Sportovní rybáři z Velkého Meziříčí slaví 130 let od svého založení
Zveřejněno 5. 6. 2026 13:28
Již před rokem 1896 existoval na Moravě Zemský rybářský spolek, který byl složen z převážně německy mluvících členů a který postupně začal přibírat i české zájemce o rybolov. Na sklonku roku 1896 se místní rybáři zcela osamostatnili a ve svém městě založili Družstvo rybářů, mající při založení 42 členů. Tak ve Velkém Meziříčí vznikl první ryze česky mluvící rybářský subjekt na Moravě.
V dubnu r. 1897 byly schváleny jeho nové stanovy i přejmenování na Rybářský spolek. Vedoucími osobnostmi spolku byl místní poštmistr František Kittnar, Karel Jelínek a JUDr. Emil Kostka. Již v následujícím roce měl spolek 108 členů, což svědčí o velké popularitě sportovního rybářství. Spolek se staral o řeky Oslavu a Balinku, taktéž pořádal odborné kurzy a semináře, propagoval rybářský sport. V této době do spolku vstoupila i výrazná osobnost v osobě Františka Veselého. Na jeho popud bylo schváleno Vodní rybářské družstvo sdružující 19 obcí na tocích řek Balinky a Oslavy. Největší zásluhy si F. Veselý vydobyl založením a vydáváním ryze českého časopisu Moravský rybář, což bylo v monarchistickém Rakousko‑Uhersku nevídané. Toto periodikum vznikalo v místní tiskárně Šašek a Frgal a vycházelo nepřetržitě od r. 1902 do roku 1920. V průběhu této doby změnilo název na Česko‑moravský rybář. Dnes populární časopis Rybářství je nástupcem tohoto odborného listu. František Veselý svým zaujetím a nadšením pro rybářství získal mnoho nových příznivců do řad rybářů. Převážně jeho zásluhou vznikl Ústřední zemský svaz spolků, družstev a rybářských společenství Markrabství moravského, a to právě v našem městě, ve Velkém Meziříčí.
Následovala 1. světová válka, která se výrazně podepsala na místním rybářském spolku. Mnoho členů bylo povoláno k vojenské službě. Po krátkém časovém období a obnovení činnosti následovalo další těžké období způsobené 2. světovou válkou. Tato etapa se zapsala do historie spolku černým písmem. Nelze nezmínit poslední tragické dny války v našem městě, kdy přišly o život desítky místních obyvatel, z nichž bylo 10 členů místního rybářského spolku a mnozí zastávali vedoucí pozice ve výboru. Po válce se rybářský sport začal postupně vzpamatovávat z válečných hrůz a útrap. Členská základna se opět začala rozšiřovat. V r. 1946 založil rybářský spolek Rybniční družstvo. Názvy se postupně měnili. Přes Lidový rybářský spolek až na místní organizaci Českého rybářského svazu. V období 50. let byly organizaci přiděleny všechny vodní plochy, o které neměl státní podnik Rybářství zájem. Obecně lze na období 50. až 70. let pohlížet jako na dobu usilovné práce a budování. V této době tehdejší předseda Vilém Souček odstartoval druhou úspěšnou éru sportovního rybářství ve městě. V roce 1959 vznikly samostatné pstruhové revíry a rovněž se pozornost upnula na práci s mládeží. Velkým mezníkem v historii spolku bylo otevření přehradní nádrže Mostiště v r. 1963. Atraktivita této nádrže zapříčinila nárůst členské základny až na 800 členů. Avšak v r. 1978 bylo na této nádrži pod záminkou ochrany pitného zdroje ukončeno sportovní rybářství. Samotným mezníkem našich společenských dějin, a taktéž i spolkových, je r. 1989. Spolek se musel vyrovnávat se ztrátou odchovných vodních ploch v rámci restitučních řízení a navracení majetku původním majitelům. Spolek byl donucen odkoupit rybníky, rybochovná zařízení a následně i samotnou budovu areálu a přilehlých sádek, které sám v rámci svých finančních prostředků a vlastní prací vybudoval. Od r. 1990 rozšířili velkomeziříčští rybáři řady nově vzniklého Moravského rybářského svazu. Stále častěji rybářská společnost toužila po výkonu rybářského práva na stojatých vodách. Tuto potřebu se podařilo naplnit jednateli J. Neužilovi a předsedovi J. Štegnerovi obstaráním 3 sportovních rybníků.
V posledních 10 letech zasedá výbor spolku vedený předsedou Miloslavem Valou a jednatelem Ing. Zdeňkem Chrástem. Úspěšnost vedení našeho spolku se promítla v podobě zvolení předsedy M. Valy do Rady MRS, do nejvyššího orgánu celého moravského svazu. V tomto časovém úseku proběhla rozsáhlá a celková rekonstrukce rybářského domova, uskutečnily se generální opravy produkčních rybníků, renovovaly se manipulační sádky, nakupovaly nové pozemky nezbytné pro rozvoj spolku. V současné době spolek čítá bezmála tisíc aktivních členů. Rozvíjí se i práce s mládeží, spolek hospodaří na 20 chovných rybnících o rozloze 22 ha. Spravuje povodí řeky Balinky o rozloze 14 ha a povodí řeky Oslavy o rozloze 19 ha. Dále umožňuje svým členům rybolov na sportovních rybnících Benetín (5 ha), Nečas (2,2 ha) a Těšík (3,6 ha).
Hlavními partnery Moravského rybářského svazu jsou město Velké Meziříčí a obec Bory, které pronajímají pro spolkovou činnost svůj majetek nezbytný pro výrobu rybích násad, dále středisko volného času Dóza, která spolupracuje s místním spolkem při výchově mládeže, a taktéž ZŠ Radostín nad Oslavou a ZŠ Bory.
Přáním představitelů rybářského spolku ve Velkém Meziříčí do dalších období je, aby se v dnešní nelehké době, která nepřeje spolkovým a dobrovolným činnostem, nadále dařilo motivovat dostatek lidí ochotných svoji energii věnovat místnímu rybářskému spolku, udržet jeho prosperitu, finanční stabilitu a kulturu rybářské komunity tolik potřebnou.
Bohumír Machát, Miloslav Vala
