Malé čarodějnické ohně na zahradě jsou mnohdy nebezpečnější než ty velké

ohnisteLetos už podruhé nebude možné slavit Valpuržinu noc na oficiálních akcích. Mnozí si tak aspoň udělají táborák na zahradě.

Tyto malé ohýnky však často představují větší riziko než ty velké, které organizovaně pořádají obce nebo spolky. Je to hlavně proto, že velká vatra, která doprovází oficiální akci, je ve většině případů pod dozorem dobrovolných hasičů. Navíc je takové pálení předem nahlášeno hasičům, společně se všemi protipožárními opatřeními, která organizátor (osoba odpovědná za toto pálení) zabezpečil. Hasiči mohou navíc ještě nějaká další opatření nařídit.

Pokud si ale udělají lidé oheň na zahradě pouze pro rodinu, často podcení protipožární opatření, která je potřeba dodržet. Mají pocit, že z malého ohniště se oheň nemůže rozšířit, a tak ho často nechají bez dozoru a neštěstí je na světě. Obecně platí, že největší roli v nárůstu požárů před oslavami čarodějnic hraje počasí. Pokud je před 30. dubnem dlouho sucho a je teplo, dojde k požáru mnohem snáz, než když je půda prosáklá vodou. Stejně tak je nebezpečný silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí a snadno tak chytne třeba suchá tráva. To dokládá i níže přiložená tabulka s počtem požárů na čarodějnický den za posledních 10 let. Velmi suchý duben jsme zaznamenali v letech 2016 i 2018. Tyto roky byl obecně velký nárůst požárů v přírodním prostředí v rámci celého jarního období. V loňském roce, určitě i díky omezením kvůli pandemii COVID-19, bylo dne 30. dubna celkem 71 požárů a z toho jen 26 v přírodním prostředí.

ViewImage copy

 

Pojďme si tedy letos připomenout, jak správně a bezpečně rozdělávat oheň na vlastní zahradě a doufejme, že za rok už se zase vrátíme k doporučením pro velké akce.

Při přípravách na rozdělávání ohně je nutné si předem rozmyslet umístění ohniště či místa pálení. Místo pro rozdělávání ohně musí být bezpečně izolováno od hořlavých materiálů a ohraničeno pruhem širokým nejméně 1 metr zbaveným jakýchkoliv hořlavin. Pozor je nutno dát i na kořeny stromů a keřů. Od kraje lesních porostů musí být vzdálenost minimálně 50 m, v případě stohu je pak nutno dodržet odstup minimálně dvojnásobný, tedy 100 metrů. Zcela zakázáno je například rozdělávání ohně ve vysoké suché trávě, na strništi apod. Pamatujte i na bezpečnou vzdálenost od obytných nebo hospodářských budov.
Při umísťování ohniště je rovněž nutné věnovat pozornost aktuální povětrnostní situaci, tedy jaký je směr a síla větru a zvážit, jaká doba uběhla od posledních dešťových srážek apod. I slabý vítr může způsobit rozšíření ohně na okolní porosty nebo domy. Při silném větru a v době velkého sucha oheň venku raději vůbec nerozdělávejte.
Hranici z polen je potřeba stavět tak, aby byla stabilní a nehrozilo její zhroucení do stran. Jinak se mohou plameny rozšířit do okolí a vymknout se kontrole.

Při rozdělávání ohně kdekoliv v přírodě či na volném prostranství v žádném případě nepoužívejte vysoce hořlavé látky jako např. benzín, naftu či líh. V minulosti bylo nejedno vážné zranění způsobeno tím, že se účastníkům oslav nechtěl oheň rozhořet či se jim zdál příliš malý, a proto použili tyto vysoce hořlavé látky. Oheň se pak velmi snadno vymkne kontrole a může způsobit i vážné popáleniny. Navíc podle zákona o ochraně ovzduší v otevřených ohništích nelze pod hrozbou vysokých pokut spalovat žádné chemické látky. Daleko méně riskantní a ve výsledku stejně efektivní je např. použití pevného podpalovače, který má stabilní výhřevnost a především při jeho použití v okolí nevznikají vysoce hořlavé plyny.

Při pálení ohňů musí být vždy přítomna alespoň jedna osoba starší 18 let. A pozor! I rodiče mohou být dle §78 zákona o požární ochraně postiženi pokutou v případě, že z hlediska požární ochrany zanedbají dohled nad svými ratolestmi.
Oheň se nesmí ponechat ani na okamžik bez dozoru. Hlídejte ho, aby nedošlo k jeho nekontrolovatelnému šíření a vzniku požáru. Mějte nachystán dostatek vody (popř. písek, hlínu), kdyby se oheň vymykal kontrole. I proto je dobré umístit ohniště v blízkosti vodního zdroje. Příjezdové cesty vedoucí k místu pálení musí být průjezdné.
Opustit místo pálení je možno až poté, co je ohniště důkladně uhašeno, ať již prolitím vodou, nebo zasypáním zeminou. Pamatujte, že i ve zdánlivě zcela vyhaslém ohništi se mohou skrývat žhavé oharky a poryv větru je znovu rozdmýchá a oheň roznese do okolí. Hasiči musejí každý rok dohašovat ohniště, která byla ponechána bez dozoru svému osudu. Nejednou takto dojde ke vzniku drobných požárů.

Nicole Studená, tisková mluvčí
Hasičského záchranného sboru ČR

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.
Reklama

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve Vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.