Ze zámku: Václav Myslivec v archivním fondu muzea
Zveřejněno 26. 11. 2025 8:50
S podzimními měsíci se příroda halí do pestrých barev a připomíná nám, že činorodé počínání rolníků, zemědělců i zahrádkářů se chýlí ke konci. Nastává čas sklizně a zhodnocení pěstitelských úspěchů. Své o tom věděl i někdejší ředitel místní Rolnické školy Václav Myslivec.
Ušlechtilý člověk, jenž svou životní pouť započal 23. října 1858 v Milonicích, okres Nová Paka, přišel na rolnickou školu do Velkého Meziříčí v roce 1884. Zde působil jako učitel odborných předmětů a hned po nástupu založil pokusné pole a upravil zahradu pro školní potřeby. Časem přistavěl konírny a rozšířil stáje pro hovězí dobytek. Dne 28. listopadu 1899 se oženil s dcerou svého předchůdce Jana Hocha, Marií. Toto manželství však zůstalo bezdětné. V letech 1909 - 1923 působil na škole jako ředitel. Za bezmála čtyřicet let svého působení vedl své žáky nejen k pracovitosti a píli, ale i k lásce k přírodě, kterou velmi miloval. Svědčí o tom i jeho zapálená činnost jednatele a předsedy Okrašlovacího spolku, kdy zveleboval např. Čechovy i Riegrovy sady, prostor u farního kostela či různá stromořadí. Ačkoliv byl oddaný své víře a konzervativním názorům, byl zároveň člověkem pokrokovým a statečným. V roce 1915, kdy ve světě zuřila první světová válka, vzpomenul pětisetletého výročí mučednické smrti Mistra Jana Husa tím, že nechal v parčíku naproti gymnáziu vysadit Husovu pamětní lípu jako znak národního uvědomění. Zemřel 4. prosince 1930 a svou poslední cestu nastoupil o dva dny později z budovy Rolnické školy na Horním městě do rodných Milonic v Podkrkonoší.
V archivním fondu muzea můžeme sledovat jeho bohatou odbornou činnost. rostřednictvím rukopisu Klíč k určování travin se tak pomyslně octneme na přednášce o jednokvětých i vícekvětých kláscích a seznámíme se s jednapadesáti českými i latinskými rody travin, jako např. trojzubcem, bezkolencem či strdivkou. V pojednání o podzimním přesazování růží čteme o tom, že „růže vyžaduje dobrou, tučnou a silnou zahradní zem, kde takové není, musí alespoň zjara před sázením se dáti.“ Dalšími zajímavými přednáškami, které se zde nacházejí, jsou pak např. Ryby, Drůbež, Choroby lidské, Škůdci z říše rostlinné, O králičí kožešině, Luskoviny, Píce, a dokonce i Hospodářské nátěry a Tmely a lepidla. Z různých přehledů se pak dozvídáme něco o houbách, využití rostlin v lékařství či chorobách kulturních rostlin. Samostatnou kapitolou jsou pak kolorované kresby z 80. let 19. století, znázorňující zemědělské náčiní, jako např. vyoravadlo na brambory, Eckertův podrývák či žentourovou mlátičku. Ty pod vedením oblíbeného kantora vytvořili žáci Rolnické školy
Pamětní spis 1867 - 1917
Jak čteme na titulní straně, sestavil jej Václav J. Myslivec a vyšel tiskem Aloise Šaška. Byl vydán u příležitosti oslavy padesátiletého trvání Zemské rolnické školy ve Velkém Meziříčí na Moravě. Najdeme zde kapitolu Padesát roků práce ve prospěch českého zemědělství, nahlédneme do rozvrhu hodin pro letní a zimní běh ve školním roce 1867-68. Zjistíme tak, že se zde vyučovalo např. pěstování rostlin, měřičství, štěpařství a zelinářství, kolářství, zvěroléčitelství i náboženství. Spolu s ostatními materiály se k nám dostal v rámci pozůstalosti v roce 1989.
Dana Cejnková, Muzeum VM
