Pavel Zacha st. jako rodič složil maturitu

IMG 6831Osmnáctiletý hokejista Pavel Zacha ve třech letech začal na zdejší, tehdy ještě nezastřešený stadion ve Velkém Meziříčí, chodit do hokejové přípravky. Jako nejhezčí zážitek ze své české kariéry dokonce považuje titul třetích tříd, který uhrál s velkomeziříčským klubem, a jenž byl pro něj první výjimečný.

Byl to pro něj důležitý impuls v tom, že tvrdá práce nese svoje výsledky. Nyní má před podpisem smlouvy s klubem NHL New Jersey Devils, který jej jako celkově šestého hráče, prvního Čecha a nejvýše umístěného Evropana draftoval počátkem června. Stojí za tím nejen Pavlova dřina, ale i cílevědomé vedení jeho otce Pavla Zachy staršího, podpora manželky Ilony, vlastně celé rodiny. Nejen o cestě za tímto cílem jsme si s ním povídali během jeho návštěvy na radnici, kam jej pozval starosta Radovan Necid.


Přáli jste si, aby Pavla draftoval klub New Jersey Devils?
Ve hře bylo víc věcí. Měli jsme indicie, že by ho mohlo vzít Toronto, Florida... Žádný klub NHL není špatný, hrát v kterémkoliv z nich je snem každého hráče. Ale je fakt, že Jersey jsme si nejvíc přáli i kvůli manažerovi. Ray Shero je jednak nejmladší manažer, který si navíc vytváří úplně otcovské vztahy k hráčům. Byl v Pittsburghu, vychoval a přivedl do NHL Crosbyho, Malkina, a chtěl by to samé udělat s Pavlem.
Vypadá to tak, že pokud to nezkazí, nezraní se, má velkou šanci hrát naplno už letos. Což by bylo fantastické a je to maximální cíl.
Jaké má první zážitky z kempu Devils pro nováčky?
Je dobré, že je to všechno jak v přímém přenosu. Člověk je tady, ale vidí to všechno skoro jako naživo – na facebooku a twiteru. Na kempu prověřovali fyzičku hráčů, trénovali na ledě, hráli nějaké modelové zápasy, vyslali je do nemocnice za dětmi s rakovinou, ale byli také na lodi v Hudsonově zálivu, kolem sochy Svobody... na facebooku z toho má Pavel krátké video.
Takže sám vidíte, jak si tam vede. Ale jak se cítí?
Cítí se výborně. Trenér i manažer se nechali slyšet, že je strašně blízko tomu, aby udělal hlavní tým. Hlasovali i fanoušci a Pavel se jim na ledě nejvíc líbil.
Hodně se tam klade důraz i na věci mimo led, třeba i na to, jak komunikuje s fanoušky, médii. Je to pro ně hrozně důležité. A tady mívají Češi velký hendikep. Buďto neumí jazyk vůbec, nebo špatně.
Pavel tenhle hendikep nemá?
Nemá. Již působení v kanadské juniorce v Sarnii byla pro Pavla skvělá zkušenost, výborně se amerikanizoval a naučil se jazyk. Rok tam je dnes pro něj velké plus. A naučil se mluvit úplně sám – z filmu Blbý a ještě blbější. Já jsem měl starosti, tvrdil jsem mu, že se musí učit – slovíčka, gramatiku... On šel místo toho několikrát na americký film v původním znění. A když jsem pak slyšel, jak mluví, i v televizi, tak mi spadla brada.
Kdy se za Pavlem do New Jersey chystáte? Bude mít na vás vůbec čas?
Teď vůbec nic neplánujeme. Pokud tam poletíme, tak nejdřív v říjnu. Oni začínají ve Winnipegu 9. 10. a hned další den hrají doma a pak už půjde jeden zápas za druhým... Ale mezitím musí Pavel podepsat smlouvu, udělat kemp, musí hrát dobře na přípravných zápasech...
Dá se už teď říct, že jste si jako otec splnil svůj základní cíl?
Já jako rodič ano, držel jsem to ve svých rukou do jeho sedmnácti. Potom už odešel ven, a i když jsme pořád spolu museli něco organizačně řešit, už je samostatný.
A draft je sice začátek, jakoby nic neznamená, ale do osmnácti roků nejde dosáhnout nic víc. Jsem spokojený. Pro mě jako rodiče je tohle maturita. Teď už si to řídí sám, je mu osmnáct.
Je to pro vás zadostiučinění?
Na začátku byla moje vize. Když se kluk narodil, tak jsem nevěděl, že bude hrát třeba NHL... ale chtěli jsme pro to všechno s manželkou udělat maximum možného – jestli to bude volejbal, fotbal, tenis nebo hokej, to se uvidí později, říkal jsem si. Šlo to rozvojem, děcko vám samo ukáže své silné stránky. A Pavel si sám hokej vybral, miluje ho. Já jsem té naší cestě věřil, snažil jsem se o to hodně zajímat a vytvořil jsem si takový systém výchovy k úspěchu. Nazval jsem ho Kamevéda, napsal jsem o tom knížku. Myslím si, že funguje docela dobře.
Co plánujete vy sám, když vám odpadla ta hlavní starost o syna? Nebude vám to chybět?
Já jsem tomu všemu dal společně s manželkou strašně moc. Považuji to celé za dobrou cestu, hlavně Pavlův nejútlejší věk, dali jsme do toho všechno, do výživy, organizace, všechen čas i peníze šly do dětí, takže jsme z toho taky už opotřebovaní a jsme rádi, že Pavel už je dospělý a naprosto samostatný.
Když před časem vyšel v Mladé frontě článek Profíkem od kolébky, bylo to něco třaskavého, pro spoustu lidé nového. Já v tom teď zažívám jisté zadostiučinění. Od té doby totiž vyšla spousta článků o tom, že co se týká stravy, první rok života dítěte je zásadní, to samé v sociálních vazbách, v pohybové, umělecké a intelektuální výchově... Já teď na stejné téma dokončují druhou knížku Strategie úspěšné výchovy, kde je spousta nových věcí. Žili jsme dřív v tom, že člověk se s nějakým talentem rodí, ale opak je pravdou. Chci se pokusit mladým rodinám dát do cesty informaci, že existuje něco takového a nového ve výchově, a když budou chtít, můžou svoje děti vychovávat jiným způsobem. Tomu bych se chtěl věnovat, nejen psát knížky, ale i dělat přednášky a rozvíjet Kamevédu, doma i po světě. Vidím v tom něco, co může lidem změnit život.
Martina Strnadová

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.
Reklama
  • Vedoucí odboru majetkoprávního_dole

Týdeník Velkomeziříčsko

Chcete mít každý týden přehled o tom, co se děje ve Vašem okolí? Přihlaste se k odběru elektronického týdeníku Velkomeziříčsko a my Vám jej každou středu zašleme e-mailem.

Registrací souhlasím se zpracováním osobních údajů.