Místo chleba v ruce kvér
Zveřejněno 10. 5. 2024 9:49
Pekař Jan Svoboda šel do války až na jaře roku 1915 a za zhruba rok byl už v ruském zajetí. Po návratu domů se vrátil ke své profesi a dožil se požehnaného věku. Pojďme se seznámit s jeho osudem.
Jan Josef Svoboda se narodil ve Velkém Meziříčí v domě číslo popisné 138 (Moráňské předměstí), a to dne 5. března 1895, jako syn nádeníka ve Velkém Meziříčí Františka Svobody (narozen 23. července 1862 v Rozích), jenž byl nemanželským synem posluhovačky v nemocnici Marie Svobodové. Matkou Jana a ženou Františka byla Julie (narozena 14. února 1864 ve Velkém Meziříčí), dcera nádeníka z Velkého Meziříčí Jana Málka a jeho ženy Johanny rozené Zadinové. Jan se vyučil pekařem, ale k práci se moc nedostal, přišla válka.
Do války šel na jaře roku 1915, a to se 14. zeměbraneckým pěším plukem. Zapojil se do bitev u Grodek‑Magierowa, u Lvova, u Bukaczowce‑Bobrka, na Gnilé Lipě, na Bugu, u Rovna a u Czartoryjska. Do ruského zajetí padl 6. června 1916 u Lucku (Brusilovova ofenzíva). V Taganrogu se přihlásil do československých legií. Přijat byl 16. července 1917 a byl přiřazen k 8. střeleckému pluku „Slezský". Prošel boji u Nikolsku Ussurijského, Nižnyjho Tagilu, Kunguru a při obraně magistrály v úsek Mariinsk – Irkutsk.
Domů se vracel na lodi M. S. Dollar, která z Vladivostoku vyplula 6. června 1920. O patnáct dní později dorazila loď do Vancouveru, kde se transport přemístil do vlaků a odjel směrem na východ do tábora Valcartier. Dne 16. července se legionáři v Halifaxu nalodili na loď Belgic a 26. července loď přistála v německém přístavu Cuxhaven. O čtyři dny později dorazil transport do Olomouce.
Jan Svoboda se po válce vrátil k pekařině. Krátce po návratu, 18. ledna 1921, se v Budišově oženil s Hedvikou Švihálkovou z Rohů (narozená 3. června 1900 v Rozích), dcerou podruha v Rozích Jana Švihálka a jeho ženy Rosalie rozené Rausové ze Zahrádky. V té době bydlel ve Velkém Meziříčí v domě číslo popisné 304. Spolu pak měli dcery Hedviku a Jiřinu.
Svůj život dožil v Brandýse nad Labem na ulici Jiřího Macháčka 1468, kde také 28. prosince 1983 po krátké těžké nemoci ve věku 88 let zemřel. Pohřeb se konal 3. ledna 1984 v Praze na Olšanech.
Petr Chňoupek
