Archeologové narazili na první hroby i pravěkou sekyrku

Zveřejněno 6. 5. 2025 13:27

Základy kostelní zdi, první hroby i pravěkou sekyrku našli archeologové od minulého týdne v Kostelní ulici. Výzkum zde budou provádět, dle množství nálezů, ještě alespoň tři další týdny.

Řada hrobů s kosterními pozůstatky někdejších obyvatel Velkého Meziříčí leží za kostelní zdí, jejíž základy se stáčejí do kruhu kolem chrámu sv. Mikuláše. Nejen to nyní zaměstnává archeology. „Kosti půjdou na antropologické určení. Je to důležitá sonda do historie velkomeziříčské populace, dozvíme se víc o rozložení obyvatelstva, zastoupení mužů, žen, dětí, jejich věkové zastoupení, nemoci lidí i to, zda netrpěli podvýživou,“ uvedl Šimon Kochan ze společnosti Archaia Brno.

Tvar pohřebiště archeologové přesně zaměří, aby pak zůstalo natrvalo vyznačeno novou dlažbou, v níž budou vsazené kovové křížky. Hřbitov plnil svoji funkci zhruba až do osmnáctého století. Kvůli moru, který ve městě vypukl v polovině šestnáctého století, byl založen další hřbitov na Moráni. Trvale však začal sloužit až od konce 18. století, kdy pohřbívání lidí v centrech měst zakázal císař Josef II.

Dalším zajímavým nálezem v Kostelní ulici je pravěká sekyrka z břidlice. Archeologové ji objevili ve středověké vrstvě, což značí, že sekyrka sem byla přenesena odjinud. „Lidé ve středověku věřili, že je ochrání před úderem blesku, proto si ji dávali jako takový hromový klín někam ke komínu či za trám domu,“ vysvětlil Kochan. V místě u Kotvičky je pod zemí trativod a řada dřevěných a kožených fragmentů. Dřevo poputuje na dendrochronologické určení, které přesněji napoví období, kdy byl strom pokácen. V jedné vrstvě výkopu lze spatřit i takzvanou mazanici, která dokládá požár domu, jenž v těch místech stál.