Meziříčský uličník aneb zajímavé domy v našem městě
Zveřejněno 18. 9. 2026 10:15
Každý dům by mohl vyprávět – o stavbě samé, o majitelích nebo zajímavých nájemnících. Některé z nich si připomeneme. Pohybujeme se na dolní straně Náměstí.
Dům č. 13
Dům v rynku mezi domem poctivé vdovy Johany Wertnerové, řemenářky a řezníka Augustina Plachetky se vším k němu od starodávna příslušenstvím koupil 20.8.1693 poctivý mládenec Kašpar Fabri od krejčího Jana Knihaře za sumu 222 zlatých rýnských. Hned na místě složil v hotovosti 50 zl. závdavku a zbytek měl splácet po dvou zlatých ročně. Do roku 1704 poctivě platil, pak ve splátkách pokračovala jeho vdova Kateřina. Od roku 1707 byl majitelem Martin Liška, který se oženil s vdovou po předchozím majiteli.
Od tkalce Martina Lišky dům 4.12.1710 koupil sládek Jindřich Höniss (Heniš) za 250 zlatých rýnských. Další kupec František Příhoda koupil dům 30.12.1728 za stejnou cenu pro svého nejstaršího syna Františka. Při prodeji byl přítomen sládek Höniss s manželkou Mařenkou i se synem Šimonem, který měl původně dům převzít. Ten se však svého práva vzdal a s prodejem souhlasil. V majetku Příhodovy rodiny zůstal dům přes sto let. Od roku 1752 byl majitelem syn František Příhoda, po němž dědil v roce 1778 jeho syn Mikuláš. Následoval Mikulášův syn Jakub Příhoda, který získal dům 18.11.1807. Cena domu postupně stoupala až na 800 zlatých.
Jakub Příhoda 29.1.1833 odstoupil dům Řehoři Halovi, synu mlynáře Františka Haly, nastávajícímu manželovi své neteře Karoliny Indigrenzové. Vymínil si výměnek pro sebe, svou ovdovělou sestru Annu (matku Karoliny) a neteř Johanku. Měšťan a obchodník s moukou Řehoř Hala se pak 5.2.1833 s Karolinou skutečně oženil.
V roce 1852 dům koupil řezník a hostinský v Křižanově Antonín Jelínek s manželkou Karolinou za 4600 zlatých konvenční měny. Nekoupili ho však pro sebe, ale pro svého syna Antonína Jelínka, který byl vyučen koželuhem. V té době v domě bydleli čtyři nájemníci. Mathias Pech zde žil s manželkou, třemi syny a pěti dcerami, sládek František Bloudek s manželkou a dcerou. Další dva byty obývali c. k. úředníci, Fridrich Radnický s manželkou, synem a dcerou a František Křižan s manželkou, dvěma syny, dvěma dcerami a služkou.
Antonín Jelínek se v roce 1863 oženil s Annou Budišovskou z třebíčské koželužské rodiny. V zázemí domu si zařídil koželužskou dílnu, ve které zpočátku pracoval sám se třemi tovaryši. Se zahradou za řekou Balinkou byl dům spojen vlastním mostem. V roce 1869 už měli Jelínkovi syna a tři dcery. Protože kromě koželužské výroby měli i hospodářství, byl součástí domácnosti nejen učedník, ale také pacholek a tři děvečky. Drželi dva koně a tři krávy.
V dalším bytě žil kupec Emanuel Pech s manželkou, třemi dcerami, dvěma učedníky a dvěma služkami. Také zbývající nájemníci patřili k „lepší“ společnosti. Svobodný okresní hejtman Karel Vrabčzik z Thayenthalu zde bydlel se svými dvěma sestrami a kuchařkou. Čtvrtý byt obývala početná rodina notáře Leopolda Kučery, k níž patřila manželka, čtyři synové, tchýně a služka.
I v následujících letech byl majitelem domu Antonín Jelínek. V roce 1880 k rodinné domácnosti patřil majitel s manželkou, syn Karel, čtyři dcery, neteř, učeň, pacholek, sluha, dvě služky a děvečka. V dalším bytě žil koželužský tovaryš Jan Fiedler s rodinou. Ostatní byty opět využívali úředníci okresního úřadu. Jindřich Krbalek s manželkou a dcerou v kojeneckém věku měli kuchařku a chůvu. Také Josef Krejčí s manželkou zaměstnávali služku. Početná byla rodina okresního sekretáře Františka Šádka. Kromě něj, manželky, syna a dvou dcer v bytě žil ještě zeť Alois Pátek, učitel na národní škole, s manželkou rozenou Šádkovou, dvěma syny a služkou.
Pokračování příště
Marie Ripperová
