ukončila tragická nehoda.
Pohřeb se konal 11. října roku 1945 v československém oddělení hřbitova v Broockwoodu u Londýna. Karel Rybníček dosáhl hodnosti nadporučíka, byl nositelem Pamětní medaile československé armády v zahraničí a Československého válečného kříže 1939. Posmrtně mu byl v roce 1946 udělen titul inženýra in memoriam na Vysoké škole zemědělské v Brně a v roce 1991 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.
Zuzana Minstrová
