Seriál ze zámku: Sbírka starých tisků
Zveřejněno 30. 6. 2022 10:02
Jak již bylo několikrát zmíněno, do muzejních sbírek nepatří pouze exponáty, které vidí návštěvníci vystavené v expozicích, ale další tisíce větších či menších předmětů uložených v depozitářích. Doslova poklady pak můžeme nalézt například v muzejní knihovně, která kromě odborné či regionální literatury uchovává také soubor starých tisků.
A co si pod pojmem starý tisk vlastně představit? Tímto termínem označujeme tisky z let 1501 – 1800, kterých se v naší muzejní knihovně nachází 224 exemplářů. Většina z těchto tisků je náboženského charakteru, ať už se jedná o bible, pojednání z oblasti morální teorie, sbírky kázání či modlitební knížky.
K nejstarším exemplářům patří první vydání tzv. Bible Severýnovy, kterou v roce 1529 vydal pražský tiskař Pavel Severýn z Kapí Hory. Na poslední straně je dochován také jeho signet, což je grafická tiskařská značka, kterou nakladatelé a tiskaři označovali své tisky. Součástí tiskařského signetu mohly být iniciály tiskařova či nakladatelova jména, často se užíval také znak města jako sídla tiskárny. V našem případě Severýnův signet zobrazuje dva andílky, kteří jednou rukou drží štít se třemi růžemi a druhou vlající stuhy s celým tiskařovým jménem.
Z dalších zajímavých titulů můžeme jmenovat například Historii církevní z roku 1594 z tiskárny Daniela Adama z Veleslavína či Bibli českou, kterou v roce 1613 vytiskl Samuel Adam z Veleslavína.
Zastoupený je v knihovním fondu také německý spisovatel lidové duchovní četby Martin von Cochem, který patřil
v 18. století v katolické střední Evropě k nejpopulárnějším a nejvydávanějším autorům. V naší knihovně se nachází hned
23 vydání jeho knih, přičemž polovina z nich je z 18. století, čímž spadá do kategorie starých tisků.
Nesmíme zapomenout ani na Mattioliho Herbář aneb Bylinář. Na přípravě nového českého vydání se významně podílel velkomeziříčský rodák Adam Huber z Riesenpachu, který byl nejen vychovatelem synů Zikmunda Helta z Kementu, ale také pedagogem, lékařem a rektorem Karlovy univerzity. Herbář, který byl vydán v roce 1596, ve sbírkách bohužel nemáme, ale v muzejní knihovně můžeme najít vydání z roku 1924, kdy Hebář ve stejné podobě znovu vydal pražský nakladatel Bedřich Kočí.
PROTIŽIDOVSKÝ SPIS DĚKANA ROBLÍKA
Mezi svazky starých tisků se v našich sbírkách nachází také rozsáhlý teologický spis „Jüdische Augengläser". Autorem je Eliáš Libor Roblík, který byl v letech 1732 – 1748 velkomeziříčským děkanem. Kniha vyšla německy v letech 1741 – 1743 a dokumentuje vztah křesťanství k židovskému náboženství v první polovině 18. století. Kniha vázaná v kůži a opatřená dvěma kovovými sponami budí pozornost také šířkou svého hřbetu, který má úctyhodných 12 centimetrů.
Mgr. Lucie Pavelcová
