Archeologický výzkum přepisuje počátky Velkého Meziříčí, dozvěděli se lidé
Zveřejněno 18. 6. 2026 12:28
O nejstarší historii Velkého Meziříčí pohledem archeologie hovořili 16. června v kinosále Jupiter clubu archeologové Pavel Staněk a Šimon Kochan ze společnosti Archaia Brno. Přednášku uspořádala Vlastivědná a genealogická společnost.
Společnost Archaia Brno v současnosti provádí ve Velkém Meziříčí záchranný archeologický výzkum související s rekonstrukcí náměstí a přilehlých ulic. Protože se takto rozsáhlý průzkum v jednom časovém období ve městě dosud nikdy neuskutečnil, představuje jedinečnou příležitost získat nové poznatky o jeho minulosti. Přestože výzkum ještě není dokončen, už nyní přináší řadu významných zjištění.
„Nejcennější jsou pro nás souvislosti,“ zdůraznil Pavel Staněk. Za jeden z nejvýznamnějších dosavadních objevů označil příkop kolem kostela. „Prokazatelně byl zasypán ve druhé polovině 13. století, takže musel vzniknout dříve, minimálně v první polovině 13. století. První písemná zmínka o Velkém Meziříčí pochází z roku 1281. Díky současným nálezům tak můžeme počátky města posunout minimálně o osmdesát let hlouběji do minulosti,“ uvedl archeolog.
Ještě starší stopy lidské přítomnosti pocházejí z období pozdního paleolitu až mezolitu. „Nejstarší nálezy jsme objevili u kostela. Jde o štípanou kamennou industrii. Přibližně osmdesát nalezených úštěpů a způsob jejich zpracování dokládají trvalejší osídlení soutoku řek pravěkými lidmi,“ doplnil Šimon Kochan.
Archeologové představili také další významné objevy. Mezi nimi jsou movité nálezy z doby římské i středověku – například spony, zámek, klíče, keramika, hřeben, hrací žetony či kostky. Velký zájem posluchačů vzbudily také ukázky hrobů odkrytých v okolí kostela. Archeologové jich dosud zdokumentovali 1080, což výrazně překonalo původní očekávání. Mnoho dalších přitom zůstává stále pod zemí. K dalším pozoruhodným objevům patří pranýř, cisterna na vodu, pec, studna nebo základy středověkého domu nacházející se před kostelem.
Martina Váchová
