Seriál ze zámku: Školní tematika ve sbírkách muzea

Zveřejněno 18. 9. 2026 8:40

Na konci června dostali žáci svá vysvědčení a po dvou měsících letních prázdnin opět usedli do školních lavic. V taškách mají sešity, pouzdra a další nepostradatelné pomůcky, ti starší možná i tablet. V minulosti si ovšem studenti museli vystačit s mnohem skromnějším vybavením, jak můžeme zjistit při pohledu na některé z našich sbírkových předmětů.

Dnešní děti začínají nácvik psaní obyčejnou tužkou do papírové písanky. Dříve patřily mezi základní školní potřeby prvňáčků břidlicové tabulky, přičemž jednu takovou nalezneme i v našich muzejních expozicích. Jedná se o břidlicovou desku zasazenou v dřevěném rámečku se zaoblenými rohy. K rámečku byla přivázaná mazací houbička, kterou bylo možno v případě ztráty vyměnit za obyčejný kousek hadříku. K samotnému psaní pak sloužil „kamének“.
V expozicích nalezneme také abecedu školního slabikáře z poloviny 19. století. Má podobu dřevěného prkénka s rukojetí, na jehož vrchní straně je nalepen papír se samohláskami napsanými švabachem. Tato pomůcka měla zřejmě sloužit k učení a prověřování znalostí žáků ve čtení a psaní.
Bohatým zdrojem poznání především o velkomeziříčském školství je pro nás samozřejmě muzejní archiv. Na tematiku školství narazíme nejen při procházení fondů věnovaných místním vzdělávacím institucím, ale například i při studiu fondů významných velkomeziříčských občanů. V případě lékaře Františka Skřivana se můžeme do jeho školních a studentských let vrátit díky vysvědčení ze třetí třídy z Moravské Třebové, gymnaziálnímu vysvědčení z Brna či řadě potvrzení z vídeňské univerzity, kde studoval lékařství. Studentské období Jana Čermáka nám přibližuje vysvědčení z reálného gymnázia v Německém Brodě z roku 1884 či absolutorium obchodní akademie v Chrudimi z roku 1889.
Samostatnou kapitolu představují historické fotografie místních škol. Snímky zachycují nejen samotné budovy těchto vzdělávacích institucí, ale také například profesorský sbor reálky či studenty zemské rolnické školy v prvním desetiletí 20. století.
Obrázek si můžeme udělat i díky fondu věnovanému známé Šaškově knihtiskárně. Nalezneme zde třeba reklamní tiskoviny propagující učebnice vlastivědy pro 4. a 5. ročník z roku 1933, kde se můžeme dočíst: „Příručka vzniklá z prakse pro praksi, aby bylo lze dosáhnouti výsledků i ve vlastivědě, předmětu dosud nejasně a neprakticky uspořádaném.“ Ani v tomto fondu nechybí položky osobnějšího rázu jako vysvědčení Františka Šaška z prvního ročníku třebíčského gymnázia z roku 1887. Z dokumentu se můžeme dozvědět, že mravné chování má chvalitebné, pilnost uspokojivou, zevnějšek písemností velmi pořádný a čistý a že neměl jedinou zameškanou hodinu.

Školní medaile
Fond, ve kterém bychom zrovna v souvislosti s vybraným tématem nepátrali, je fond numismatický. Ovšem opak je pravdou, i tady můžeme být v hledání úspěšní. Mezi mincemi se v našem trezoru ukrývá záslužná školní medaile Marie Terezie, která bývala udělována nejnadanějším gymnaziálním studentům. Na lícové straně je vyobrazena hlava Marie Terezie ve vdovském závoji. Na rubu se nachází Minerva, která byla v římské mytologii významnou bohyní spojenou s moudrostí. Bohyně je na medaili vyobrazena, jak sedí pod stromem se sovou a rozdává knihy (symbol vědění) skupince dětí.