Seriál ze zámku: Žďákovský most ve fondech Muzea VM
Zveřejněno 14. 10. 2025 12:27
Prázdniny dávno skončily a vy možná vzpomínáte na letní putování po Jihočeském kraji, kdy jste s úžasem projížděli po 543 m dlouhém obloukovém mostě. Nebo máte rádi detektivky a doteď vás mrazí z případu orlických vražd. Tak i tak, na ocelový most nad zaniklou osadou Žďákov jste určitě někdy narazili. Co možná nevíte, je skutečnost, že se podstatná část jeho stavební dokumentace skrývá v archivním fondu našeho muzea.
Nejprve však trochu reálií. Snad jako každá unikátní stavba se od začátku musela vyrovnávat s mnoha problémy. Už v roce 1864 proběhlo první konkrétní jednání ohledně přemostění řeky Vltavy v místech provozovaného přívozu. Se zánikem monarchie tyto aktivity ustaly a znovu se rozhýbaly až za první republiky. Projekty připravované v letech 1925 – 1935 počítaly se stavbou regionálního významu. Jaký však ve skutečnosti bude příběh tohoto mostu, nikdo nečekal. Do roku 1930 se ani nepočítalo s tím, že by se údolí řeky zatopilo. Při druhé variantě již bylo rozhodnuto, že v místech osady Žďákov vznikne přehrada s plánovaným maximálním vzedmutím hladiny řeky ve výši 335 m. n. m. Než se však podařilo stavbu uskutečnit, uběhly desítky let, bylo předloženo několik pozměňovacích návrhů, jak v době Protektorátu, tak i v poválečných časech. Zvažovala se možnost ocelové i železobetonové varianty.
V roce 1956 bylo po vyhodnocení geologického průzkumu rozhodnuto o ocelovém řešení a konečně se projednala i celková podoba mostu. Samotná stavba, která byla provedena letmou montáží, nebyla vůbec jednoduchá, oblouk se musel při ní podepřít několika věžemi. Ačkoliv za všemi přípravami, projektem i realizací mostu stojí celá řada odborníků, je nutno zmínit alespoň hlavního projektanta a autora návrhu realizovaného přemostění. Je jím ing. Josef Zeman z Hutního projektu Praha. „Jeho“ most byl slavnostně otevřen 27. 4. 1967. Zemanova píle byla neskutečná a jeho osobní život jakbysmet. Byl otcem osmi dětí a mužem trpělivé manželky, která mu obětavě dopřávala klid na práci. Žďákovský most, který byl v době svého vzniku největším jednoobloukovým ocelovým mostem na světě, si právem vysloužil přízvisko „Ocelový most století“.
V archivním fondu týkajícím se zmíněného mostu se můžeme seznámit s projektovou dokumentací různých variant, nahlédnout na návrh přemostění třemi železobetonovými oblouky z roku 1955, sledovat dynamické měření napětí pomocí tensometrů, zalistovat technickými projekty. Ze zprávy z cesty do SSSR se dovídáme, že „projekt montáže mostu přes Vltavu byl s tamními odborníky z Lentransmostprojektu konzultován ve dnech 1. – 17. 7. 1959 a kromě hlavního projektanta se jí účastnili technolog a technický náměstek“. Na programu nebylo pouze seznámení s vysokopevnostními šrouby, prohlídka dílen či ukázka automatu pro svařování na svislé stěně, ale i projížďka po Leningradu, prohlídka Zimního paláce a Ermitáže.
Oddělení pozemních komunikací nabízí i poměrně rozsáhlou knihovnu. O Žďákovském mostu se tak můžete dočíst např. v knihách Naše mosty historické i současné od Dušana Josefa nebo Žďákovský most – Ocelový most století od Tomáše Jandy, Karly Pospíšilové a Aleny Turkové.
Model Žďákovského mostu
Depozitář muzea ukrývá i zdařilý model Žďákovského mostu. Dostal se k nám společně s celou řadou jiných modelů v první polovině osmdesátých let dvacátého století od soukromého sběratele Dušana Josefa. Model je dlouhý 55 cm, široký 10 cm a vysoký 8 cm a je vyhotoven v měřítku 1: 1000.
Dana Cejnková, Muzeum VM
