Spolek žen s hosty z Chorvatska tvořil i zpíval

IMG 1452Když jsme se v polovině ledna dozvěděli, že ve dnech od 6. 2. do 12. 2. přijede do našeho města skupina 40 Chorvatů, obyvatel z partnerského města Tisno, a že se o sedm z nich budeme muset „postarat“, nebylo nám vůbec do smíchu. Měli jsme po pravidelné lednové schůzi, před sebou přípravu na únorovou výroční schůzi: dohodnutý termín, program, málem vytištěné pozvánky. Ty členkám předáváme vždy osobně. Krom toho jsme dostali i seznam těch, se kterými jsme se měli spřátelit. Šest žen a jeden muž: To nás nevylekalo. Ale ten věk! Nejstaršímu z chorvatských hostů bylo tolik jako našim nejmladším členkám.

Ale problémy jsou na světě proto, abychom se je naučili překonávat. A to my, ženy životem zkoušené, umíme. Takže několik nejvíc informovaných dalo hlavy dohromady a program byl jakžtakž na světě: V úterý odpoledne se sejdeme a zjistíme, o co mají naše protějšky zájem. Ve středu budeme společně tvořit, ve čtvrtek je pozveme na naši výroční chůzi, kterou jsme na 10. února přesunuli.

Že bychom si moc věřili, to bychom lhali. Ale dnes už si dovolím říci, že obavy byly zbytečné. Všechna chorvatská děvčata byla velmi, velmi bezprostřední. A mužský člen této jedinečné sedmičky je ještě předčil. Dověděli jsme se, co kdo umí. Díky manželům Matičovým a paní Marii Holánové jsme měli i tlumočníky. Kde to vázlo, pomohla angličtina Martina Švece a jedné moc šikovné paní učitelky z Tisna.

Ve středu jsme se sešli opět. To už jsme společně tvořili. Malovali vajíčka, vystřihovali z papíru, pletli z olivových snítek palmové větvičky, z vlny pásky k chorvatskému kroji, šili a oblékali masopustní figurky, z drátků i z nití tvořili ozdoby. Obdivovali originální obrazy nádherné, mimořádně pracné, droboučkými barevnými korálky vyšívané nákrčníky. Je až neuvěřitelné, jak jsme si při té práci rozuměli, už jsme ani tlumočníky nepotřebovali. Dokonce jsme si dokázali povídat o našich lidových zvycích. To, že se začalo i zpívat, už ani nebylo překvapivé.

Ve čtvrtek jsme se sešli víc oficiálně. Byla výroční schůze. Přišly na ni zástupkyně ČSŽ z kraje i okresu, omluvil se sice místostarosta i ředitel Jupiter clubu, ale náležitosti výroční schůze se obejít nedaly. Po nich jsme byli trochu vyvedeni z míry, ale velmi mile překvapeni dárky našich chorvatských přátel. Vůbec jsme s tím nepočítali a byli jsme tak trošku zaskočeni. Ještě že jsme měli koupeny ty kytky. Po malém občerstvení jsme připomněli naše výstavy (2004–2016) promítnutím fotografií. Nakonec zazpívaly nejdříve naše zpěvačky, pak naši hosté.

Dnes večer, to je v pátek 10. 2. se ještě sejdeme na společném večeru. Ještě před ním připravíme společně výstavku. Pochlubíme se tím, co my – Chorvati a Češi – umíme.

Byl to neklidný týden. Ale byl to krásný týden. Byl to poučný týden. Nežijeme tak blízko sebe, nemáme k sobě často blízko věkem, ale v tom podstatném jsme si velmi blízcí. Jsme lidi, žijeme rádi, máme šikovné ruce a dobré srdce. Teď už víme, že jsme společně mohli a měli strávit víc času. Snad příště.

Za Spolek žen Jiřina Kácalová

Zpět na spolek

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.
Reklama
  • vedoucí MP
  • Účetní
  • Straznik MP

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve Vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.