Vlastivědná a genealogická společnost zavzpomíná na profesora Závišku

Záviška FrantišekTento rok 18. listopadu si připomínáme 140 let od narození velkomeziříčského rodáka, vynikajícího vědce a univerzitního profesora PhDr. Františka Závišky.

V souvislosti s tímto výročím zařadila Vlastivědná a genealogická společnost do svého programu v úterý 3. prosince přednášku Ing. Václava Křepelky, PhD. s názvem "Prof. František Záviška - 140. výročí narození". Cestovatelskou přednášku Za velkou louží, která byla původně plánována na toto datum, společnost přesunula na jaro.

Další připomenutí 140. výročí narození prof. F. Závišky koordinuje Knihovna Matematicko-fyzikální fakulty UK, o jejíž rozvoj se prof. Záviška v předválečném období zasloužil. Slavnostní setkání, na kterém přislíbil účast také prasynovec profesora Závišky, se uskuteční 18. listopadu 2019 od 16 hodin. U příležitosti tohoto jubilea univerzita nechala vyrazit 140 pamětních medailí, které bude postupně udělovat za výrazné zásluhy o knihovnu MFF UK.

M. Hudková

prof. PhDr. František Záviška (140 let od narození)
* 18. 11. 1879 Velké Meziříčí
† 17. 4. 1945 Gifhorn

Po absolvování gymnázia v Třebíči studoval v letech 1898-1900 na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Studia dokončil na nově vzniklé české technice v Brně, kde současně pracoval jako asistent. Po ročním pobytu v Cambridgi působil od roku 1908 v Ústavu teoretické fyziky Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity jako docent, od roku 1914 jako profesor. Zabýval se fyzikální optikou a teorií elektromagnetického pole. Byl autorem velkého množství prací, protože však byly publikovány v češtině, často zůstaly v zahraničí neznámé. Zasloužil se také o přijetí Einsteinovy teorie relativity v české fyzice.
Aktivně se podílel rovněž na činnosti učených společností - České akademie věd a umění, Královské české společnosti nauk, Jednoty českých matematiků a fyziků. Kromě vědy jej zaujala řada dalších oblastí - automobilismus, fotografování, pěší turistika, jízda na kole, tenis či plavání.
Počátkem roku 1944 byl pro podezření z odbojové činnosti zatčen gestapen a uvězněn v koncentračním táboře Mauthausen a později v Osterode. V důsledku vyčerpání z pochodu smrti a onemocnění úplavicí zemřel, již osvobozen, v Gifhornu u Brunšviku 17. dubna 1945.

Marie Ripperová

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.
Reklama

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve Vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.