Lidé z Velkého Meziříčí mohli srovnat využití synagogy s příkladem z Rakouska

synagogaBěžný kulturní provoz a další využití tamní synagogy. To bylo hlavním cílem pracovní cesty velkomeziříčské části výpravy do dolnorakouského St. Pöltenu, kterou organizovala destinační společnost Tepna Vysočiny.

„Začíná velká debata o budoucím provozu nové synagogy v našem městě a je proto důležité, abychom znali co nejvíce zkušeností odjinud. Ehemalige Synagoge St. Pölten má za sebou podobnou historii a hlavně současnou náplň, o jaké v podmínkách Velkého Meziříčí mluvíme. Proto pro nás byla nabídka Tepny Vysočiny k návštěvě mimořádně příhodná,“ popsal důvody cesty zastupitel Martin Kaman.

Z Velkého Meziříčí do Rakouska tak zamířil i historik Martin Štindl, který se osudy velkomeziříčských Židů zabývá dlouhodobě, tříčlenný tým muzea pod vedením ředitelky Ireny Tronečkové a ředitelka Jupiter clubu Adéla Šoukalová s výtvarníkem Petrosem Martakidisem, který dlouhodobě s městskými organizacemi spolupracuje na podobě nejrůznějších vizuálů včetně výstav. Právě muzeum a Jupiter club jsou organizace, které budou mít správu budovy i tvorbu budoucího programu a obsahu v synagoze s největší pravděpodobností ve své režii.

S historií i současností synagogy v St. Pöltenu velkomeziříčskou část výpravy seznámila ředitelka Institutu pro židovské dějiny v Rakousku Martha Keil. Ta mimo jiné poukázala nejen na kvalitní a úspěšné části dlouhodobé obnovy stavby, ale představila i dílčí chyby, které se během celého procesu staly. Lidé z Velkého Meziříčí se tak poměrně podrobně dozvěděli o všech rizicích a úskalích, které sebou oživování takto specifické památky nese. 

„Ukázalo se především, že střídmý a důstojný kulturní program, velmi kvalitní stálou výstavu a bezbariérové zázemí lze do budovy s pohnutým osudem a duchovní historií velmi snadno umístit. Z mého pohledu je nejdůležitější hledání rovnováhy mezi důstojností a určitou mírou piety a kulturní atraktivitou,“ shrnula ředitelka Jupiter clubu Šoukalová.

Ehemalige Synagoge St. Pölten byla postavena v letech 1912–1913 podle plánů architektů Theodora Schreiera a Viktora Postelberga. Ve své době patřila k nejvýznamnějším židovským sakrálním stavbám v monarchii.

Během listopadových pogromů v roce 1938 byla těžce poničena nacisty a místní židovská obec byla úplně zlikvidována.

Po letech chátrání prošla synagoga v 80. letech 20. století a následně v letech 2022–2024 rozsáhlou renovací. Dnes funguje jako bezbariérové kulturní centrum, sídlí v ní Institut pro židovskou historii Rakouska (INJOEST) a nabízí stálé i dočasné výstavy či koncerty.

aš

Nejbližší události

Zobrazit kalendář akcí
Reklama

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve Vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.