Není zeď jako zeď
Zveřejněno 5. 1. 2024 8:38
V průběhu druhého prosincového víkendu se meziříčské synagogy staly objektem sprejerského útoku. Jeho motivaci neznáme, ale čmárání po stěnách židovských svatostánků považuji za mimořádně nevhodné i nešťastné. V našem aktuálním kulturně-politickém kontextu jej lze totiž interpretovat různě.
A to:
1) Při nejmenším jako ubohý vandalismus, který poškozuje stavebně historickou památku, v daném případě navíc chráněnou zákonem.
2) Nebo jako veřejný nesouhlas se stávající kulturní politikou města, které se převzetím synagogy do komunálního vlastnictví snaží o zmírnění historických křivd a vyrovnání s nespravedlivou minulostí.
3) Graffiti na synagoze lze však se všemi historickými i ryze současnými zkušenostmi vykládat rovněž jako symbolický atak na náboženské tradice judaismu nebo rovnou jako projev rasově motivovaného antisemitismu.
4) A v neposlední řadě můžeme barevný piece číst jako autorův odpor vůči odlišným skupinám obyvatel, jejich náboženství či jinému politickému názoru.
Skutečné pohnutky si „tvůrce" nejspíš srovná se svým vlastním svědomím. Jisté však je, že zdravě a demokraticky smýšlející společnost by se každému z uvedených motivů měla legálně bránit!
Martin Štindl
