Seriál ze zámku: Odboj v archivním fondu
Zveřejněno 26. 5. 2026 10:19
Máj či květen, tedy pátý měsíc v roce, většinou oslavujeme jako čas lásky, stavění májí a oslav studentského života v podobě bujarých majálesů. V římskokatolické tradici jde naopak o dobu, kdy uctíváme Pannu Marii a slavíme májové pobožnosti. V neposlední řadě si připomínáme osvobození našeho města Rudou armádou. To však vzhledem k tragickým událostem, které jej doprovázely, ponese navždy a napříč generacemi bolestnou pachuť.
Archivní fond mapující konec druhé světové války v Meziříčí patří vzhledem k vysoké vypovídající hodnotě k těm skutečně nejobsáhlejším. Je vyhledávaným cílem jak profesionálních historiků, tak amatérských badatelů, kteří v něm pátrají např. po okolnostech spjatých s vlastní rodinou, a jeho prostudování si vyžaduje několikadenní časovou dotaci. Čerpají z něj také studenti, kteří se snaží na téma povstání nahlížet objektivně a bez osobní zaujatosti. Postupem času však sledujeme, že ačkoliv nás od události letos dělí již jednaosmdesát let, každého, i rodově nezatíženého badatele toto téma nějakým způsobem strhne. Tuto skutečnost potvrzují i žáci základních a středních škol, kteří absolvují tematický program, nebo návštěvníci výstav zaměřených na konec války.
V nepřeberném množství materiálů můžeme nalézt mimo jiné 108 abecedně řazených dotazníků týkajících se tragických dnů 6. a 7. května 1945. Snahou respondentů bylo poskytnout co nejvěrnější popis událostí a zodpovědět dotazy, které se týkaly např. toho, zda „mají mezi popravenými někoho v příbuzenském poměru, kdo nařídil ozbrojení jejich syna, bratra, švagra či otce, čeho byli očitým svědkem v tyto dny.“
Zajímavá jsou i různá pátrání a bádání v záležitosti velkomeziříčské tragédie, kam můžeme zařadit třeba připomínky k svědecké výpovědi ve věci Miroslava Vetišky ve strojopisu z roku 1967. Ve fondu jsou uloženy také doklady německé činnosti za okupace z roku 1945 či vzkaz Jindry Nováčka z 6. května 1945, ve kterém „nabádá ke statečnosti, ale i opatrnosti.“ Nachází se zde i mnoho originálních letáků a vyhlášek z let 1938 - 1945, jako „Provolání nepodlehnout zmatku“, oběžník „Odměna za pomoc při dopadení atentátníků“ či leták „Slovo některým českým lidem a partyzánům“.
V oznámení o úmrtí místního sklenáře Moritze Rufeisena, jehož osobnost připomíná také před čtyřmi lety instalovaný kámen zmizelých na Novosadech č. 18, se dozvídáme, že jmenovaný zemřel na následky věznění 1. 5. 1942 v Osvětimi.
Cennými položkami jsou pak látková Davidova hvězda či tři kusy náručních pásek odbojářů z května 1945, jakož i jmenný seznam členů revolučního odboje 7. 5. 1945 a jejich portrétní fotografie, dále fotografie výslechové místnosti na radnici, dokumentace z hromadného pohřbu 13. 5. 1945 na Karlově, řada novinových výstřižků, strojopisů a výpovědí včetně té od válečného zločince Johanna Powolného.
Památníky obětí odboje
Dílo, které vyšlo v 10 výtiscích v roce 1981, obsahuje seznam, fotografie a plánky všech pomníků a pamětních desek na Velkomeziříčsku a Velkobítešsku. Práci na něm započal Ladislav Siler, tehdejší předseda historicko‑dokumentační komise zdejší základní organizace Českého svazu protifašistických bojovníků. Fotografie nechalo zhotovit velkomeziříčské muzeum, v jehož čele tehdy stál ředitel Bohuslav Mikulášek.
Dana Cejnková, Muzeum VM
