Seriál ze zámku: Tělocvičný spolek Sokol ve sbírkách muzea

sokol 4Vznik Sokola v únoru 1862 můžeme spojit s nástupem novodobé spolkové činnosti, kdy se po pádu absolutismu otevřela cesta k zakládání nových uskupení. U zrodu tehdy stáli Jindřich Fügner a Miroslav Tyrš. Právě s Tyršem přišel v průběhu svých pražských studií do styku i Antonín Vorel, který se v roce 1868 stal jedním ze zakládajících členů velkomeziříčského Sokola a zároveň jeho prvním náčelníkem.

Při prohlížení muzejních sbírek nalezneme hned několik předmětů, které můžeme s tímto tělocvičným spolkem spojit. Dochoval se například i unikátní oboustranný znak velkomeziříčského Sokola z roku 1868, který původně zdobil prapor místní jednoty. Na jeho líci je vyobrazen znak Velkého Meziříčí doplněný rozkřídleným sokolem, rubovou stranu zdobí modrý štít s orlicí se zlatou korunkou.
Ke svým aktivitám využívali sokolové v letních měsících školní cvičiště, v zimě pak sál na Obecníku. V roce 1919 věnoval František Harrach Sokolu Rudolfův park pod zámkem, kde měla následně vyrůst nová sokolovna. Na podporu výstavby byla dokonce vydána pohlednice s architektonickým návrhem budovy, jejíž prodej měl sloužit k financování stavby. K samotné realizaci však již nedošlo, protože ve 20. letech tělocvičná jednota zakoupila objekt na náměstí a uzpůsobila jej svým potřebám.
Podobu sokolovny na náměstí zachycuje na jedné ze svých olejomaleb také velkomeziříčská malířka Zdenka Vorlová Vlčková. Zajímavé je, že tento obraz se do muzea nedostal v rámci malířčiny pozůstalosti, jako většina jejích děl, ale byl zakoupen ve starožitnostech v Celetné ulici v Praze v květnu roku 1988, a to za částku 1 500 Kčs.
V depozitáři jsou uloženy další připomínky sletů či cvičení v podobě malých odznaků a vstupenek. Tyto drobné předměty pocházejí například ze všesokolských sletů v Praze z let 1912 a 1938 či ze sokolského sletu v Třebíči v roce 1933. Kromě toho mohou odznaky vyprávět i o jiných významných událostech této tělocvičné jednoty. To je třeba případ malého bronzového odznaku vydaného u příležitosti otevření sokolovny v roce 1934 v nedalekém Měříně.
Zajímavé svědectví nabízejí také lístky z oblastních či okrskových cvičení. Papírová kruhová vstupenka s pruhem trikolory pochází z křižanovského cvičení, které se uskutečnilo 13. června 1926. O více než dvě dekády později, v červnu 1948, hostilo Velké Meziříčí oblastní slet, kde měl lístek podobu textilní trikolory zakončené mosaznými plíšky.
Sokolskou tematiku doplňuje také necelý metr dlouhá dřevěná hůl, jejíž rukojeť tvoří vyřezávaná busta Miroslava Tyrše. Hůl samotná je zdobená reliéfní ovinutou ratolestí s lístky a tradičním mottem Sokola: „V srdci smělost, v mysli vlast, v paži sílu.“

malý textSokolský kroj
V muzejních expozicích mají návštěvníci možnost prohlédnout si sokolský kroj z přelomu 19. a 20. století. Skládá se z vlněného saka, které je v našem případě ozdobeno rypsovou stužkou s nápisem Velké Meziříčí, z vlněných kalhot a červené košile s dlouhými rukávy a stojáčkem. Kalhoty jsou doplněny černým koženým opaskem s kovovou sponou, na které jsou ozdobně vyvedeny iniciály České obce sokolské. Nedílnou součástí kroje je také čapka ozdobená ptačím perem. Uvnitř této pokrývky hlavy nalezneme i odkaz na původního majitele v podobě textu: Bryša Franta, Velké Meziříčí, Morava.

Lucie Pavelcová, Muzeum VM

 

 

Nejbližší události

Zobrazit kalendář akcí
Reklama

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve Vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.