Demlovy básně znovu ožívají v ilustracích Lidmily Dohnalové
Zveřejněno 24. 8. 2026 12:56
Sbírka básní v próze Jakuba Demla o květinách, bylinách, známá pod názvem Moji přátelé, je čtenářům známá v bezmála dvou desítkách vydání. Nyní vyšla znovu, a to s ilustracemi velkomeziříčské výtvarnice Lidmily Anny Dohnalové. Uvedení knihy proběhlo 20. srpna v Tasově, tedy přesně v den i v místě narození moravského kněze, básníka a spisovatele Jakuba Demla.
Lidmila Anna Dohnalová obrázky k jednotlivým básním kreslila několik let. „Před několika lety mě napadlo, že bych na počest Jakuba Demla, mého tatínka Stanislava Vodičky a obce Tasov mohla tuto knihu ilustrovat. Začala jsem jednou, ale po čase se mi zvolený formát přestal líbit. Začala jsem tedy nanovo, úplně jinak, a tentokrát se mi to po dvou letech podařilo dokončit,“ popsala vznik ilustrací Lidmila A. Dohnalová. Když své obrázky ukázala Pavlu Kryštofu Novákovi, bylo rozhodnuto. Nakladatel Novák se rozhodl Demlovu nejvydávanější a čtenářsky nejpopulárnější knihu vydat znovu, a to právě s devadesáti čtyřmi ilustracemi výtvarnice Dohnalové. „Tato kniha je vrcholem jejího díla,“ podotkl vydavatel a dodal: „Je to unikátní vydání, protože každá báseň má svou vlastní ilustraci.“
„Děkuji za ty krásné obrázky, kterými nás paní Dohnalová současně provází po Tasově a jeho okolí,“ poznamenala znalkyně díla Jakuba Demla Daniela Iwashita a dodala: „Dílo Jakuba Demla stále poznáváme, a to se odráží i v této knize. Moji přátelé, které právě držíte v ruce, takhle ještě nikdy nevyšli. Je v nich jedna nová báseň, která byla objevena v rukopise. Jmenuje se Jmelí. Je podivuhodné, že knížka, která začala vznikat v roce 1909, pokračuje, stále žije a dotváří se i v roce 2026. Ukazuje to princip jeho díla, které on sám neustále dotvářel,“ popsala editorka Demlovo živé dílo, které je podle ní obtížné editorsky uchopit.
Deml v knize Moji přátelé promlouvá k asi šesti desítkám rostlin i hub. „Když jsem básně pročítal, uvědomil jsem si, že Deml je všechny znal, a nejen to, on naprosto přesně věděl, co je každá ta květina zač, přesně věděl, kdy kvetou, jak se používají,“ podotkl P. Marek Orko Vácha, který napsal doslov knihy, a dodal závěrem: „Sám tomu nerozumím. Když čtu knížku Moji přátelé, napadá mě –Josef Florián Nová Říše, Jakub Deml Tasov, Martin Jirous Humpolec, Gustav Mahler Jihlava, Zahradníček Uhřínov, Reynek Petrkov. Já nevím, co se tady děje. Jsou to modlitby předků? Je to genius loci tohoto kraje? Moje povzbuzení pro vás – žijete v tak zajímavém kraji, který dává světu takové osobnosti! Takže pište, skládejte, komponujte a využijte to charizma, které vám Pán Bůh dal, a které je právě v tomto místě.“
Martina Váchová
