Včelařská výstava začíná už zítra
Zveřejněno 3. 12. 2025 13:46
Včelařská základní organizace ve Velké Bíteši ve spolupráci s Klubem kultury opět pořádá tradiční předvánoční včelařskou výstavu. A tak se opět těšíme, že se setkáme ve Velké Bíteši ve výstavním sále Klubu kultury, Masarykovo náměstí č. 5, a to od čtvrtka 4. prosince do úterý 9. prosince vždy od 9. do 17. hod.
Jako obvykle jsme pro vás připravili ke koupi kvalitní medy od místních včelařů, včelařskou literaturu, medové pečivo, svíčky z včelího vosku, výrobky z včelích produktů, medovinu a oblíbené 15o medové pivo. Nebudou chybět živé včely v proskleném úlu. Naši průvodci na výstavě se rádi s dětmi mateřských i základních škol, ale i s ostatními návštěvníky, podělí o svoje zkušenosti s chovem včel a o zajímavosti z jejich života. Pro praktické včelaře chceme předvést opět některé zajímavé včelařské pomůcky a k prodeji budou základní včelařské potřeby.
Na vaši účast, přátelská setkání a nové podněty se opět těší organizátoři, kteří všem návštěvníkům rádi přiblíží chov včel.
Včelí společenství tvoří matka, trubci a dělnice. Matka je nejcennějším a nepostradatelným členem každého včelstva. Je to oplozená samička, která intenzivním kladením – až 1 500 vajíček denně – zajišťuje rychlou obnovu dělnic a trubců. Kromě kladení vajíček matka ve včelstvu nevykonává žádné jiné práce. V kusadlové žláze tvoří tzv. mateří látku, feromon, který koluje v potravě a spojuje tisíce včel v sociální jednotku – včelstvo. Tato látka je součástí vůně včelstva a je základem soudržnosti a dělby práce v něm. Matka ve včelstvu může žít až 4 roky. Potom již dochází k silnému poklesu kladení vajíček a včely ji samy vymění za novou.
Trubci jsou včelí samci, kteří vznikají z neoplozených vajíček matky. Ve včelstvu žijí zpravidla od dubna do konce července nejčastěji v počtu 500 – 3 000. Trubec ve včelstvu žije až 6 týdnů. Jejich hlavním úkolem je oplodnit nové mladé matky. K páření dochází za letu na tzv. trubčích shromaždištích, přičemž se matka spáří až s 12. trubci. Na konci léta včely trubce odstaví od zásob a vyhladovělé vytlačí z úlů.
Nejpočetnějšími členy včelstva jsou dělnice. Určují ráz včelstva, protože včelstvo je existenčně závislé na jejich činnosti. Vznikají z oplozených vajíček stejně jako matky, ale kvalita potravy v prvních dnech larválního vývoje jim určuje, že se z nich stanou samičky s nedokonale vyvinutými vaječníky. Která složka potravy určuje vývoj matek nebo dělnic, se zatím nepodařilo přesně zjistit. Přes zimní období je ve včelstvu 10 000 až 20 000 dělnic. Na vrcholu vývoje (květen–červen) mají včelstva 40 000 až 60 000 dělnic. Dělnice se dožívají na jaře a v létě, kdy je včelstvo v plné činnosti, 6–8 týdnů. V zimním období, kdy je ve včelstvu převaha dlouhověkých včel, žijí dělnice 7–9 měsíců. Podstata dlouhověkosti včel dělnic není dosud dokonale prozkoumána. Zřetelným anatomickým znakem těchto včel je vyvinuté tukové tělísko, nižší obsah vody v tkáních a nízká hladina juvenilního hormonu. Dělnice rozlišujeme na mladušky a létavky.
Mladušky vykonávají všechny práce v úle a tvoří přibližně 2/3 počtu dělnic. Starší včely – létavky vykonávají práce mimo úl. Mladušky zahřívají plod, udržují potřebnou vlhkost v úle, vylučují vosk, staví nové plásty, čistí starší plásty, krmí plod, matku i mladé trubce, čistí je, střeží bezpečnost včelstva, brání je, hlídkují na česně, v dlouhém řetězci si mezi sebou předávají létavkami přinesený nektar a postupně jej zpracovávají v med, dbají o čistotu v úlu, tmelí škvíry a trhliny úlu. Své družky z úlu – matku, mladušky a létavky – poznávají podle specifické vůně včelstva. K družkám v úle se chovají včely přátelsky, k cizím včelám, především však k cizí matce, se chovají nepřátelsky, agresivně. Některé činnosti přímo souvisí s funkcí žláz. Stavitelky mají rozvinuté voskové žlázy, kojičky a krmičky zase musí mít plně funkční hltanové žlázy. Funkce žláz však může být obnovena i u starších včel v závislosti na aktuálních potřebách včelstva. Přibližně po 20 dnech se z mladušek stávají létavky. Třebaže je v pracích mladušek určitá posloupnost, je tato posloupnost velmi volná a včely se vždy dovedou přizpůsobit okolnostem a potřebám včelstva. Předpokládáme, že dělba práce je řízena biochemicky. Každá včela dovede vykonávat různé práce, a i v jednom dni vykonává několik různých prací.
Létavky vyletují z úlu a přinášejí do něj nektar, vodu, rouskovaný pyl a pryskyřičnatý tmel – propolis. Za nepříznivého počasí nebo v nočních hodinách, kdy přebývají v úle, podílejí se i na některých pracích mladušek. Větrají, odpařují vodu ze zásob medu, střeží česno nebo čistí dno úlu.
Od podzimu 2024 do jara 2025 v České republice uhynulo zhruba 30 % včelstev. Za příčiny těchto rekordních úhynů se především považují teplé podzimy a zimy, kdy včely prodlužují plodování až do konce listopadu. Tím se podzimní ošetřování proti varoáze stává málo účinné, protože většina roztočů parazituje na zavíčkovaném plodu, kde je léčiva nezahubí. Na jaře tudíž včelstva vstupují do nové sezóny s větší počtem roztočů a již v červenci 2024 se roztoči v některých včelstev přemnožili natolik, že způsobili kolapsy včelstev. Problémy způsobil v některých oblastech i melecitózní med, který v plástech rychle tuhne, nejde vytočit a pro přezimování včelstev je značně rizikový.
Letošní včelařskou sezónu na bítešsku většina včelařů hodnotí jako podprůměrnou. Jarní snůšku květových medů negativně ovlivnil i nedostatek dešťových srážek. Následná medovicová snůška (tzv. lesní med) nějaká byla, ale také spíše podprůměrná. A tak již nyní mnozí včelaři med již vyprodali.
Ing. Josef Janšta, předseda ZO ČSV Velká Bíteš
