Seriál ze zámku: Marie Eleonora

25 zamekMarie Eleonora
Devatenácté století bylo v historii velkomeziříčského zámku spjato především s Leopoldinou Lobkovicovou, rozenou princeznou Lichtenštejnovou. Paství získala po svém otci Mořici, který když zemřel, byly Leopoldině pouhé tři roky. Dědictví převzala až o osmnáct let později. Spolu se svým manželem Ludvíkem z Lobkovic měli dvě dcery a dva syny.

Rodina v zimě pobývala ve svém domě ve Vídni, léto a podzim pak trávili na zámcích v Břežanech a v Meziříčí. K radostem knížecí rodiny Lobkoviců pak patřily hony konané právě v Meziříčí. Oba dva synové se vydali na vojenskou dráhu. Starší Rudolf ve vojenské kariéře rychle postupoval, mladší Ludvík v pouhých 25 letech zemřel. Kněžna Leopoldina nechala v letech 1869–1871 v nedalekém Netíně vystavět novogotickou rodovou hrobku, kde byly ostatky jejího syna uloženy. Leopoldina byla během svého poměrně dlouhého života svědkem řady společenských změn. Po revoluci v roce 1848 se z panství stal velkostatek, kdy místo robotníků začali pracovat námezdní dělníci. Zemřela v září roku 1899 na zámku v Břežanech. Pochována však byla právě v netínské hrobce, kde spočinula po boku svého manžela i syna. Manžela přežila o sedmnáct let.

Rudolfova vojenská kariéra
Po Leopoldině smrti zdědil zámek syn Rudolf. Absolvoval Dělostřeleckou akademii v Olomouci, mimořádně se vyznamenal například v bitvě u Hradce Králové. Ve své kariéře dosáhl hodnosti polního podmaršála a díky svým znalostem a zkušenostem byl opakovaně povoláván jako odborník v oblasti dělostřelectva. Za své zásluhy byl v roce 1892 jmenován rytířem Řádu zlatého rouna. Při této příležitosti vznikl portrét v řádovém oděvu, který dnes zdobí stěnu v jednom ze zámeckých sálů. Ačkoli se věnoval především vojenské kariéře, zapojoval se také do veřejného života v Meziříčí. Přímluvy Rudolfa Lobkovice měly urychlit zřízení telefonní stanice a vybudování železniční přípojky ze Studence. Byl také čestným předsedou organizačního výboru Krajinské výstavy, která se ve městě konala na přelomu srpna a září roku 1893. V souvislosti s rodem Lobkoviců nesmíme zapomenout zmínit také kolekci japonských lakových předmětů. Základ sbírky položili Lichtenštejnové, v pozdější době na ně navázal i hrabě Rudolf Lobkovic. Velkomeziříčská sbírka je pozoruhodná. Nachází se v ní totiž i předměty, které se zároveň vyskytují i v dalších velkých evropských muzeích či v petrohradské Ermitáži.

Stavební úpravy
Na přelomu století se pak znatelně pozměnila podoba zámku. Původní strmé střechy nad vstupní branou byly nahrazeny atikami s ozubeným cimbuřím, zámek tak získal vzhled sídla ve stylu tudorovské gotiky. Změnilo se i vnitřní nádvoří zámku, kdy byla na renesanční pavlači s krakorci vyzděna a zastřešena visutá uzavřená chodba tak, jak ji známe dnes.

Mgr. Lucie Pavelcová

25 zamek225 zamek3

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.
Reklama

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve Vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.